Hromadné humanitární ubytování bude nadále bezplatné pouze 150 dní po udělení dočasné ochrany, kterou momentálně v Praze má zhruba 85 tisíc lidí. Poté bude ubytování pouze pro takzvané zranitelné osoby, mezi které patří třeba děti, těhotné ženy, senioři nebo invalidé.
Podle odborníků by se vinou všech těchto změn mohlo dát do pohybu až 50 tisíc lidí, přičemž ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) nedávno sdělil, že by se jich až 10 tisíc mohlo dostat do problémů s bydlením.
„Dá se očekávat, že lidé, kteří přijdou o bydlení a nenajdou jakožto nezranitelní pomoc v Krajském asistenčním centru, tak se mohou přesouvat do velkých měst, jako je Praha a Brno, kde jsou velké dopravní uzly,“ míní Martin Šimáček, šéf Agentury pro sociální začleňování a bývalý ředitel Centra sociálních služeb Praha.
Podle Šimáčka může změna zkomplikovat život zejména smíšeným rodinám, které jsou složené ze zranitelných i nezranitelných osob. Například tedy matka a její čtyřleté dítě nárok mají, ale její druhý devatenáctiletý syn už ne. Podobně nárok nemají například ani onkologičtí pacienti, kteří nejsou ani invalidní, ani postižení.
Ruch na hlavním nádraží
Kolik lidí by nakonec do Prahy mohlo přijít a reálně potřebovat nějakou pomoc, si netroufá Šimáček odhadovat, protože lidé mají několik možností, jak se se situací vypořádat.
„Je evidentní, že část těchto lidí je připravená vrátit se zpátky na Ukrajinu. Takže ta skupina se zmenší, jen nevíme jak moc,“ sděluje Šimáček s tím, že již během minulého týdne sledovali zvýšený pohyb osob na pražském hlavním nádraží. To částečně může souviset se snahou najít v Praze pomoc, ale také právě s odjezdy.
„Vlaky na Ukrajinu jsou vyprodané do posledního místa a evidujeme také větší počet speciálně vypravovaných autobusů,“ říká Šimáček. Podotýká ale, že koncem června přibylo hodně lidí, kteří přicházeli do poradenských služeb a nevěděli, co s nimi od července bude.
Tlak na přesouvání se do velkých měst by podle odborníků mohl také zvyšovat fakt, že se některé kraje na situaci vůbec nepřipravují. Mezi ně nepatří Praha, kde mají uprchlíci v tuto chvíli možnost se ubytovat ve stovce ubytoven. Naposledy pražští radní vyčlenili 12 milionů na ubytovnu až pro 60 Ukrajinců v Nuslích. Lidem se zde kromě přístřeší navíc dostane i sociálního poradenství.
Situací v Praze se také zabývá pracovní skupina, kde jsou zastoupeny veškeré dotčené složky i neziskové organizace. „Hlavní město se na změnu pravidel pro ubytovávání ukrajinských uprchlíků připravuje již dlouhé týdny a udělalo vše, aby se bezpečný přechod na podmínky nového zákona zvládl. Mám pravidelné schůzky s vedením magistrátního odboru bezpečnosti a byl jsem ujištěn, že Praha je na ubytování uprchlíků z kategorie zranitelných i smíšených rodin připravena,“ říká pro MF DNES primátor Bohuslav Svoboda (ODS).
„V současnosti je i dostatek záložních ubytovacích kapacit, nechceme, aby kdokoliv z ukrajinských uprchlíků zůstal na ulici,“ dodává. Podle Šimáčka by nicméně ani veškeré přípravy nemusely stačit.
Na druhou stranu uznává, že město musí za tyto kapacity platit z vlastního rozpočtu. „Rozumím tomu, že Praha na víc nemá prostředky,“ uznal.
Problém bude postupný
O něco pozitivnější je v prognóze ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek. S vedením hlavního města se sešel ve čtvrtek. Ocenil, že má pražský magistrát dobře zmapované ubytovatele i ubytované a na situaci se skutečně dobře připravuje.
„Snažíme se znovu aktivovat databázi Pomáhej Ukrajině, kde se propojovaly nabídky ubytování s požadavky uprchlíků. Pokud to nepůjde touhle soukromou cestou, tak stále existují kapacity státu, byť omezené. V nejhorším případě by mohlo dojít opět i na tělocvičny a podobně,“ popisuje Rozumek.
„Věřím ale, že ten problém nebude náhlý. Pro většinu zranitelných by se totiž náhrada měla najít a lidé ze skupiny nezranitelných si poradí,“ uzavírá.
31. března 2022 |
