Nejdříve se to zdálo jako nepřípadné, ale s přibývajícím časem se to jeví v české kotlině jako jediná šance.
Česká zahraničí politika, kterou na jedné straně spoluvytváří Václav Klaus (a ODS) a na opačném protipólu Karel Schwarzenberg (a zelení), je rozkročená tak, že připomíná baletku v postoji známém pod jménem provaz. Na jednom konci americký radar v Brdech, na druhém Lisabonská smlouva, obojí věci pro Českou republiku životně důležité.
Zatímco radar by prezident Klaus podepsal okamžitě, Lisabonskou smlouvu se mu ratifikovat nechce. Podobně se na to dívají senátoři ODS, zatímco půlka poslanců zelených nechce hlasovat za radar. Cestou ven je „radar za Lisabon“.
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy se pokusil uplatit polského prezidenta Lecha Kaczynského, aby Klause k podepsání Lisabonu přesvědčil a sám také nedělal potíže. Lépe by ale bylo, kdyby Klaus vysvětlil Kaczynskému český vládní plán „radar za Lisabon“ a oba prezidenti by ho úspěšně uplatnili. Klaus by se vyhnul ústavním tahanicím a izolaci a stejně jako Kaczynski by protiunijní tvrdohlavostí alespoň jednou pomohl dobré věci, jíž ratifikace radaru v Brdech a americká základna v Polsku rozhodně jsou.
Čtěte „Kaczynski...“ na str. 6
