Konec monotónně žlutého Česka: sedláci ‚rozbijí‘ pole. Kdo tak neučiní, přijde o dotace |
Eroze se řadí k nejpalčivějším problémům české krajiny. Platí přitom, že pole sužuje především ta vodní, kdy přívalový déšť smývá zeminu a odnáší ji do řek a potoků. To, co způsobuje vítr, jako by zůstávalo stranou zájmu. Jenže právě větrná eroze nabývá na síle. Zatímco ještě zhruba před deseti lety bylo větrnou erozí ohroženo okolo deseti procent zemědělské půdy, teď už je to kolem 25 procent.
„Vzniká už skoro po celé republice. Souvisí se suchem. Zatímco u vodní eroze skončí smyv půdy pod svahy či v tocích, kvůli větrné erozi se prachovité částice mohou dostávat až na velké vzdálenosti od místa vzniku. Koneckonců i u nás se stává, že tady někdy spadne prach až z dalekých pouští Afriky,“ řekl serveru Lidovky.cz Jan Vopravil z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy (VÚMOP).
Půda, kterou dýcháme
Větrná eroze je v porovnání s tou vodní více nevyzpytatelná. Kde odvanutá půda skončí, závisí především na síle a době trvání větru a jeho směru. Obvykle je to například v příkopech podél silnic. „Ale často také skončí jako prach, který pak doma stíráme z nábytku,“ líčí Vopravil.
Kromě ztráty půdy tak ohrožuje i lidské zdraví – jemné částice se dostávají do ovzduší, znečišťují ho a my ho pak dýcháme. Podle Vopravila větrná eroze určitě přispívá ke zvýšení koncentrací jemných prachových částic, platí ale také, že je velký prostor pro výzkum, který by zjistil, jak velká jsou zdravotní rizika.
Eroze a její příčiny
Do jisté míry je eroze, a to jak vodní, tak větrná, přirozeným jevem. Spolu s klimatickou změnou, ale také intenzivním obhospodařováním krajiny však půdu znehodnocuje čím dál víc. Měnící se klima způsobí, že půda je kvůli suchu přeschlá. Následně přijde přívalový déšť a s vodou odteče i půda. Člověk tomu všemu v minulosti ještě pomohl, když vytvořil velké lány polí. Není totiž nic, co by odnášenou zeminu zastavilo nebo aspoň zabrzdilo. Široko daleko žádný strom ani tráva, remízek nebo mez. Nikde nic, jen a jen pole, na kterém se navíc pěstuje jedna plodina pořád dokola, což půdu vysává.
„Dřív se v souvislosti s větrnou erozí mluvilo zejména o oblastech, kde se vyskytují zrnitostně lehčí půdy, což je především jižní a jihovýchodní Morava. Ohroženo je i úrodné Polabí. Dnes ale dobře víme, že větrná eroze vzniká i na zrnitostně těžkých, tedy jílovitých půdách,“ udává Vopravil. Takové se vyskytují například na Litoměřicku či Lounsku „Nejcitlivější je samozřejmě půda holá, bez vegetačního krytu, například po sklizni nebo zasetí,“ sdělil tiskový mluvčí ministerstva životního prostředí Ondřej Charvát.
VÚMOP se nyní zabývá i tím, jaká je při působení větru reálná ztráta. Měří ji v terénu větrným tunelem, který působení větru simuluje. „Z měření vyplývá, že takto jsou ohroženy i půdy hlinité, nejúrodnější, což bylo v minulosti opomíjeno,“ dodává Vopravil.
Potřeba větrolamu
Co tedy s tím? Obecně je recept jednoduchý – mít zdravější, pestřejší a členitější krajinu. „V málo členité krajině jsou základní prevencí větrolamy, což mohou být různé pásy keřů, stromů, ale třeba i kamenné zídky, které přenosu částeček půdy brání,“ radí předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek.
Na přehrady nelze zapomínat, ale jejich stavba není spásou, která sucho vyřeší, říká bioklimatolog |
Pomoci by měla všechna možná opatření, která učiní půdu odolnější. Je to například i střídání plodin a pěstování meziplodin, tedy takových, které sice zemědělci nepřinesou prodejní efekt, ale dají půdě živiny. „Důležité je také o půdu pečovat. Základem je dostatečný přísun organických látek do půdy, to je zásadní, avšak dnes často opomíjené,“ líčí Vopravil.
Vhod přijdou i různá technická opatření, například zábrany podobné těm, které se staví v zimě proti sněhovým jazykům.
Spousta dobrého už se děje. Od začátku letošního roku museli všichni zemědělci, jejichž půda je erozí ohrožená, pěstovat jednu plodinu maximálně na třiceti hektarech. Jinak musí pole rozdělit. Třeba alejí. A že takových je. Tvoří až kolem šedesáti procent zemědělského fondu v Česku.
Různé dotace se snaží zároveň zemědělce ponouknout, aby hospodařili lépe. Nabízí je jak ministerstvo zemědělství, tak ministerstvo životního prostředí. Na krajinné prvky, jako jsou meze, remízky i zmíněné větrolamy, lze získat podporu až do výše sta procent.
