V odpovědích prakticky všech respondentů, mezi kterými jsou čeští zástupci ve strukturách Evropské unie, vedoucí hlavních kulturních institucí v zemi, ekonomové a vědci, představitelé justice, akademické sféry, ale i neziskových organizací, na prvním místě a velice silně dominují důsledky války na Ukrajině.
V reakcích rezonují i vážné obavy z vysoké inflace, zdražení energií, životně důležitých produktů a služeb, včetně problémů v oblasti zdravotnictví či postcovidových společenských syndromů, ale i ekonomické recese a zadlužování státu. Respondenti někdy mají oprávněný strach z klimatických změn i rostoucí nevraživosti mezi lidmi, nedostatku tolerance a stále se zvětšujícího rozdílu mezi bohatými a chudými.
Otázku prezidentských voleb drtivá většina odpovědí paradoxně neřeší. A pokud ano, kladou důraz na to, abychom se za novou hlavu státu nemuseli stydět.
Přesto všechno ze všech odpovědí vyzařuje optimismus a naděje, že válka na Ukrajině se nerozšíří a nastane mír, že ruskou ropu a zemní plyn zajistíme z jiných zdrojů, že inflace pomalu, ale jistě bude klesat a že toto nesmírně těžké multikrizové období brzy skončí a společnost, ale především jednotlivci – podle hesla každý musí začít u sebe – se z něj patřičně poučí. Nejde o tzv. naivní happyendismus, ale o životními zkušenostmi a vědomostmi podepřené prognózy. Otázky LN zněly: Jaký bude rok 2023 a jaké změny očekáváte v oboru, v němž působíte?
VĚRA JOUROVÁ, eurokomisařka
Každý nový rok prožívám jako novou naději, vždy věřím, že bude dobrý. Naděje pro příští rok je víc třeba než kdy předtím. Přeji si, aby skončila válka na Ukrajině porážkou Ruska, abychom jako Západ byli i nadále vůči agresorovi jednotní a rozhodní. Aby pokročilo vyšetřování a trestání válečných zločinů a aby demokratický svět zahájil společnými silami obnovu Ukrajiny.
