PRAHA Taková rozhodnutí se na unijním hřišti dělají při večeřích. Pokud česká vláda chce navigační systém Galileo, musí teď především vylobbovat jednu neformální, ale klíčovou schůzku v Lucemburku. Tam, u příležitosti Rady ministrů dopravy EU, by se totiž za čtrnáct dní mohlo rozhodnout o tom, že navigační systém Galileo bude mít administrativní sídlo v Česku.
„Umístění Galilea v Praze je naší dlouhodobou prioritou. Obracím se na belgického premiéra s žádostí, aby byl tento bod (jednání o umístění Galilea - pozn. red.) zařazen na okraj říjnové Rady pro dopravu,“ řekl včera LN premiér Petr
Na oběžné dráze bude rozmístěno 30 satelitů.
Nečas. Jde prý totiž především o to, přesvědčit představitele belgického předsednictví EU, aby se rozhodování o Galileu už déle nezdržovalo. Česko svou kandidaturu koneckonců táhne už od roku 2006.
„Máme podporu řady států,“ dodal ministr dopravy Vít Bárta, který bude mít na starosti finiš při tomto vyjednávání. I když rozhodnutí nepadne teď na říjnové ministeriádě, bude podle Bárty jasno nejpozději do konce roku.
Navigace v obklíčení Česko prý podporují silní unijní hráči, jako je Francie nebo Británie, ale i další země, například prý Švédsko či Maďarsko. Vládě v poslední době znatelně narostlo sebevědomí, o Galileu a Praze bylo v EU slyšet. Premiér o něm před dvěma týdny jednal v Bruselu s šéfem Evropské komise Josém Barrosem i unijním prezidentem Hermanem van Rompuyem.
Diplomatickou podporu pro projekt získal také ministr zahraničí Karel Schwarzenberg na nedávném jednání v Paříži od svého francouzského protějšku Bernarda Kouchnera. Vyjednávačům z ministerstva dopravy, kteří mají projekt z největší části na starosti, se prý už podařilo zařídit, aby se na případné jednání o Galileu na okraji říjnové ministeriády dostavil i eurokomisař pro průmysl Antonio Tajani. Ten má umístění Galilea v kompetenci. Jak „nové“ je Galileo?
Ani další čeští představitelé nešetří optimistickými slovy. „Na začátku jsme měli jedenáct konkurentů, nyní ve hře zůstaly prakticky už jen Německo a Nizozemsko. Věřím, že naše pozice je ale nejlepší,“ tvrdí vládní vyjednávač pro Galileo Karel Dobeš.
Jako nejvážnější konkurent se rýsuje Nizozemsko. Jenže Češi spoléhají na unijní princip, který říká, že nové agentury EU mají být v nových členských zemích.
„Některé členské státy argumentují tím, že Galileo (GSA) není novou agenturou, ale že pouze převzala pravomoci od starší evropské agentury GJU. Tato verze však nemá oporu u velkých členských zemí, jako je Francie a Velká Británie,“ vysvětluje neskrývané české naděje náměstkyně z ministerstva dopravy Dita Schautová.
Rozhodování o Galileu by ale prý mohli zpomalit Španělé, katalánský region má totiž o unijní navigační systém také zájem. A koncem listopadu se tam odehrají volby. Španělé by tak prý rádi nechali celou věc minimálně ještě otevřenou.
***
Jde prý totiž především o to, přesvědčit představitele belgického předsednictví EU, aby rozhodování o Galileu už déle nezdržovali
SÍDLO PRO GALILEO
O „ubytování“ navigačního systému Galileo v Praze usilují Češi už od roku 2005. Konečné rozhodnutí by mohlo padnout na nadcházející radě ministrů dopravy EU 15. října v Lucemburku. Česká vláda se snaží prosadit to, aby se technologie i padesátka unijních úředníků přesunuly z Bruselu už v létě příštího roku. Českou kandidaturu pro Galileo podporují unijní velikáni jako Francie, Velká Británie či Itálie, ale také Maďarsko, Slovensko, Švédsko a Kypr. Další země podporují přesun do „nové“ členské země EU. Žádná jiná ze zemí, které do EU vstoupily v posledních letech, vážně nekandiduje.
Evropský systém Galileo má být přesnější obdobou amerického GPS i ruského GLONASS Postupně nabídne mnoho služeb. Údaje o poloze s přesností na metry budou předávány zdarma, přesnější, v rozmezí desítek centimetrů, za poplatek. Využití bude možné třeba pro řízení leteckého provozu, nákladní dopravy, záchranných akcí, ale i taxislužby. Sledovat by mohl cestu nebezpečných nákladů. Monitorovat ledovce, výšku mořské hladiny. Navigační služby poskytne také bezpečnostním složkám států EU.
Jak systém funguje Družice vysílají v určitých intervalech signály, které přijímá přístroj uživatele na Zemi a pomocí kterých vypočítává svou polohu. Aby mohl přijímač v automobilu určit svou přesnou pozici, potřebuje signál nejméně ze tří družic. K určení pozice letounu a jeho výšky je nutný signál ze čtyř satelitů.
