PRAHA Obrovský počet nevyužitých průmyslových areálů stále víc zatěžuje českou krajinu. Podle agentury CzechInvest dnes zabírají území o celkové rozloze 40 tisíc hektarů, tedy 400 kilometrů čtverečních. To přibližně odpovídá rozloze celého hlavního města. Většina z nich kupce nenajde.
„Každým dnem vznikají nové nevyužité lokality. Největší problém je u obrovských subjektů, které byly postaveny k nějaké konkrétní výrobě v určité době. Dnes velmi těžko najdou uplatnění, protože neodpovídají jiné výrobě, energetické náročnosti či ekologickému řešení. Každý investor si jednoduše spočítá, že přestavba nevhodné stavby je dražší než postavení nového objektu,“ popsal Oskar Mužíček, ředitel Krajské hospodářské komory v Liberci.
Alespoň teoretickou šanci na přilákání investora mají podle realitních odborníků nanejvýš dva až tři z deseti takových areálů. Jejich potenciál výrazně snižuje i aktuální hospodářská situace.
„Lokality, které vyžadují nákladnější investice, se prodávají velmi těžko. Jejich množství na trhu stoupá,“ konstatoval Libor Nevšímal, obchodní ředitel realitní společnosti Naxos. Banky podle něj v současnosti na takové nákupy půjčují jen zřídka a na náročnou obnovu zkrachovalé fabriky si troufne málokdo. Raději postaví novou.
„Například výrobní a skladový areál na okraji města Březnice se snažíme zpeněžit již dva roky. Původní cena se postupně snížila z 15 milionů až k nynějším 6,5 milionu v dražbě chystané na konec června,“ dodal Nevšímal.
Dalším příkladem mizivé hodnoty opuštěných podniků je osud papírny Keratech ve Štětí, kterou se vlastník snažil prodat od roku 2008. Původní cena přes 100 milionů korun se postupně snižovala na 50 a 25 milionů, areál se však podařilo vydražit až napotřetí letos na jaře, a to za pouhých 19,5 milionu.
Problém s velkým nadbytkem nepoužitelných areálů nicméně není jen důsledkem krize, ale také dědictvím minulého režimu. „Jsou jak pozůstatkem socialismu, tak krachujících firem. Problém velkého množství nevyužitých ploch neřeší pouze Česká republika, ale také například Velká Británie,“ řekla Eliška Vejchodská, odbornice na ekonomii životního prostředí měst z Vysoké školy ekonomické v Praze.
Prohloubení nezájmu o staré průmyslové areály, takzvané brownfields, potvrzují i statistiky realitních společností. „Časy jsou těžké a problematická je dnes i komunikace. V případě průmyslových nabídek se propadla sledovanost inzerce i návštěvnost realitních serverů až o 75 procent,“ uvedl Nevšímal.
Národní databáze brownfields, spravovaná agenturou CzechInvest, obsahuje téměř 1900 lokalit, z nichž se asi 400 nabízí potenciálním zájemcům. Prostřednictvím vlastních databází se je snaží nabízet i většina krajů a řada měst.
„Odhaduje se, že v celé České republice je těchto lokalit až 12 tisíc o celkové rozloze asi 40 tisíc hektarů,“ řekl Igor Gargoš z agentury CzechInvest. Ta sice pro vládu už v roce 2007 vypracovala strategii regenerace brownfields, která počítá s vytvořením krajských koordinačních skupin, pilotní projekt se však rozbíhá teprve nyní.
„Vzhledem ke špatně fungující podpoře ze strany státu jsou brownfileds stále na okraji zájmu,“ myslí si Eva Švecová z poradenské společnosti Jones Lang LaSalle.
Více čtěte na straně 14
***
NEJVĚTŠÍ OPUŠTĚNÉ AREÁLY NA PRODEJ
Mikulovice, vojenská posádka plocha: 1 934 836 m2 Chomutov, Železárny Beethovenova plocha: 595 968 m2 Velká Hleďsebe, Vojenská kasárna plocha: 552 000 m2 Jeřice, zámek a zemědělské budovy plocha: 500 000 m2
