Úterý 23. července 2024, svátek má Libor
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Český lékař testuje unikátní endoskop

Česko

Japonský přístroj dokáže zobrazit sliznici zažívacího traktu až do buněčných detailů * Jeden ze tří prototypů je teď v Praze

PRAHA Zhruba před třemi lety se český lékař Zdeněk Beneš doslechl, že Japonci jako první na světě vyvinuli endoskop schopný zvětšit sliznici trávicího traktu až do buněčných detailů.

Primář II. interní kliniky v pražské Thomayerově nemocnici si okamžitě uměl představit, jak takový přístroj dokáže urychlit vyšetření pacientů, jimž hrozí rakovina. A chtěl ho vyzkoušet.

S odborníky z firmy Olympus si nejprve pár měsíců mailoval a před rokem a půl jeden z testovacích endoskopů dorazil do Prahy. „Od té doby jsme s ním vyšetřili už asi sto padesát lidí,“ říká Zdeněk Beneš ve své ordinaci v pražské Krči, kde má unikátní přístroj uložen ve skříni mezi dalšími endoskopy. Od klasického endoskopu se cytoskop na první pohled neliší. Rozdíl je pouze ve zvláštním optickém zařízení, které se do endoskopu zasune. S ním je pak lékař schopen buněčnou strukturu zobrazit na přídavném monitoru a s obrázkem dále pracovat v počítači.

Na světě jsou zatím jen tři prototypy, z nichž dva se testují v Japonsku a pouze jeden v Česku. Svůj nový cytoskop Olympus dosud neprodává, proto jeho hodnotu nelze ani vyčíslit. „Klasický endoskop však stojí něco kolem dvou milionů korun,“ říká Beneš.

S novým cytoskopem dokáže lékař vyšetřit celý zažívací trakt - jícen, žaludek, tenké i tlusté střevo. Používat se ho však Zdeněk Beneš musel naučit sám.

„Sliznice musí být zcela čistá, aby bylo možné ji správně zobrazit,“ vysvětluje. „Všechno od čištění až po barvení tkáně jsme se museli naučit sami.“ Tyto informace také odborníky z Olympusu nejvíce zajímají. „Chtějí přesně vědět, jak s přístrojem zacházíme, aby ho případně mohli upravit,“ vysvětluje primář II. interní kliniky.

Cytoskop vyšetření pacientů výrazně zrychluje. S klasickým endoskopem totiž lékař nemůže vidět strukturu sliznice až do buněčných detailů. Pokud chce lékař vědět, co se s buňkami děje, musí vzít biotické kleště, odebrat vzorek, poslat ho do laboratoře a čekat na výsledek. Navíc například u pacientů s ředěnou krví biopsii ani udělat nelze.

Cytoskop tak otevírá nové možnosti. „Pro nás je to velmi dobrá zpráva, protože v České republice máme největší výskyt rakoviny tlustého střeva na světě,“ říká Beneš. „Čím dříve zachytíme přednádorové stavy sliznice, tím lépe.“

V Česku lékaři každý rok zaznamenají zhruba sedm a půl tisíce případů onemocnění rakovinou tlustého střeva, což je sedmdesát až devadesát případů na sto tisíc lidí. Odpověď na otázku, proč je tak vysoká incidence rakoviny tlustého střeva právě v Česku, však nikdo přesně nezná. „Je to zřejmě několik faktorů od genetických předpokladů, přes stravu, vysoký podíl přepálených tuků až po životní prostředí,“ vysvětluje Beneš. „Jako o jedné z příčin se dnes mluví dokonce už i o pivu.“

Vyšetření novým japonským přístrojem není v Krči vyhrazeno pro žádné prominenty. „Parametrem je jen podezření na přednádorové nebo nádorové onemocnění jícnu, žaludku nebo tlustého střeva,“ říká Zdeněk Beneš.

Cytoskop zatím zůstává v Praze. V tuto chvíli Beneš ještě neví, kdy ho bude vracet do Japonska, ale zřejmě to ještě chvíli potrvá. „O tom jsme se zatím nebavili. Stále je zajímají jen naše zkušenosti,“ říká.

Proč se Japonci rozhodli půjčit jeden ze svých nových přístrojů právě do Prahy, na to nedokáže odpovědět ani Markéta Polednová z české pobočky této firmy. „Tato informace patří mezi přísně důvěrné,“ říká Polednová, která má v Olympusu na starosti marketing lékařských přístrojů.

Podle všeho však rozhodovala jen odbornost. Zdeněk Beneš patří mezi přední české odborníky na hepatogastroenterologii (studuje onemocnění jater a trávicího traktu) a zná všechny diagnostické metody, které jsou k dispozici.

***

Cytoskop Unikátní zařízení na vyhodnocení stavu buněk v trávicí soustavě (GIT) se skládá z vlastního cytoskopu, videoprocesoru a zobrazovacího monitoru. Nový endoskop, testovaný ve Fakultní Thomayerově nemocnici, dokáže zobrazit mikroskopické změny tkáně přímo v pacientovi, aniž by bylo nutné odebírat vzorky k biopsii.

Cytoskop je tvořen tenkým, 160 cm dlouhým tubusem o průměru 3 mm, kterým jsou protaženy světlovody, zakončené na konci cytoskopu, kde je umístěn mikrominiaturní barevný CCD čip, snímající obraz z vysoce efektivního mikroobjektivu, jenž dosahuje zvětšení 450x nebo 1200x.

Vyšetření se provádí při rutinní gastroskopii nebo koloskopii, které jsou doplněny barvením sliznice pro lepší viditelnost. Poté se pracovním kanálem těchto přístrojů prostrčí cytoskop, opatrně se přiloží na sliznici a na monitoru se zobrazí jednotlivé buňky GIT a jejich jádra. Obraz z čipu je veden do videoprocesoru, kde se zpracovává a zobrazuje na monitoru. Samozřejmostí je výstup pro ukládání videosekvencí nebo statického obrazu.

Výhodou je okamžité odečítání stavu buněk GIT v těle pacienta bez nutnosti odebírat bioptické vzorky, tedy rychlá a včasná diagnóza.

MUDr. Zdeněk Beneš, přednosta II. Interní kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice, předvádí speciální japonský endoskop, který klinika dostala k vyzkoušení. Přístroj je jedním z pouhých tří modelů na světě.

1 mikroobjektiv cytoskopu 2 světlovod cytoskopu 3 objektiv endoskopu 4 světlovod endoskopu

S novým cytoskopem dokáže lékař vyšetřit celý zažívací trakt - jícen, žaludek, tenké i tlusté střevo

V Česku lékaři každý rok zaznamenají zhruba sedm a půl tisíce případů onemocnění rakovinou tlustého střeva

Single máme s miminkem ze spermabanky: Jak to funguje?
Single máme s miminkem ze spermabanky: Jak to funguje?

Zuzana Bergrová, bývalá vrcholová sportovkyně, si pro svého syna doběhla do spermobanky. O životě single mámy píše úspěšný blog „Plody dna: Příběhy...