* LN Jak vnímáte názor, že patenty brání rozvoji společnosti a technologií a zpomalují jej?
Patenty samozřejmě představují monopol. Když si někdo své technické řešení přihlásí a následně získá patentovou ochranu, dostane právo proti všem toto technické řešení využívat. Patenty slouží k tomu, aby vynálezci mohli sklidit plody své práce a ostatní jim jejich vynález hned neokopírovali. Na druhou stranu, a to se hodně zapomíná, je udělení patentu podmíněno zveřejněním vynálezu sdělitelnou formou, s dostatečnými podrobnostmi. Čili ostatní mají možnost se od výsledku bádání, které trvalo třeba pět, deset, možná více let, odpíchnout a začít na stejné úrovni, na kterou se vynálezce dostal. Jinak by nikdo nevěděl, jak byl ten či onen přístroj sestaven, a muselo by se to složitě zjišťovat. Takhle to mají předem zpřístupněno, někdy včetně výkresové dokumentace. A k tomu vynálezce donutí právě jen patent. Leda snad blázen by sdělil výsledky svého bádání všem zadarmo. Možná že nejlepší je ukázat vliv patentových systémů na číslech. Statistiky jasně dokládají, že ty nejvyspělejší ekonomiky a nejinovativnější firmy mají nejvíce patentů, čili kdyby to snad vývoj brzdilo, bylo by to asi obráceně. Patenty vývoj spíše stimulují, než brzdí.
* LN Proč stojí prodlužování platnosti patentu s každým rokem víc, ačkoli s tím nemá úřad spojeny žádné dodatečné náklady?
Je třeba vidět to tak, že úřad reprezentuje stát. Úřad plní to, čeho by chtěl stát jeho prostřednictvím dosáhnout. A stát chce stimulovat inovativní podnik, aby investoval do výzkumu a vývoje. Tedy slíbí, že když splní určité zákonné podmínky, dostane monopol a může z něj po určitou dobu generovat zisk. Na druhé straně se snaží, aby mu držbu monopolu částečně znepříjemnil, tedy aby monopol udržoval jenom po nezbytně nutnou, pokud možno co nejkratší, dobu. A k tomu nastavuje systém takzvaných udržovacích poplatků za patenty. Prvních několik let je poplatek tedy spíše směšný, ale s počtem let stoupá, ve většině vyspělých států podobným tempem. Nesouvisí to tedy s náklady úřadu. Úřad žádné peníze z patentů nedostává, to jde do státní kasy. U nás si lidé většinou myslí, že největší cena za patent jsou poplatky, náklady na jeho získání a udržování. Ale je to právě ono zveřejnění dokumentace. To je daleko větší rána. Přihlášky je proto zapotřebí správně sestavit, aby se omezilo riziko, že někdo patent obejde.
* LN Poskytuje úřad nějakou konzultaci, jak přihlášky správně sestavit?
Existují různé formy pomoci. Zaprvé v privátní sféře, kde existují takzvaní patentoví zástupci, což je institut historicky založený, případně specializovaní advokáti. Tito specialisté jsou schopni přihlášku sestavit správně a případně i vést soudní spory. Jsou i u nás, my máme v tomto směru dobré historické zázemí. Velké firmy pak mají své vlastní odborníky. Úřad jako takový tuto činnost nemůže suplovat. Jednak to neumí, a ani to nesmí dělat. My jsme na druhé straně a máme poskytnout kontrolní servis podle zákona. Radíme ale lidem, na koho se mají obracet.
* LN Jak si Česko stojí v počtu patentů?
Už čtyři roky nám stoupá počet patentových přihlášek českých firem, což je pozitivní a dokládá to, že jsme dosáhli úspěchu na poli informovanosti a není vše ztraceno. Před druhou světovou válkou jsme byli v počtu patentů osmí. Co se EU týká, jsme mezi novými členskými zeměmi, jako je Polsko, Slovensko, Maďarsko, Bulharsko a pobaltské státy, v čele. Nestojíme si ani špatně ve vztahu ke státům jako Řecko, Portugalsko nebo Španělsko. Pak je tu druhá polovina Unie, což jsou nejvyspělejší státy jako například Německo. Tam jsme na chvostu nebo ještě daleko za ním.
* LN Čím je naše zaostávání způsobeno?
Trochu je to dáno tím, že jsme po roce 1990 po německém vzoru zavedli takzvaný institut užitného vzoru nebo také „malý patent“. To abychom tehdy předešli obavám, že patent je něco drahého, dlouho to trvá, kdo ví, jestli to k něčemu je. Užitný vzor umožňuje rychlé řízení, je skoro zadarmo a platnost má až do deseti let, namísto dvaceti jako u patentu. Ochrana je stejně silná, jen se nedělá úřední průzkum. A české firmy tento systém začaly hojně používat. Když bychom tedy sečetli počty užitných vzorů a patentů, tak jsme na tom zhruba stejně jako Rakousko. Značně však zaostáváme v ochraně českých vynálezů v zahraničí.
* LN Není to kvůli tomu, že řízení u patentu trvá příliš dlouho?
To se také používá jako argument, že řízení trvá moc dlouho. Ale proč? Když někdo podá přihlášku, tak kromě malého poplatku neplatí nic, a přesto má své právo zaregistrované. A mezitím může chodit po světě a zkusit své řešení někomu prodat, nějak ten nápad zhodnotit. Kdyby patent dostal hned, musel by zaplatit za úplný průzkum, udržovací poplatky a další. Existuje dál lhůta dvanácti měsíců, během které si přihlašovatel může rozmyslet, zda bude usilovat o patentovou ochranu v zahraničí. Ve kterých zemích o ni pak bude vážně stát, má možnost rozhodnout po dobu takřka tří let od podání přihlášky. Ochranu lze požadovat v až 180 státech, což tedy samozřejmě skoro nikdo nedělá.
* LN Co když tedy člověk během té roční lhůty přednostní právo někomu prodá a vy pak přijdete na to, že jeho řešení už existuje? Nemohou z toho vznikat soudní spory?
Ten, kdo to kupuje, musí vědět, co přesně kupuje. Buď patent, nebo řešení, které je zatím jen ve stadiu patentové přihlášky. Prodat lze samozřejmě i řešení, aniž je přihláška vůbec podána, už to má svoji cenu. Podáním přihlášky obvykle cena daného řešení vzroste, ještě více pak udělením patentu.
* LN Existuje možnost patent zrušit?
Rozhodně. Já všem říkám: To, že máte patent, ještě neznamená, že máte vyhráno. My samozřejmě děláme průzkum, zda je věc nová, ale jako všichni jsme omylní a nemusíme mít k dispozici informaci, že dané řešení už existuje. Že úřad něco vyřkne, to je jen pomoc státu podnikatelům. Když dodatečně zjistíme, že například Jihokorejci nebo Číňané řešení dávno zveřejnili ve vědeckém časopise, patent rázem nemáte. Nejjistější je provést si průzkum sám nebo si najít patentového zástupce.
* LN Za největšího „kopírovače“ patentů je považována Čína. Setkáváte se s tímto problémem?
Je třeba začít s jednou zásadou patentové ochrany, a sice zásadou teritoriality. Tedy český patent platí na českém území a čínský na čínském. Číňané k nám nesmějí dovážet produkty, u kterých existuje český patent. Pokud to ale vyrobí a prodají doma, tak je to právně v pořádku. Samozřejmě je možné si podat patentovou přihlášku i v Číně.
* LN Česko se v prosinci nepřipojilo k výzvě jedenácti států Evropské unie, aby Evropská komise umožnila menšímu počtu zemí zavést společný patent. Jaké byly vaše výhrady?
Ta situace je dnes už trochu dál. Například jsme se ptali, jak by se fakt, že by byl patent jen pro několik států, promítl do navrženého systému patentového soudnictví. Protože patentový soud by měl sloužit pro celou Unii. Dále jsme se dotazovali, jaká bude role Evropského patentového úřadu.
* LN V jaké fázi se tedy nachází práce na europatentu?
Patent Evropské unie je záležitost, o které se hovoří desítky let. V druhém pololetí minulého roku se diskutovala jazyková otázka patentu, kdy se dospělo téměř ke shodě, jak to bude s úředními jazyky a případnými překlady. Nakonec se jednání zadrhlo na nesouhlasu několika států. V současné době se uvažuje nad tím, že by se vytvořil unijní patent pro menší počet členských států, i s účastí České republiky. Celkem by jich bylo přes dvacet. Jde o takzvanou posílenou spolupráci, kdy by se některé státy dohodly samy bez ohledu na ostatní. Je to otázka spíše politická. Rozhodnutí, zda jim tato cesta bude umožněna, bude učiněno někdy v březnu, ale je nanejvýš pravděpodobné, že to vyjde. Ale až bude vyřešena problematika jazyková, musí se následně řešit problematika vymáhání patentových práv, společného soudu. Nezdá se tedy, že by jednání skončilo třeba v prvním pololetí letošního roku.
* LN Mohl by v překládání patentových dokumentací pomoci i strojový překlad?
Stav, kdy se musí každé slovo překládat do všech dvaceti jazyků EU, je nákladný. Takže je jasné, že strojní překlad by významnou pomocí byl. Otázkou je, kdy se překladač naučí mluvit například technickou řečtinou nebo maďarštinou, navíc v rámci mnoha oborů. To dneska nikdo neumí říci, protože se ještě ani nezačalo. Jejich vývoj bude podporovat a financovat Evropská unie a Evropský patentový úřad.
* LN Stávají se u vás někdy cimrmanovské situace typu „teď tu byl“?
Já myslím že ne, že bych o tom slyšel. To je z říše úsměvů. Nefunguje to tak, že by někdo přinesl určitý předmět a hned u dveří by se poznalo, že je stejný jako ten, který sem někdo přinesl před hodinou. Podobnost mezi patenty se zjistí až časem při průběhu řízení.
***
Mezi novými zeměmi Unie jsme v počtu patentů v čele. Pak jsou tu nejvyspělejší státy a tam jsme na chvostu nebo ještě daleko za ním.
Šéf patentového úřadu
Josef Kratochvíl V Úřadu průmyslového vlastnictví působí od roku 1986. Deset let vykonával funkci náměstka předsedy úřadu, v roce 2009 se jím sám stal.
Patenty vývoj spíše stimulují, než brzdí. Statistiky jasně dokládají, že ty nejvyspělejší ekonomiky a nejinovativnější firmy mají nejvíce patentů, čili kdyby to snad vývoj brzdilo, bylo by to obráceně.
