BRNO Jediná stálá základna České republiky v Antarktidě opět ožije. A to dokonce nejpočetnější výpravou ve své tříleté historii – tvoří ji patnáct členů. Hlavní část polární expedice vyrazila směr stanice na ostrově Jamese Rosse o Božím hodu, aby tam mohla strávit co největší část antarktického léta.
Zatím není jasné, kdy na stanici nesoucí jméno genetika Johanna Gregora Mendla dorazí. Závisí především na počasí, pravděpodobně se tak stane na začátku ledna. „Těším se na chvíli, kdy po příletu na ostrov obnovíme po přibližně dvou dnech práce všechny energetické systémy stanice. To je základ pro naši odbornou práci,“ svěřil se LN před odjezdem biolog Miloš Barták z Masarykovy univerzity.
Právě brněnská univerzita stanici vybudovala a spravuje ji. Základna pro patnáct až dvacet lidí stála šedesát milionů korun a její provoz z velké části zajišťují obnovitelné zdroje energie.
Do komplexu tvořeného hlavní budovou a devíti kontejnery pro technické zázemí míří vědci potřetí. Mnozí z nich už jsou ale v Antarktidě jako doma, pro některé to bude už sedmá výprava do blízkosti jižního pólu. Na základně a v jejím okolí je nyní čekají přibližně dva a půl měsíce práce.
Geologové, klimatologové, geomorfologové, botanici a ornitologové se v Antarktidě zajímají především o místa, z nichž nedávno ustoupil ledovec a kde vzniká první život. Budou tam mimo jiné sledovat dopady globálního oteplování planety i toho, jak se klimatické změny v polárních oblastech mohou projevit v Evropě. Svou práci tam najdou také geologové, kteří získají dočasné zázemí na argentinské stanici Marambio, odkud budou vyrážet na terénní průzkumy. Expedice sice vyrazila, jako celek se ale sejde až na ostrově. S téměř měsíčním předstihem totiž na cestu vyrazili dva ornitologové, kteří mají mimo jiné sledovat život v kolonii rybáků. Právě kvůli složitosti fungování základny odjížděli s vědomím, že jim budova poskytne pouze přístřeší. Zprovoznit elektrosystém by pro ně bylo příliš náročné, takže uvnitř nemohou vařit ani topit, aby základna bez klimatizace nenavlhla.
V budoucnu má působení českých a moravských vědců v Antarktidě a Arktidě ještě efektivněji koordinovat Národní centrum výzkumu polárních oblastí, které společně s Masarykovou a Jihočeskou univerzitou založily například Česká geologická služba či Akademie věd.
***
Vědci budou mimo jiné sledovat dopady globálního oteplování na ostrově i toho, jak se může projevit v Evropě
