Pokud by vypukl konflikt mezi NATO a Ruskem, bude ČR jeho aktivním účastníkem od první minuty, zopakoval Řehka. „Velká část naší armády odjede bojovat podle aliančních obranných plánů. Naše teritorium se stane významnou tranzitní zónou a zázemím a je opět na nás vojácích, aby tato zóna byla bezpečná a mohla fungovat,“ uvedl.
V případě konfliktu mezi NATO a Ruskem by bylo v Česku velké množství legitimních cílů, které jsou již dnes v dosahu ruských zbraní. „Rusko nebude čekat, až se zorganizujeme a odjedeme někam na bojiště zabíjet jeho vojáky. Bude reagovat hned. Život každého vojáka i občana České republiky se okamžitě obrátí na ruby, všechno bude jinak,“ uvedl. Považuje za nutné nic si nenalhávat a veřejnost o tom informovat.
Tři dekády svobody, míru a bezpečí jsou v novodobé historii spíš anomálií než pravidlem, dodal Řehka. „Nesmíme to považovat za samozřejmé. Musíme náš styl života aktivně podporovat a bránit, jinak o něj přijdeme. Válka v Evropě není nemyslitelná a nestihneme se na ni nachystat, pokud se nebudeme připravovat dlouhodobě už v míru,“ řekl.
„Na obraně se nepodílí jen armáda“
Řehka pokládá za pravděpodobné, že by válka NATO s Ruskem trvala víc než pár týdnů. „Naše zdroje dlouhodobě podfinancované profesionální armády a aktivních záloh by na to rozhodně nestačily. Stát by musel přistoupit k nějaké formě mobilizování materiálu i lidí,“ zdůraznil.
Považuje za zvláštní, že se nad tímto faktem někdo pozastavuje. „To je prostě realita, která je jasná každému, kdo se obranou seriózně zabývá,“ řekl.
Je podle něj na čase začít připomínat, že existují zákonem stanovená branná povinnost, systém mobilizace a na obraně se nepodílí pouze armáda. Veřejnost se tím nemá strašit. „Je ale potřeba si věci říkat na rovinu a informovat o tom také veřejnost. Je to součást budování odolnosti a obranyschopnosti,“ dodal.
1/ Dnes jsem se zúčastnila Velitelského shromáždění @ArmadaCR. Rok 2022 byl pro vojáky velmi náročný. Pandemie, přírodní katastrofy, válka na Ukrajině a další události nám ukázaly, jak důležitá je naše obrana. Všechny tyto úkoly ale zvládají vojáci skvěle. A patří jim velké díky! https://t.co/eu85GVUam6
Česká vláda, společnost i armáda dělají podle něj to nejlepší, co umí, aby usilovaly o vojenské vítězství Ukrajiny na bojišti. „Bez ohledu na výsledek války na Ukrajině musíme počítat s tím, že Rusko pro nás bude hrozbou. Ať se nám to líbí, nebo ne, musíme se připravovat na možný střet mezi Ruskem a NATO,“ uvedl. Označil to za jediný způsob, jak se válce vyhnout.
„Cílem našeho úsilí není vyvolat válku, ale vyhnout se jí. Kdyby ale nastala, musíme ji vyhrát. Jedinou možností, jak toho dosáhnout, je ukázat agresivnímu Rusku, že žádná jeho snaha nemá šanci na úspěch,“ uvedl. Rusko podle Řehky rozumí pouze jednotě aliance, odhodlání, vojenské síle a připravenosti na vojenský střet.
Zaspali jsme, řekla Černochová
Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) události minulého roku zcela změnily bezpečnostní situaci, nejvíce od druhé světové války. „Bylo jasné, jak moc jsme za posledních 30 let zaspali,“ řekla Černochová. Potvrdila také jednotu Západu po ruské invazi na Ukrajinu.
Iluzi věčného míru v Evropě podléhali mnozí včetně předchozí vlády, uvedla ministryně s tím, že resort převzala se silně podfinancovaným rozpočtem a armádu s technikou z minulého století. Věří, že se to rychle změní.
Poznamenala, že se rozjely velké strategické projekty. Zmínila zakázku na bojová vozidla pěchoty CV-90, jež podle ministryně nabývá jasné a hmatatelné kontury a v níž se dosáhne výhodnějších podmínek díky kooperaci se Slovenskem. Tankisté přebírají do výzbroje stroje Leopard 2A4, které Česku darovalo Německo.
„V konečném důsledku však počítáme pro 73. prapor s mnohem modernějšími stroji. A mohla by to být právě třeba nejnovější verze Leopardu 2A7,“ konstatovala Černochová. Za velkého pomocníka v modernizaci české armády označila Spojené státy. Také ocenila působení vojáků v zahraničí.
Velitelská shromáždění české armády se konají pravidelně na podzim a na jaře. Podzimní setkání se zaměřuje hlavně na plány na následující rok, únorové na vyhodnocení minulého roku. Vojáci se tak v úterý vrátili především k dění, které přinesl loňský únorový vpád Ruska na Ukrajinu.
Události se nezúčastnil prezident Miloš Zeman, který na předchozím shromáždění v listopadu uvedl, že jde při této příležitosti o jeho poslední projev. Přítomen nebyl ani nově zvolený prezident Petr Pavel.
20. prosince 2022 |
