„V případě Superdebaty se to projevovalo v rovině samotné dramaturgie pořadu (předem dané nerovné postavení účastníků) i v rovině chování moderátora, v Duelu byl nositelem oslabování principu nestrannosti právě moderátor,“ uvádějí Jan Jirák a Martin Charvát v závěru svého rozboru.
Šlo o rozestavení kandidátů během debaty a významným dramaturgickým rysem Superdebaty byla podle nich neúčast Andreje Babiše, který byl jedním z favoritů volby. Jeho stolek zůstal prázdný a moderátor Martin Řezníček komentoval jeho nepřítomnost s poukazem na jeho probíhající soudní řízení.
Moderátor podle analýzy porušil princip nestrannosti i v případě Jaroslava Bašty a to hodnocením jeho volební kampaně a konfrontační reakcí na odpověď Karla Diviše.
V druhé části debaty pak byli podle analýzy favorité obsazeni do role „hlavních hrdinů“, zatímco šest dalších kandidátů se ocitlo v postavení „vedlejších postav“.
Expozice Duelu pak byla jednáním moderátora vychýlena směrem ke zdůrazňování nevěrohodnosti jednoho kandidáta a věrohodnosti a autority kandidáta druhého.
Jirák a Charvát v závěru poznamenávají, že ale autorům analýzy nepřísluší zjištěný výsledek hodnotit. „Princip nestrannosti a rovného přístupu porušen byl, je to důležitý aspekt jednání médií v oblasti zpravodajství a politické publicistiky, ale nemůže být prosazován mechanicky: jistě si lze představit situace, kdy společenské klima, mravní dilema obsažené v tématu diskuse či jiná zásadní okolnost života společnosti mohou ospravedlnit porušení zmíněného principu,“ připojili v závěru rozboru.
Analýza firmy Media Tenor konstatuje, že obě debaty probíhaly ve spíše neutrálním duchu (zaznělo 8 %, respektive 12 % konfrontačních replik). Relativně nejvíce konfrontačních otázek obdrželi Andrej Babiš (17 %), Danuše Nerudová (16 %), Petr Pavel (15 % v Superdebatě) a Jaroslav Bašta (14 %).
Jaroslav Bašta a Andrej Babiš byli podle autorů rozboru nejméně ukázněnými hosty diskuzí.
Prezidentské debaty byly podle Media Tenoru velmi plynulé, hosté v průměru dokončili 75 % svých replik bez přerušení. „V Superdebatě se hosté vzájemně respektovali a ani jednou si nevstoupili do řeči. V Prezidentském duelu se Petr Pavel s Andrejem Babišem navzájem přerušili v každé desáté replice,“ vypočetli autoři rozboru.
V Superdebatě padlo podle analýzy firmy Media Tenor 14 hodnocení na adresu moderátora, v 57 % negativních, kandidáti s nižšími volebními preferencemi měli například výhrady vůči části debaty, v níž odpovídali pouze Petr Pavel a Danuše Nerudová.
V Prezidentském duelu zaznělo hned 31 hodnotících výroků ze strany politiků, v drtivé většině negativních z úst Andreje Babiše, který se opakovaně domáhal většího prostoru v diskuzi, implicitně obviňoval moderátora z předpojatosti nebo se hádal o nejrůznější fakta a výroky, které zazněly v rámci této diskuze, v jiných debatách nebo i v minulosti.
V Superdebatě adresoval moderátor nejvíce konfrontačních otázek Danuši Nerudové (16 %).
V Prezidentském duelu pak Martin Řezníček položil Andreji Babišovi 17 % konfrontačních otázek, které byly většinou vyvolány nepravdivými, provokativními či vzájemně si odporujícími výroky hosta nebo urážením protikandidáta, zatímco předem připravené otázky měly většinou neutrální charakter.
„Konfrontační otázky moderátora adresované Andreji Babišovi se týkaly několika různých témat. Zvýšená konfrontačnost Martina Řezníčka vůči Andreji Babišovi byla kontextově podmíněná obsahem tvrzení hosta,“ vysvětlila analýza Media Tenor.
A doplnila, že moderátor naplňoval standardy novináře média veřejné služby, když upozorňoval na rozpory ve výpovědi, identifikoval některá tvrzení jako fakticky nesprávná nebo korigoval manipulaci Andreje Babiše s obsahem výpovědí Petra Pavla.
