Minimálně jednou týdně navštěvuje poštu podle průzkumu 12 procent lidí, zatímco třetina veřejnosti tam chodí méně často než jednou do měsíce. „Četnost návštěv pošty se výrazně neliší u jednotlivých věkových skupin. Podobná je u seniorů, nebo u lidí ve středním věku. Výjimkou jsou jen lidé od 18 do 26 let, kteří chodí na pobočky pošty méně. Konkrétně 48 procent z nich navštěvuje poštu méně než jednou do měsíce,“ uvedli autoři průzkumu.
Podle zjištění NMS Market Research zprávy o rušení poštovních poboček zaznamenalo 91 procent lidí. Lidé starší 65 let se přitom častěji vyslovují proti tomuto rušení. „S redukcí sítě nesouhlasí zhruba 70 procent z nich,“ uvedl spoluautor výzkumu Michael Bouška.
Naopak častěji s omezením poboček souhlasí lidé ve věku 35 až 54 let. Mezi dotázanými podle velikosti obce, kde žijí, nejsou v této otázce významnější rozdíly. Výjimkou jsou podle autorů průzkumu jen lidé z měst nad 100 tisíc obyvatel, ti s redukcí počtu poboček častěji souhlasí.
Z průzkumu rovněž vyplynulo, že s rušením poboček pošty souhlasí častěji voliči vládních stran Spolu, Pirátů a STAN. Nejméně souhlasných odpovědí zaznívalo od voličů KSČM, ANO a SPD.
Pošta chce od poloviny roku snížit počet svých poboček o 300 na zhruba 2 900. Slibuje si od toho, že ročně ušetří kolem 700 milionů korun. Podnik, který nyní zaměstnává téměř 23 tisíc lidí, má kvůli rušení poboček škrtnout asi 950 míst na přepážkách a o 500 snížit počet doručovatelů.
Část zaměstnanců z rušených míst bude moci pokračovat na jiné pozici ve firmě. Personálně mají posílit například pošty, které v obcích s rušenými pobočkami zůstanou otevřené. Část dotčených obcí s rušením ale nesouhlasí.
3. dubna 2023 |
