Princip „račího oka“ je převzat z přírody, podobně funguje zrakový orgán raků, humrů a dalších korýšů. Jejich složené oči obsahují místo mnoha miniaturních čoček, jak je tomu třeba u hmyzu, soustavu čtvercových kanálků, od jejichž stěn se světelné paprsky odrážejí na světločivné buňky. „Na stejném principu funguje koncept optiky pro rentgen zvaný račí oko,“ vysvětluje Vladimír Tichý z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT, který se na jeho vývoji podílí.
Teoreticky je návrh račího oka ve světě znám už delší dobu, ale uvést ho do funkční podoby s dostatečnými parametry se podařilo až odborníkům z české společnosti Reflex, kterou vloni koupila japonská firma Rigaku. Místo kanálků, které se špatně vyrábějí, použili čeští odborníci jednodušší, ale funkčně prakticky rovnocenný koncept sestávající z plochých desek.
Račí oko se sice neuplatní přímo na projektu IXO, ale může na menší družici posloužit jako jakýsi hledáček pro zmíněný velký dalekohled.
Pokračování na straně 30
Dokončení ze strany 29
Oproti soustavě velkého složeného zrcadla a detektoru, které se použijí na IXO, je sice méně citlivý, ale zase má širší zorné pole. Může tedy sledovat mnohem větší část oblohy a vytipovat zajímavé oblasti či objekty, na které se pak IXO zaměří.
„Nyní jednáme s Coloradskou univerzitou o možnosti vyslat račí oko do vesmíru na jejich raketě, což je mnohem jednodušší než projít administrativou jakékoliv kosmické agentury. Bude to společný letový experiment, ke kterému my dodáme optiku a univerzita detektor, raketu a přenos dat. Mohl by se uskutečnit už v příštím roce,“ říká Adolf Inneman ze společnosti Rigaku Innovative Technologies Europe.
Během balistického letu rakety se optika ocitne ve vesmíru jen na několik minut, ale i to podle Adolfa Innemana stačí k ověření odolnosti proti vibracím, přetížení a podobně. Kromě toho věří, že úspěšné provedení takového experimentu usnadní prosadit v budoucnu umístění račího oka na skutečnou astronomickou družici.
