Téměř polovina ze všech 10 524 167 obyvatel Česka žila podle loňského sčítání lidu ve čtyřech krajích - v Praze, Středočeském, Jihomoravském a Moravskoslezském. 50,7 procent obyvatel Česka tvoří ženy, 49,3 procent muži.
Téměř pět procent - konkrétně 4,7 procenta obyvatelstva - tvoří cizinci. Nejvyšší podíl činili osoby s ukrajinským (1,4 %), slovenským (0,9 %) a vietnamským občanstvím (0,5 %). Cizinců tedy oproti roku 2011 přibylo, ne však již tak rychle jako před minulým sčítáním.
Ze sečtených obyvatel ve věku patnácti a více let bylo 32,1 procent svobodných a 45,6 procent ženatých či vdaných. Mezi ovdovělými výrazně převažují ženy (13,3 %) nad muži (2,9 %), ovdovělých žen ubylo. Potvrzuje se také trend přibývání takzvaných singles.
„V České republice nadále vzrůstá zastoupení osob s vyššími stupni vzdělání,“ uvedl věcný gestor Sčítání lidu 2021 Robert Šanda.
Počet vysokoškolsky vzdělaných lidí přesáhl 1,5 milionu, oproti minulému sčítání přibylo i lidí s maturitou. Z lidí starších patnácti let ji má již 53,1 procenta. Středoškolské vzdělání bez maturity nebo výuční list má asi třetina populace. Vysokoškolský titul 18,7 procent, před deseti lety to bylo 13,2 procent.
Dobrovolnou otázku na národnost zodpovědělo 68,4 procent obyvatel. K české národnosti se přihlásilo 83,8 procent z nich, k moravské pět procent a ke slezské 0,2 procent. Dále se lidé nejčastěji hlásili ke slovenské (1,3 %), ukrajinské (1,1 %) a vietnamské národnosti (0,4 %). Osmnáct tisíc lidí se pak přihlásilo zároveň k české i evropské národnosti.
Jedenadvacet tisíc „Jediů“
Oproti minulému sčítání více lidí odpovědělo na dobrovolnou otázku na jejich víru, a to 69,9 %. Že jsou věřící a hlásí se k církvi nebo náboženské společnosti, deklarovalo 18,7 procent lidí. Nejvíce byla zastoupena římskokatolická církev, která představovala desetinu všech odpovědí, tedy 741 tisíc osob. Dochází tak k odklonu od tradičních církví. K odpovědi „bez náboženské víry“ se přihlásilo 68,3 procenta z těch, kteří otázku zodpověděli.
„Jediů lehce přibylo. V minulém sčítání jich bylo 15 tisíc, nyní to je lehce před 21 tisíc. Bylo pouze 516 Sitheů, jsou tam nevyvážené strany síly,“ řekl Šanda. Část lidí totiž recesisticky zodpověděla tuto otázku právě vtipem odkazujícím na postavy ze série Star Wars.
Hlavní město Praha má nejnižší průměrný věk, a to 41,4 let, a nejnižší podíl obyvatel s českým státním občanstvím, tedy 86,1 procenta.
Od roku 2011 přibylo v Česku 195 tisíc domů, domovní fond se tak rozrostl na 2 353 024 domů. „Za posledních třicet let se jejich počet u nás zvýšil dokonce o více než 484 tisíc, což představuje pětinu celkového domovního fondu,“ uvedl Šanda. 88,4 procenta všech domů vlastní fyzické osoby, druhou nejčastější formou vlastnictví je „spoluvlastnictví vlastníků bytů (jednotek)“, která se týká 146 799 domů. Zhruba každý čtvrtý dům pochází z období před rokem 1946.
Sčítání ovlivněné covidem
Předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček připomněl, že Sčítání lidu, domů a bytů 2021 je celosvětová akce koordinovaná OSN. „Bylo založené na sebevyplňování formulářů,“ řekl.
Nabízí podle něj unikátní srovnání s historií. „Co je asi nejcennější je územní detail, který jiná statistika nemá,“ řekl. Ty však dnes úřad ještě nepředstaví, ve čtvrtek ČSÚ představí jen souhrnný pohled na celou zemi. Další údaje bude úřad ještě zveřejňoval v dalších měsících.
Šanda připomněl, že sčítání proběhlo v době epidemie covidu-19. „Byly i úvahy o odkladu celého projektu, zpětně se ukazuje, že bohužel covid nás provází stále, takže bychom se dostali do velkých problémů a o několik měsíců odsunuly výsledky,“ řekl. Bylo podle něj třeba přejít k některým kompromisů, což ovlivnilo třeba délku zpracování dat.
Uvedl také, že ČSÚ poprvé použil základní registry, poprvé také bylo sčítání z velké části online.
Doplnil, že ke zpracování výsledků je třeba nejprve digitalizovat papírové formuláře. To trvalo do poloviny října. „Dále probíhá takzvané kódování, je to vlastně rozpoznání té odpovědi. To je již hotové s výjimkou zaměstnání, což je ten nejnáročnější údaj pro kódování,“ řekl.
Loňské sčítání lidu začalo v sobotu 27. března a skončilo 11. května. Původně přitom mělo trvat jen čtrnáct dní. Kvůli technickým potížím s informačním systémem, které provázely jeho spuštění, jej však úřad prodloužil. Dodavatel systému kvůli tomu čelí postihu. „Předpokládám, že během prvního čtvrtletí se tato záležitost uzavře. Co mohu nyní říct je, že hodnota plnění, jak byla smluvně dána, nebude dodavateli zaplacena v plné výši,“ uvedl Rojíček.
ČSÚ celkem dostal 4,2 milionu vyplněných elektronických a více než 683 tisíc papírových formulářů. Sčítání je povinné, jeden člověk ale může odevzdat formulář za celou domácnost čítající několik členů. Povinnost se sečíst nesplnily podle odhadů jednotky procent osob. „Budeme dávat nějaké podněty úřadům, které to mají na starosti,“ uvedl Rojíček.
Další sčítání proběhne zase za deset let. Úřad počítá s tím, že by se již mohlo zcela obejít bez papírové formy. Lidem, kteří by sami nezvládli vyplnit online formulář, by pomohli na speciálně určených místech. Kromě toho by úřad měl být schopný získat větší množství dat ze státních registrů.
