„Samostatná Česká republika vznikla z krize,“ řekl na úvod prezident. „Rozvod“ byl podle něj kultivovaný, ale řada lidí se s ním dodnes jen těžko smiřuje. Vztahy mezi Českem a Slovenskem událost podle něj nepoznamenala, naopak.
Premiér Petr Fiala připomněl, že jsme mezi nejlepšími zeměmi, co se týče kvality života nebo zdravotní péče. „Je to i proto, že se nám podařilo vytvořit odolnou občanskou společnost. Ukázali jsme, že nám na naší zemi doopravdy záleží,“ řekl.
„Vzpomeňme si, jak jsme začínali. Jak byla naše republika chudá a zanedbaná. Uvědomujeme si, jak dlouhou a úspěšnou cestu jsme za ty desítky let ušli?“ ptal se řečnicky. Úspěchy podle něj považujeme za samozřejmé a to, co se nám nedaří, nás ochromuje. „Všechno jsme vybojovali a o růst jsme se zasloužili my sami,“ chválil si.
„V celkové kvalitě života jsme předběhli ty, které jsme před 20 lety považovali za nedostižné vzory,“ řekl premiér. Uvedl také, že se Česku podařilo něco mimořádného, ale lidé na to často zapomínají. „Na úspěchy jsme chvíli hrdí, ale brzy je považujeme za samozřejmé,“ uvedl. Podle něj je třeba úspěchy posledních 30 let připomínat a radovat se z nich.
Premiér také zdůraznil, že cesta Česka nekončí a že se nesmí smířit s tím, co už má. „Jsou před námi příležitosti, které musíme využít, abychom neztratili kurz,“ řekl. Zmínil především změny ve vzdělávání, aby mladí lidé byli lépe připraveni na nové výzvy, a rozvoj dopravní infrastruktury.
Premiér Petr Fiala na ceremonii k 30 letům ČR (20. června 2023).
Válka na Ukrajině podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky probrala Česko z toho, že bralo svou bezpečnost jako samozřejmost, a toto procitnutí musí země využít k posílení své obranyschopnosti.
„Posledních 30 let je pro naši republiku nejdelší období svobody, prosperity a absolutního bezpečí, jaké jsme kdy zažili. Stojí za to si to s pokorou připomínat,“ konstatoval.
Být vojákem pak podle jeho slov není obyčejná práce. „Je to poslání, služba, je to výjimečná věc. Má výjimečné nároky, ale člověka taky mimořádně obohatí. Dobrovolně přísaháme, že pro obranu vlasti jsme připraveni nasadit i svůj život, a tato přísaha je závazná,“ dodal.
„Pokud bychom listovali novinami za dobu posledních 15 let, nemohli bychom se ubránit dojmu, že dnešní adolescenti, kteří dnes stojí na prahu dospělosti, neznají nic jiného než krize, jak se za sebou střídaly,“ uvedl na úvod historik Jakub Rákosník. Je však podle něj nutné na všechny události nahlížet dlouhodobou perspektivou, ve které je podle něj současná doba obdobím stability a prosperity.
Připomněl, že Česká republika letos začala čtvrté desetiletí své existence. „Již není mezi živými nikdo, kdo by si pamatoval dobu podobně dlouhé stability a relativní prosperity. Dvacáté století bylo příliš turbulentní a nedopřálo zdejšímu obyvatelstvu nikdy delší dobu než maximálně 20 let, aby nedošlo k nějaké osudové transformaci,“ konstatoval.
Záleží podle něj hlavně na nás, kolik dalších úspěšných dekád ještě náš stát čeká. „Říká se, že lid má takovou vládu, jakou si zaslouží. Jenže ono to platí i naopak: vláda má takový lid, jaký zasluhuje.
„Investice do boje s dezinformacemi budou utopenými prostředky, pokud nebude věnována pozornost primárně těmto zmíněným nejobecnějším pravidlům hry,“ řekl. Dodal, že pokud stát bude především věnovat pozornost rozvoji férových pravidel hry, pak si je jistý, že „dostatek občanů oddaných hodnotám liberální demokracie se pak už objeví automaticky sám od sebe“.
Podle podnikatele Martina Wichterleho české společnosti chybí silná vize. „Vize, která bude přesahovat jedno volební období. Vize, která bude postavena na naší identitě, ale bude mít punc výjimečnosti. Vize, nad kterou najdeme tolik hledaný koncensus. Vize, která nás posune z průměrnosti, a kterou budeme ochotni taktéž bránit,“ řekl na závěr ceremonie.
„A když takovou vizi naplníme, všichni vyhrajeme. A každý z nás má právo na vítězství, na takové malé Nagano,“ dodal.
Stát v současné době mimo struktury NATO či EU by znamenalo reálné ohrožení hospodářství, odlivu kapitálu a nakonec pravděpodobně i odchodu části elit do svobodných a bezpečných přístavů za hranicemi.
„Smyslem je důstojně připomenout třicet let trvání demokratické a úspěšné České republiky a zmínit v kontextu české historie význam bezpečnosti jako základního předpokladu jejího pokračování,“ uvedl Zbyněk Pavlačík ze spolku Jagello 2000, který akci spoluorganizuje.
Suverenita, svoboda a demokracie
Česká republika letos slaví třicet let od svého vzniku 1. ledna 1993 a období třech desítek let kontinuálního období suverenity, svobody a demokracie je v české moderní historii zcela bezprecedentní.
Podle organizátorů ceremonie stačí srovnat, že doba trvání takzvané první republiky trvala necelých dvacet let a samostatná Česká republika tedy existuje již o více než polovinu déle, než demokratické Československo mezi lety 1918 a 1938.
Slavnostní ceremonie pak měla připomenout, že klíčovým faktorem českých dějin vždy byla vnější bezpečnost. Demokratický vývoj země v jejích moderních dějinách totiž vždy ukončily totalitní režimy, ať už šlo o blížící se druhou světovou válku na konci třicátých let, anebo studenou válku na konci let čtyřicátých.
„Fakt, že Česká republika úspěšně završila tři desítky let své existence, tak je mimo jiné dán nejvyššími bezpečnostními garancemi v historii, založenými na transatlantické vazbě a členství v Evropské unii,“ konstatoval Pavlačík. Jak podotkl, za uplynulých sto let občané strávili každý druhý den v totalitním režimu a téměř každý třetí v okupaci.
Na ceremonii ve Španělském sále Pražského hradu vystoupil také náčelník generálního štábu Karel Řehka či podnikatel Martin Wichterle, majitel Wikov Industry.
Mezi hosty jsou nejvyšší ústavní činitelé a činitelky, senátoři a senátorky, poslanci a poslankyně, diplomaté a diplomatky, ale také představitelé a představitelky bezpečnostních sborů a složek integrovaného záchranného systému, církví, akademické i kulturní sféry.
