ČESKÉ BUDĚJOVICE Ačkoliv na území Vídně funguje dvakrát méně výherních automatů než v Praze, vydělává rakouské hlavní město na jejich provozu čtyřikrát více peněz. A to díky mnohonásobně vyšším poplatkům, které musejí loterijní firmy odvádět do městské kasy. Právě srovnání příjmů obou měst z tohoto druhu hazardu tak podle kritiků českého loterijního zákona dokazuje, jak si český stát nechává unikat doslova pod rukama desítky miliard korun. Zatímco ve Vídni se za každý jednotlivý automat platí radnici poplatek v přepočtu zhruba 430 000 korun ročně, v Česku za stejný přístroj zaplatí provozovatel na místních a správních poplatcích jen maximálně 50 000. Podle provozovatelů působících v České republice je to ale údajně tím, že Rakušané nahází do jednoho automatu mnohem více peněz než Češi.
„Zdanění hazardu je v Česku oproti západním zemím směšné, zlomkové,“ tvrdí bývalý senátor a bojovník proti hracím automatům Josef Novotný. Kdyby Česko podle něj zdanilo hazard na zahraniční úroveň, příjmy státního rozpočtu by se zvedly minimálně v řádech miliard.
Důkazem je přitom rozdíl v příjmech z provozu výherních přístrojů v Rakousku a Česku. Ve Vídni je podle informací, které LN získaly přímo z vídeňské radnice, legálně v provozu 3825 výherních přístrojů na mince, zatímco v Praze jich funguje takřka dvojnásobek, tedy 6075. Markantní rozdíl je ale i v poplatcích. „Za každý mincovní hrací přístroj se platí ve Vídni poplatek 1400 eur (36 000 korun) měsíčně,“ řekla LN Anita Vorabergerová, mluvčí vídeňské radní Ulli Simové. Hrubým přepočtem tak Vídeň na provozu automatů vydělává jen na poplatcích ročně 64,2 milionu eur (1,6 miliardy korun).
Praha s mnohem větším počtem výherních přístrojů paradoxně vypadá vedle Vídně jako chudý příbuzný. Ze zákona totiž může vybrat za jeden přístroj jen 30 000 korun za rok na správním poplatku, o který se dělí se státem, a pak ještě maximálně 20 000 na správních poplatcích, plně mířících do městské kasy. Celkem tedy vybere 50 000 korun. „Loni tak Praha z poplatků za výherní hrací přístroje získala 188,7 milionu korun,“ řekl LN mluvčí pražského magistrátu Jiří Wolf. Město ale získává ještě peníze na odvodech, které provozovatelé automatů musejí povinně uvádět na veřejně prospěšné účely.
Dobročinné účely?
Podle velikosti obratu firmy odvádějí společnosti takto 6 až 20%svého zisku, kvůli účelovému rozdělení firem na několik menších se ale většinou jedná o spodní hranici. Praha tak na odvodech třeba do kultury či sociální péče loni získala 83,7 milionu, s poplatky za hrací přístroje tedy celkem 270 milionů. Oproti Vídni zhruba šestinu. „To je jen jeden z mnoha příkladů, jak stát na poli hazardu přichází o peníze,“ tvrdí Novotný.
V Česku loterijní firmy podle něj odvádějí ročně na veřejně prospěšné účely mezi 7 až 8 miliardami korun, z toho ale polovinu odvádí společnost Sazka, která má na českém trhu s hazardem paradoxně jen zhruba sedmiprocentní podíl. Protože ale jejími akcionáři jsou tělovýchovné svazy, které tlačí na co nejvyšší zisk i odvody, ze Sazky odchází k veřejně prospěšným účelům až 30 procent zisku, zatímco z ostatních, účelově rozdrobených firem, většinou jen 6 %. „Navíc znám příklady, kdy provozovatelé přístrojů například založí vlastní cyklistický klub, který financují z povinných odvodů a jezdí s ním třeba na Havaj,“ tvrdí Novotný.
Sázkové firmy jsou ale přesvědčeny o tom, že rakouské poměry na poli s hazardem se s těmi českými nedají úplně srovnávat. „V Rakousku mají automaty průměrné tržby několikanásobně vyšší než u nás,“ řekla LN mluvčí společnosti Synot Magda Pekařová. Z toho podle ní logicky plyne, že i odvodová povinnost je daleko vyšší. To je ale podle kritiků českých zákonů na poli hazardu opět jen část pravdy. Rakušané sice nahází do jednorukých banditů více peněz, je to ale také kvůli tomu, že celkový počet automatů je v Rakousku na základě přísné regulace mnohem menší než v České republice. V Česku dnes funguje kolem 70 000 výherních přístrojů, zatímco na rakouském území jich bliká sedmina, a to jen ve čtyřech spolkových zemích, kde je tento druh hazardu na speciálních místech povolen. Suma peněz, které tedy Rakušané nahází do jednoho přístroje, tedy může být stejná nebo vyšší, než jakou nahází Češi do většího počtu všudypřítomných přístrojů. „Jen na území Prahy 2 se loni prosázelo na automatech 130 milionů, z toho na jednom konkrétním přístroji 3,7 milionu,“ řekla LN starostka Prahy 2 Jana Černochová.
I ministerstvo financí přitom přiznává, že zákony regulující příjem z hazardu by se zřejmě měly zpřísnit. „Je to určitě otázka k debatě o dlouho připravovaném zcela novém loterijním zákonu,“ řekl LN mluvčí ministerstva Ondřej Jakob. Ten se podle něj připravuje už roky, stále ale bez konkrétního výsledku. Ve čtvrtek prošla zatím Senátem pouze novela tohoto zákona, upravující pravomoci obcí a měst směrem k povolování hazardu a směřování peněz z povinných odvodů. Zvýšení dnešních maximálních poplatků za provoz automatů či nárůst peněz na odvody ale novela neřeší.
***
HAZARDNÍ SROVNÁNÍ - ČESKO PROTI RAKOUSKU
Česko má díky liberální politice největší počet výherních automatů na hlavu na světě. Funguje tu také 190 kasin, zatímco v Rakousku 12, a v Belgii 9 například v Norsku a Irsku žádné.
Rakousko má herní monopol. Drtivou většinu výherních zařízení obsluhuje firma Casinos Austria. Monopol se ale nelíbí Evropské unii, která nutí Rakousko k uvolnění přístupu dalším loterijním firmám.
