Svědčí o tom nedávné rozhodnutí soudu v Chicagu, který odmítl přijmout žalobu na dva Koženého společníky Davida Pinkertona a Frederika Bourkeho. Žalobu na Koženého soud sice neodmítl, američtí experti si přesto podle deníku Financial Times, který o případu informoval, myslí, že to může „zabránit snahám o jeho vydání“.
Chyby se američtí žalobci dopustili v roce 2003, kdy požádali Nizozemsko o informace k případu a mysleli si, že pětiletá lhůta pro obvinění přestala běžet. K tomu ale podle soudkyně Shiry Scheindlinové nedošlo. „Zákonné lhůty se musí dodržovat, dokonce i když tím společnost přichází o schopnost žalovat kriminální zločiny. To je cena, kterou musíme zaplatit,“ řekla Scheindlinová listu Financial Times.
Koženého, Pinkertona a Bourkeho obvinili Američané v říjnu 2005 z toho, že měli v letech 1997 až 1999 korumpovat ázerbájdžánské politiky. Trojice tehdy chtěla ovládnout ázerbájdžánskou státní ropnou společnost SOCAR. Kvůli privatizaci dnes 68. největší firmy světa tekly podle Američanů úplatky proudem. Šlo o miliony dolarů v hotovosti nebo o luxusní šperky, jako byla třeba zlatá skříňka za 383 tisíc dolarů. Svůj díl prý dostal i tehdejší ázerbájdžánský prezident Hejdar Alijev a také jeho syn a dnešní nástupce Ilcham Alijev.
| Další podrobnosti o Viktoru Koženém a jeho vydání do Prahy si přečtěte v dnešním vydání deníku |
