Co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp. Ta slova stojí ve štítu hospody na mytickém českém kopci a něco na nich je. Chce-li český politik oslovit voliče, právě na Řípu sklízí úspěch. Pokud si Říp v posledních letech nárokují hlavně sociální demokraté, nezbývá než jejich nápad kvitovat. A není-li tam osobně Jiří Paroubek, zastoupí ho třeba duo Eva a Vašek. Jako právě dnes.
Říp je dobrý symbol pro ČSSD, příznivce i voliče levice. Čert vzal tisíciletý mýtus praotce Čecha, důležitý je mýtus Řípu – a ten vybudovali čeští národovci v 19. století. To oni vyrvali základní kámen Národního divadla z řípského čediče. To oni pak změnili původní, stepí porostlý kopec v zalesněnou horu. Proč? Inu proto, že v jejich očích nemohl otec národa vylézt na skálu ve stepi, ale musel se probíjet hvozdy se sekerou v ruce. Tak zalesnit. Jaký by to byl jinak mýtus?
To, co začali před sto čtyřiceti lety národovci, dovršují Eva a Vašek. Kam na nás s 21. stoletím, kam s modernitou evropské levice, my se srotíme na posvátné půdě našich pradědů. Lidé opojení mýtem parkoviště pod Řípem zřejmě netuší, že na faře v přilehlých Krabčicích napsal evangelík Jan Karafiát své Broučky.
Čtěte „Eva a Vašek...“ na straně 13
