* LN Proč začalo léto tak nečekaným a značným počtem přívalových dešťů?
Povrch naší republiky se v průběhu jara prohříval více než obvykle. Dalším důvodem bylo, že k nám na počátku léta přicházel od severovýchodu chladný arktický vzduch, který se nad Ukrajinou mísil s vlhkým vzduchem středomořského původu. Chladný vzduch se nad naším územím velmi rychle ohříval, stoupal do výšky, strhával s sebou vlhkost a vznikala kupovitá bouřková oblaka. Ta jsou doslova prosycena vlhkostí, a proto z nich vypadávají přívalové deště zcela nečekaně a prakticky na jakémkoliv místě, zejména však nad kopcovitým terénem.
* LN Přívalové deště se ale objevují spíše na jihu Francie a severu Itálie. Znamená to, že se naše republika posouvá do těchto klimatických oblastí?
Ano, i tak to lze interpretovat. Ale zdůraznil bych slova „pomalu“ a „posouváme se“. Určitě se tento proces ještě neuzavřel, takže se nedá říct, že tady budeme mít začátkem každého léta počasí jako na jihu Francie. Spíše bych řekl, že se změnou klimatických podmínek stále častěji vznikají vhodné podmínky pro takovou cirkulaci vzduchu, která je příhodná pro přívalové deště. Takže častější výskyt těchto meteorologických jevů bych nepovažoval za důkaz, ale zatím jenom za jeden z náznaků klimatické změny nad naším územím.
* LN O kolik stupňů navíc se v červnu ohřál zemský povrch naší republiky?
Letos se červnové teploty sice pohybovaly velmi mírně pod dlouhodobým normálem, ale za posledních téměř padesát let vzrostla průměrná červnová teplota o jeden a půl stupně. To je skutečně hodně.
* LN Když tak významně roste průměrná teplota, vyvolá to silnější vypařování vlhkosti z porostů a vodních ploch a následně také větší množství srážek?
Množství srážek zůstane během roku i do budoucna stejné, ale dost podstatně se změní jejich distribuce. Zvýší se zimní srážkové úhrny a sníží letní. V zimě můžeme očekávat častější, ale krátkodobé sněhové kalamity, v létě častější bouřky, lijáky a přívalové deště, které mohou být naopak střídány několikadenním, až týdenním horkem a suchem, jaká již v posledních letech často zažíváme. Objem vláhy se musí nějak vyrovnat.
* LNV souvislosti s neobvyklým začátkem léta se mluví o tzv. evropském monzunu. Co si pod tímto termínem máme představit?
Tento obrat se používá zejména v anglosaské meteorologické literatuře. Jde o situaci, která nad Britskými ostrovy nastává na počátku léta. Chladný a vlhký atlantický vzduch se nad prohřátou pevninou otepluje, vzduchové masy rychle stoupají nahoru a vytváří se konvektivní oblačnost. Prší častěji a intenzivněji než v jiném období roku. Je to ale takový poloviční monzun, protože zatímco v Indii je protipólem monzunových dešťů období bez srážek, v západní části Evropy tomu tak není.
* LN Týká se evropský monzun také naší republiky?
Pro nás má spíše okrajový význam, protože než se chladný vzduch od Atlantiku dostane po tisícikilometrové cestě nad naši republiku, není už tak chladný. Neohřeje se tedy nad pevninou tak výrazně jako třeba nad Britskými ostrovy, kde je kontakt moře a pevniny mnohem bezprostřednější. Přesto ale má „medardovské počasí“ na tento jev jistou návaznost.
* LN Proč jsme se ale letos tohoto obvyklého počasí nedočkali?
Je pravda, že takové počasí bývalo v červnu a v červenci pro Česko dosti typické, a odtud pochází i původ pranostiky. V souvislosti se změnami cirkulačních poměrů nad Evropou ale posledních dvacet let u nás pozorujeme kromě již zmíněného nárůstu teploty i zrychlující se trend poklesu červnových srážkových úhrnů. Jde ale o trend a jednotlivé roky se mohou lišit, což byl i letošní případ. Důvodem bylo zmíněné proudění z opačné strany Evropy, kdy během mírně chladnějšího června vypadlo někde o 50 až 100 procent více srážek, než bylo v posledních letech běžné. I v tom vidím jistou anomálii.
