Praha podle Černínského paláce nyní přemění svou Styčnou kancelář při misi OSN v Kosovu (UNMIK) v Prištině na české velvyslanectví v Republice Kosovo.
Téma uznání nezávislosti Kosova vyvolalo rozporuplné reakce a rozdělilo politickou scénu. Proti jsou opoziční komunisté i sociální demokraté, výhrady měli také lidovci a někteří ministři za ODS. Svůj nesouhlas projevil také prezident Václav Klaus.
Komunisté dokonce kvůli tomu předložili návrh zákona, kterým by republika řekla, že zatím neuznává nezávislost Prištiny. Současně by Česko touto normou uvedlo, že jednostranné vyhlášení nezávislosti považuje za porušení mezinárodního práva. Iniciativu KSČM dostala dnes na stůl vláda a odmítla ji. Definitivně o ní rozhodne parlament.
|
Politika ČR vychází z přesvědčení, že uznání nezávislosti Kosova posílí celkovou stabilitu v oblasti.
Nevyhnutelný krok
Premiér Mirek Topolánek (ODS), ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (SZ) i vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra (ODS) již dříve uvedli, že oddělení Kosova od Srbska je sice problematický, ale nevyhnutelný krok.
"Politika ČR vychází z přesvědčení, že uznání nezávislosti Kosova posílí celkovou stabilitu v oblasti, umožní realistické východisko z neudržitelného provizoria a nasměruje úsilí zemí regionu západního Balkánu k výzvám souvisejícím s budoucím členstvím v evropských a euroatlantických institucích," uvedlo v tiskové zprávě ministerstvo zahraničí, které návrh na uznání Kosova vládě předložilo.
Kritici uznání Kosova však tvrdí, že tento krok může vést k budoucí nestabilitě národnostně rozděleného regionu a povzbuzení separatistických hnutí jinde v Evropě. Obávají se také zhoršení vztahů mezi Českem a Srbskem, které mají tradici již z dob bývalé Jugoslávie.
Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku proti jeho vůli 17. února. Od té doby ho uznaly tři desítky zemí včetně Spojených států. Proti se staví naopak například Rusko. Ani v EU nepanuje jednota. Odtržení Kosova posvětily všechny velké státy unie kromě Španělska. Proti je Slovensko či Řecko.
