28. května 2019 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Češi umějí přečíst smazaná data ve smartphonech. Pomáhají FBI i Scotland Yardu

Dušan Kožušník, generální ředitel technologické společnosti Compelson,... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Dušan Kožušník, generální ředitel technologické společnosti Compelson,... | foto:  Dan Materna, MAFRA

Praha Mobilní telefon dokáže prozradit o svém uživateli více, než se na první pohled zdá. Například švýcarská policie usvědčila díky aparátu distributora drog. Podezřelého „potopily“ již smazané fotografie s množstvím kokainu, u nichž se ukázalo, že byly pořízeny stejným přístrojem. Získat klíčový důkaz pomohla kriminalistům takzvaná forenzní analýza mobilních telefonů – tedy obor založený českou firmou.

Obnovit odstraněná data, prohlédnout historii procházení webů či analýzou GPS souřadnic zjistit, kde majitelé mobilů v danou chvíli pobývali. To je jen zlomek z možností, jež zmíněná disciplína nabízí. Jako první se jí na přelomu tisíciletí věnovala pražská technologická společnost Compelson, která je momentálně považována za špičku v tomto oboru.

Její vlajkový produkt, software MOBILedit Forensic Express, pomáhá mimo jiné při vyšetřování terorismu, organizovaného zločinu, ilegální migrace či stalkingu. Při své práci ho využívají bezpečnostní složky ve více než 70 zemích světa, mezi nimi i FBI, Scotland Yard či Europol. V Česku jím podle informací LN disponují policejní složky, jako jsou Národní protidrogová centrála či Národní centrála proti organizovanému zločinu a Bezpečnostní informační služba.

„Dneska si nikdo nepíše dopisy. Všichni se domlouvají prostřednictvím mobilů či aplikací, do nichž zadávají své údaje, fotí, píšou si poznámky. A tohle všechno my umíme přečíst – i zpětně,“ tvrdí Dušan Kožušník, generální ředitel společnosti. Uplatnění podle něj program nachází také ve chvíli, kdy se například najde oběť násilného trestného činu a telefon je pro vyšetřovatele jediným zdrojem informací. „Rád říkám, že odhalujeme pravdu,“ líčí sebevědomě brzy padesátiletý muž.

Držitelům programu stačí jediné: mít telefon fyzicky k dispozici a s pomocí kabelu, wi-fi či přes bluetooth jej připojit k počítači, který softwarem MOBILedit disponuje. Nezáleží na tom, zda jde o novou generaci smartphonu, či o 20 let starý typ mobilu.

„Nikoho nešmírujeme“

„Ne vždy se lze dostat do každého telefonu, je-li uzamčený. Obviněný je však povinen odevzdat vyšetřovatelům například otisk prstu či se nechat vyfotit a to už jsou parametry, díky nimž lze aparát odemknout,“ říká šéf Compelsonu s tím, že analýza, již software umožňuje, je zcela v souladu s legislativou. „Nikoho nešmírujeme. Jsme jen zprostředkovatelem produktu pro vyšetřovací složky, které jej pak využívají v rámci svých kompetencí,“ říká Kožušník.

Vášeň k technologiím zdědil po otci, který vyučoval elektrotechniku. Jako kluk u něj zahlédl jednu z prvních programovatelných kalkulaček TI 57, jež ho naprosto nadchla. Oboru se začal věnovat naplno a záhy sbíral první ceny z odborných soutěží. V šestnácti letech spolu s kamarádem sestavil model robota řízeného počítačem, kybernetickou ruku, jež mu následně otevřela dveře na vysokou školu. Už v prvním ročníku Fakulty elektrotechnické ČVUT se dostal k nejmodernějším počítačům té doby. Dokonce se stal administrátorem jimi vybavené učebny, což mu umožňovalo neomezené zkoumání. „Vždycky mě zajímalo, jak to funguje pod kapotou,“ povídá s nadšením rodák z Českého Těšína.

Generální ředitel společnosti Compelson Dušan Kožušník.
Dušan Kožušník ve své kanceláři v sídle technologické společnosti Compelson na...

„Zabýval jsem se fungováním operačního systému a zjistil, že architektura IBM PC (první verze počítače – pozn. red.) je z hlediska bezpečí navržena velmi slabě. A jelikož se počítače začaly používat ve státní správě, věděl jsem, že to je značný nedostatek, a rozhodl se to vylepšit,“ líčí Kožušník. V roce 1991 tak založil Compelson.

S kolegou vytvořili hardware a software, které zabezpečovaly počítač a zároveň fungovaly jako antivirová ochrana. Domnívali se však, že časem nebude potřeba, neboť se Microsoft zasadí o větší bezpečnost svého operačního systému Windows. Na českém trhu se navíc firma přetahovala s rozvíjející se společností Avast, v současnosti tvůrcem jednoho z nejpopulárnějších antivirových programů na světě. A tak se v polovině 90. let – s příchodem GSM mobilních telefonů obsahujících SIM karty – přeorientovala na jinou oblast.

„Viděli jsme, že SIM karta je čipová karta, kterou jsme znali, a že ji operátoři využili k tomu, aby se lidé přihlašovali do jejich sítě. Začali jsme ji analyzovat a napsali software, který s ní dokázal spolupracovat, vyčíst z ní data, zapsat je. Kontakty i zprávy tehdy byly právě převážně na SIM kartě, nic jiného neexistovalo,“ líčí Kožušník. Program s názvem SIMedit se s rozvojem mobilů transformoval do již zmíněného MOBILeditu, jehož vývoj trval přibližně tři roky.

Za pár stovek i za desetitisíce

„Z finančního hlediska jsem se správně nerozhodl. Zajímavější by bylo dělat antiviry. Ale z filozofického hlediska to správné bylo, protože dělám věci, které mě baví,“ ohlíží se vystudovaný inženýr za svým krokem zaměřit se místo počítačů na telefony.

Cena profesionální verze MOBILeditu, jež je určená výhradně vyšetřovacím složkám, se pohybuje kolem 75 tisíc korun. Základní typ si může běžný uživatel pořídit zhruba za pětistovku. K softwaru lze pořídit i speciální kufřík vybavený kabely a nezbytným příslušenstvím na všechny typy mobilů.

Firma, kterou nyní tvoří přibližně pětadvacetičlenný tým, působí dále v oblasti managementu telefonů, má aplikace třeba i na uspořádávání kontaktů či promazávání nepotřebných dat. Nyní otevírá také forenzní laboratoř pro odemykání telefonů. „Kdokoliv z celého světa k nám může přijít s mobilem či nám jej poslat a my jsme schopní mu jej nad rámec schopností našeho softwaru odemknout,“ vysvětluje Kožušník. Vedle toho firma hledá další talenty potřebné pro pokračující rozvoj. V blízké době by svůj program ráda vybavila umělou inteligencí, aby třeba arabsky mluvené slovo zaznamenané na staženém videu z mobilu uměl převést do česky psaného textu.

Robert Sattler

Autor

Robert Sattlerrobert.sattler@lidovky.czČlánky