Koliha je pro ornitology už řadu let jen přeludem. Nikdo přesně neví, kde hnízdí, a člověk ji naposledy viděl živou v roce 2001. Podle odborníků dnes přežívá maximálně 50 párů, ale vyloučit se nedá ani možnost, že koliha v minulých letech definitivně vymřela.
Z Afriky na Sibiř a zpět Do severní Afriky, kde ležela tradiční zimoviště kolih, nyní míří zhruba deset mezinárodních expedicí. Jednou z nich byla i výprava českých bahňákářů (koliha patří do podřádu bahňáků) pod vedením dvacetiletého studenta pražské přírodovědecké fakulty Vojtěcha Kubelky. „Byli jsem tam čtrnáct dní. Pátrali jsme v nilské deltě a u Rudého moře, kolihu tenkozobou se nám najít nepodařilo,“ popisuje před týdnem skončenou výpravu Kubelka.
„Pokud bychom uspěli, okamžitě by přiletěl další tým vybavený na odchyt a připevnil kolize batůžek s vysílačkou,“ dodává. To by umožnilo sledovat ptáka přes satelit, zmapovat jeho výskyt a konečně nalézt někde na Sibiři jeho mýty opředené hnízdiště. To by mohlo být pro záchranu kolihy klíčové. Podle Kubelky je ale ve hře i případný odchov ptáka v zajetí. Pokud zimní expedice selžou, dostane koliha šanci ještě na podzim, kdy se ji další výpravy pokusí odchytit během tahu ve středoasijském Kazachstánu. „Jde o poslední pokus na záchranu, další šance už asi nebude,“ míní Kubelka.
Koliha byla dříve poměrně běžná. Od poloviny 20. století ale vymírá. Nejnovější fotografie pocházejí z 90. let z Maroka a poslední - jediný - exemplář kolihy pozorovali ornitologové v roce 2001 v Maďarsku. „Nikdy nešlo o vyloženě hojný druh. Může mu vadit poškozování životního prostředí u hnízdišť na Sibiři nebo lov na zimovištích ve středozemí. Těch faktorů může být ale víc,“ odhaduje mladý ornitolog.
Spatřit hnízdiště kolihy tenkozobé se podařilo jen jednou, a to roku 1924 v bažinách nedaleko západosibiřského města Tara. Od té doby po hnízdících kolihách pátrala v sibiřské tajze řada výprav, ale nikdo neuspěl. Nepomohla ani moderní lokalizace založená na zjišťování radioaktivních izotopů některých prvků ve vzorcích odebraných z vycpaných kolih opatrovaných muzei.
Při průletu mezi hnízdištěm a zimovištěm kolihy celkem běžně navštěvovaly střední Evropu. Dříve se uvádělo, že v Česku byly v minulosti střeleny hned čtyři kolihy tenkozobé. Podle nedávného rozboru Jiřího Mlíkovského z Národního muzea jde ovšem zřejmě o zbytky příbuzných druhů kolih.
Pokud se záchrana nezdaří, stane se koliha prvním evropským ptákem, který vyhynul od roku 1852, kdy byl viděn poslední exemplář alky velké. Přispět na záchranu kolihy lze prostřednictvím České společnosti ornitologické.
