Toto takzvané aktivní saldo přistěhovalců řadí Českou republiku překvapivě už na třetí místo mezi všemi zeměmi Evropské unie. Za Španělsko a Itálii, ale například před Německo či Francii. České ministerstvo vnitra na tom nevidí nic mimořádného. „Je to normální trend, nejsme uzavřenou zemí a Česká republika je pro mnoho cizinců atraktivní destinací,“ řekla LN mluvčí ministerstva Jana Malíková.
Michaela Němečková z Českého statistického úřadu „bruselské“ údaje o migraci potvrzuje. „Do republiky se v loňském roce oficiálně přistěhovalo 104 000 lidí, ze země naopak odešlo 20 500 obyvatel,“ řekla LN Němečková.
Mezi přistěhovalce se podle ní počítají jak lidé, kteří se v Česku přihlásili k dlouhodobému pobytu, tak cizinci s vízem s platností nad 90 dnů či žadatelé o azyl. Podobná čísla evidují vládní úředníci u pohybů na pracovním trhu. I z nich vyplývá, že do Česka přijde mnohem víc lidí, než z něho odejde. „To je jasný vzkaz zemím, jako je Rakousko či Německo, které nám odmítají plně otevřít svůj pracovní trh,“ říká mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jiří Sezemský.
Aktivní přistěhovalecké saldo ale neznamená, že do Česka by se stěhovalo v absolutních počtech větší množství lidí než do západních států.
Například Německo loni evidovalo 635 tisíc přistěhovalců, tedy šestkrát víc než Česko. Na druhou stranu ale takřka stejný počet lidí Německo opustil. Němci totiž hromadně odcházejí za prací, například do Rakouska.
Když se tedy porovná množství imigrantů s emigranty, loňské aktivní přistěhovalecké saldo v Německu činí jen 48 tisíc osob, tedy polovinu aktivního českého salda. „Přesná statistika odstěhovaných je ale trochu sporná. A to kvůli rozdílům v tom, jak některé státy EU hodnotí pojem přistěhovalec,“ uvedla Němečková.
Údaje zveřejněné Eurostatem však každopádně zařazují Česko nově mezi přistěhovalecké velmoci. Podobně aktivním saldem disponuje Česko i z hlediska migrace na evropském pracovním trhu. Oproti statistice přistěhovalectví se ale čísla liší, protože zahrnují nejen pracující přistěhovalce, ale také cizince, kteří do Česka dojíždějí.
Češi se za prací do zahraničí neženou
Podle údajů mluvčího ministerstva práce a sociálních věcí Jiřího Sezemského pracuje dnes v Česku oficiálně 147 tisíc cizinců z EU, zatímco počet Čechů zaměstnaných v ostatních zemích unie se odhaduje na 70 tisíc.
„I když mezi cizinci pracujícími u nás převažují ze dvou třetin Slováci, čísla zároveň ukazují, že žádný masový odchod obyvatel Česka za prací do starých členských států EU se nekoná. To je jasný vzkaz zemím, jako je Rakousko či Německo, které nám stále odmítají otevřít svůj pracovní trh,“ řekl Sezemský.
V tabulce klasického přistěhovalectví – ať už za prací či azylem – vede v rámci EU s přehledem Španělsko, kde se zejména kvůli imigraci Afričanů loni usadilo o celých 750 tisíc lidí víc, než se ze země vystěhovalo. Následuje Itálie s 490 tisíci přistěhovalců. Třetí příčku drží Česká republika, přičemž „přistěhovalecký“ trend pokračuje i letos.
Michaela Němečková z Českého statistického úřadu „bruselské“ údaje o migraci potvrzuje. „Do republiky se v loňském roce oficiálně přistěhovalo 104 000 lidí, ze země naopak odešlo 20 500 obyvatel,“ řekla LN Němečková.
Mezi přistěhovalce se podle ní počítají jak lidé, kteří se v Česku přihlásili k dlouhodobému pobytu, tak cizinci s vízem s platností nad 90 dnů či žadatelé o azyl. Podobná čísla evidují vládní úředníci u pohybů na pracovním trhu. I z nich vyplývá, že do Česka přijde mnohem víc lidí, než z něho odejde. „To je jasný vzkaz zemím, jako je Rakousko či Německo, které nám odmítají plně otevřít svůj pracovní trh,“ říká mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jiří Sezemský.
Aktivní přistěhovalecké saldo ale neznamená, že do Česka by se stěhovalo v absolutních počtech větší množství lidí než do západních států.
Například Německo loni evidovalo 635 tisíc přistěhovalců, tedy šestkrát víc než Česko. Na druhou stranu ale takřka stejný počet lidí Německo opustil. Němci totiž hromadně odcházejí za prací, například do Rakouska.
Když se tedy porovná množství imigrantů s emigranty, loňské aktivní přistěhovalecké saldo v Německu činí jen 48 tisíc osob, tedy polovinu aktivního českého salda. „Přesná statistika odstěhovaných je ale trochu sporná. A to kvůli rozdílům v tom, jak některé státy EU hodnotí pojem přistěhovalec,“ uvedla Němečková.
Údaje zveřejněné Eurostatem však každopádně zařazují Česko nově mezi přistěhovalecké velmoci. Podobně aktivním saldem disponuje Česko i z hlediska migrace na evropském pracovním trhu. Oproti statistice přistěhovalectví se ale čísla liší, protože zahrnují nejen pracující přistěhovalce, ale také cizince, kteří do Česka dojíždějí.
Češi se za prací do zahraničí neženou
Podle údajů mluvčího ministerstva práce a sociálních věcí Jiřího Sezemského pracuje dnes v Česku oficiálně 147 tisíc cizinců z EU, zatímco počet Čechů zaměstnaných v ostatních zemích unie se odhaduje na 70 tisíc.
„I když mezi cizinci pracujícími u nás převažují ze dvou třetin Slováci, čísla zároveň ukazují, že žádný masový odchod obyvatel Česka za prací do starých členských států EU se nekoná. To je jasný vzkaz zemím, jako je Rakousko či Německo, které nám stále odmítají otevřít svůj pracovní trh,“ řekl Sezemský.
V tabulce klasického přistěhovalectví – ať už za prací či azylem – vede v rámci EU s přehledem Španělsko, kde se zejména kvůli imigraci Afričanů loni usadilo o celých 750 tisíc lidí víc, než se ze země vystěhovalo. Následuje Itálie s 490 tisíci přistěhovalců. Třetí příčku drží Česká republika, přičemž „přistěhovalecký“ trend pokračuje i letos.
