Dobytčák, strážní věž z lágru, vodní dělo, ale především životní úděl lidí, kteří neměli v minulých desetiletích v této zemi na růžích ustláno.
Jedenáct zastavení s těmi, kdo na vlastní kůži zažili nespravedlnost a útrapy dvou novodobých totalitních režimů - nacismu a komunismu -nabízejí autoři výstavy My jsme to nevzdali aneb Příběhy 20. století. Cesta městem se zastávkami v podobě autentických vzpomínek pamětníků vede po časové ose od války k Listopadu. Trasa začíná na Pražském hradě, přesněji na Hradčanském náměstí. „Dobytčák“, tedy správně železniční transportní vagon, tu charakterizuje období druhé světové války a přibližuje osobnosti druhého odboje. Pražský hrad připomíná holokaust i navazující gulagy.
Totalitní režimy dvacátého století v kostce Na Klárově se procházka zastaví v padesátých letech minulého století, jejichž symbolickým artefaktem je tak zvaná „špačkárna“, replika strážní věže z pracovního lágru Vojna u Příbrami. Období pražského jara z konce šedesátých let a počátek normalizace v Československu se připomíná na náměstí Jana Palacha, zatímco U Salvátora je možné se zamyslet nad postavením menšin v tomto území - sudetských Němců, Chorvatů, Romů. A na Kampě okolnosti a osobnosti vzniku a působení Charty 77 a formování kulturního disentu.
U Sovových mlýnů autoři přibližují další projevy odporu proti tehdejšímu totalitnímu režimu v osmdesátých letech. Piazetta Národního divadla je místem, kde se zrcadlí listopadové události, význam divadelníků v revolučních dnech konce roku 1989. Na zastávce Jungmannovo náměstí se k událostem devětaosmdesátého roku vyjadřují německý a britský velvyslanec. Na křížení Václavského náměstí a Vodičkovy ulice zase vodní dělo připomíná, jak režim a jeho Státní bezpečnost potlačovaly demonstrace a v Opletalově ulici naplno zaznívají okolnosti „sametové“ revoluce.
Název výstavy Příběhy 20. století záměrně koresponduje se stejnojmenným rozhlasovým dokumentárním cyklem, který vzniká ve spolupráci Českého rozhlasu Rádia Česko a občanského sdružení Post Bellum. To je spolu s Ústavem pro studium totalitních režimů a Městskou částí Praha 1 organizátorem akce.
Kruté století pohledem historiků Adama Drdy a Mikuláše Kroupy Výstava je završením několikaleté dokumentační práce reportérů sdružení Post Bellum, které soustavně zaznamenává svědectví pamětníků protinacistického a protikomunistického odboje (oral history) a podílí se na rozhlasovém cyklu Příběhy 20. století (odvysíláno bylo už 180 hodinových pořadů, jež představily konkrétní osudy či fenomén související s totalitními režimy) a také knize Adama Drdy a Mikuláše Kroupy Kruté století.
Pro výstavu rozprostřenou na významných místech centrální Prahy připravili autoři sto padesát panelů, které popisují fenomény totalitních režimů, jakými jsou například vůle k hrdinským a vlasteneckým činům, transporty, život v lágru, konfidentství, kolaborace nebo emigrace.
Dobové fotografie, dokumenty, portréty a vzpomínky pamětníků doplňují rekvizity, jež velká část národa ještě může pamatovat - dobytčáky, strážní věže ani vodní děla nebyla zas tak nezvyklou součástí tehdejšího života, jak by se z dnešního pohledu mohlo zdát. Po dvaceti letech je symbolický přenos do tehdejší atmosféry už méně bolavý, přesto však nutný, aby i člověk ve věku nepamětnickém mohl pochopit, co se pod často užívaným pojmem totalita vlastně skrývá.
Konkrétní osudy konkrétních pamětníků Působivost této expozice v plenéru je daná především tím, že stojí na konkrétních příbězích autentických hrdinů. Válečných veteránů, odbojářů proti nacismu i proti komunismu, lidí, kteří prošli koncentračními tábory a lágry komunistickými. Popisuje i osudy disidentů a také studentů, kteří sehráli svou roli v listopadových dnech před dvaceti lety.
***
My jsme to nevzdali aneb Příběhy 20. století (od 20. října do 23. listopadu 2009) Doporučená trasa výstavy: Od Pražského hradu - Klárov - Kampa - nám. Jana Palacha -Národní třída - Jungmannovo náměstí -Václavské náměstí Více na www.postbellum.cz
