Vypadá to takřka idylicky: sjezdovky plné lyžařů, jiskřivý sníh a jako doplněk modrá obloha nad alpskými štíty. Jenže po léta typický obrázek rakouských Alp, evropské jedničky v zimním turistickém ruchu, by se už brzy mohl razantně změnit.
Komentář Lidových novin |
Provozovatelé místních lyžařských areálů se obávají nepříznivého demografického vývoje i úbytku rakouských dětí, které se učí lyžovat.
Kdo jezdí do Rakouska lyžovat?V zimní sezoně 2009/2010 přespalo v Rakousku 343 773 Čechů, kteří zde strávili 1 333 027 nocí, tedy přes 2 % celého rakouského trhu. Ten žije z Němců (35 %), následují Rakušané (24 %), Nizozemci (6 %), Britové (3 %), Italové a Švýcaři (2,5 %). Rusové zatím zaujímají jen 1 %. . |
Podnikatelé a zástupci Rakouské hospodářské komory bijí na poplach. Tvrdí, že pokud země nepřiláká dostatečný počet lyžařů z Česka a dalších postkomunistických zemí, mohou "alpský průmysl" čekat velké problémy. "Opravdu se obáváme budoucího nedostatku klientů," říká Franz Hörl, šéf rakouského Sdružení provozovatelů lanovek a vleků. Rakouských rodin s dětmi totiž v areálech ubývá, a to hned z několika důvodů, tím hlavním jsou přirozeně peníze.
Anketa
Preferujete při lyžování Alpy, nebo české hory?
Například podle listu Die Presse vyjde nyní jeden den pobytu na sjezdovce v Rakousku, včetně ubytování, jídla a skipasu, v průměru na 140 eur na osobu. To je sice cena, kterou si většina Rakušanů může dovolit, ovšem nikoliv každý týden, nebo dokonce několikrát týdně. "A pokud budou Rakušané s dětmi jezdit na zimní dovolenou jen jednou ročně, náš byznys to nezachrání," tvrdí Hörl. Rakouští podnikatelé proto doufají, že domácí lyžaře nahradí v budoucnu na sjezdovkách turisté z postkomunistických zemí, kterých naopak neustále přibývá -zejména Rusů.
Čeští lyžaři strávili loni v Rakousku více než milion nocí, což znamená pětiprocentní meziroční nárůst. V areálu Hochficht na rakouské straně Šumavy dnes Češi tvoří třetinu všech lyžařů, v areálu Hinterstoder zhruba pětinu. "Rakušané se zejména v poslední době chovají k Čechům velmi vstřícně, dobře si uvědomují jejich potenciál," říká předseda Jihočeského svazu sjezdového lyžování Martin Matouš.
Lyžování v Rakousku se tak podle názoru některých odborníků dostalo do bludného kruhu. Totiž: aby provozovatelé areálů v mezinárodní konkurenci uspěli, investovali a i nadále investují do zajištění maximálního komfortu lyžařů miliony eur. Tyto částky se jim však musí někde vrátit. A tak pokud jen investice do zasněžovacích systémů spolkly loni bezmála čtyři miliardy eur, projeví se to na konečných cenách skipasů. Ty se nyní pro dospělou osobu pohybují v rozmezí 13 až 44 eur na den.
"Lyžování je nejdražším masovým sportem"
Pro domácí rodiny, zvyklé na rozdíl od zahraničních turistů trávit na sjezdovkách každou volnou chvilku, už je pak tato cena příliš vysoká. A to i tehdy, pokud využijí nabízenou rodinnou slevu. "Lyžování je prakticky nejdražším masově rozšířeným sportem," vysvětluje Egon Smerald, rakouský expert na turistický ruch.
Mladé už lyžování netáhne.
Mají jiné způsoby vyžití Pokud se přitom děti nenaučí jezdit na lyžích s rodiči, nemusejí se to naučit vůbec či k tomuto sportu nemusí získat kladný vztah. Kromě vysokých cen skipasů navíc za úbytkem dětí na sjezdovkách stojí i fakt, že mladí lidé mají mnohem více "konkurenčních" možností trávení volného času.
A to je celoevropský trend. I v Česku totiž ubývá dětí, které se učí lyžovat třeba ve školních kurzech. Ačkoliv se školy snaží každý rok zajistit co nejlevnější kurzy, mnoha rodičům se zdá příliš vysoká cena lyžařského vybavení. Takovou zkušenost mají školy po celé republice. "Dříve se problémoví žáci třásli, abych je nevyřadil z lyžařského výcviku," vzpomíná ředitel Základní školy Kubatova v Českých Budějovicích Jaroslav Vaněk. Nyní je to jinak. "Dnes už musím děti a jejich rodiče přemlouvat, aby se ho vůbec zúčastnily," dodává Vaněk.
