Vyplývá to z aktuálního vydání mezinárodní studie PISA, kterou každé tři roky provádí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Nejnovějšího šetření se zúčastnilo 400 tisíc školáků z 57 zemí. Česká republika skončila na 15. místě. Podrobné výsledky mají být oficiálně zveřejněny dnes.
PISA porovnává znalosti patnáctiletých školáků ve třech oblastech: ve čtenářské gramotnosti, matematice a přírodních vědách. Každé vydání studie si pak jednu z těchto oblastí zvolí za prioritní. V roce 2003 to byla matematika, v roce 2006, ze kterého aktuální data pocházejí, šlo o přírodní vědy. Tedy o biologii a chemii.
Minule byli Češi devátí
OECD při sbírání výsledků testů stanovila, že mezinárodní průměr školáckých znalostí činí 500 bodů.
České děti získaly 513 bodů a jejich znalosti jsou tedy nadprůměrné. Malí Češi ve znalostech předběhli všechny své sousedy kromě Německa. Hůře než oni skončili také například Švýcaři.
Vůbec nejlépe vyřešili zadané úlohy děti z Finska, které dosáhly 563 bodů. Na druhém místě skončili školáci z Hongkongu a na třetím Kanaďané. Vůbec nejhůře testy zvládli žáci z Kyrgyzstánu, které získaly pouze 322 bodů. Ze zemí EU skončilo nejhůře Rumunsko se 418 body, což mu v mezinárodním žebříčku vysloužilo 47. místo.
Proti roku 2003, kdy se konala minulá PISA studie, si však Češi o pár příček pohoršili. Tehdy totiž skončili na devátém místě. Nemusí to však zákonitě znamenat, že se znalosti českých dětí zhoršují. Důvodem pro posun v žebříčku směrem dolů může být i fakt, že loni se testů PISA zúčastnilo o sedmnáct zemí více než v roce 2003.
Místo biflování logika
Úlohy, které děti v rámci průzkumu PISA řeší, přitom nezkoumají pouze znalosti, které se děti mohou naučit zpaměti. Pro úspěšné vyřešení PISA příkladů žáci musí zapojit především logiku a vlastní úsudek. OECD totiž chce, aby studie porovnávala takové znalosti dětí, které se jim budou hodit pro „běžný život“.
I ve srovnání s výsledky v minulých letech jsou malí Češi celkem dobří v matematice a přírodních vědách, potíže jim však dělá disciplína jménem čtenářská gramotnost. Ktomu, aby si děti dokázaly ze souvislého textu samy odvodit různé věci, totiž čeští učitelé své žáky stále příliš nevedou. Má se to však změnit. V letošním roce se začaly školy v prvních a šestých třídách učit podle vlastních vzdělávacích plánů. Ministerstvem dané jednotné osnovy totiž zanikly. Vlastní plán si sestavuje každá škola na míru svým možnostem. Výsledkem má být výuka, která je více individuálně zaměřená a rozvíjí v dětech spíše schopnost samostatně myslet než pamatovat si vzorečky.
Pořadí států
v průzkumu
Země Počet bodů:
1. Finsko 563
2. Hongkong (Čína) 542
3. Kanada 534
4. Tchaj-wan 532
5. Estonsko 534
6. Japonsko 531
7. Nový Zéland 530
8. Austrálie 527
9. Nizozemsko 525
10. Lichtenštejnsko 522
11. Korea 522
12. Slovinsko 519
13. Německo 516
14. Velká Británie 515
15. Česko 513
16. Švýcarsko 512
17. Macao (Čína) 511
18. Rakousko 511
19. Belgie 510
20. Irsko 508
21. Maďarsko 504
22. Švédsko 503
23. Polsko 498
24. Dánsko 496
25. Francie 495
26. Chorvatsko 493
27. Island 491
28. Lotyšsko 490
29. USA 489
30. Slovensko 488
31. Španělsko 488
32. Litva 488
33. Norsko 487
34. Lucembursko 486
35. Rusko 479
36. Itálie 475
37. Portugalsko 474
38. Řecko 473
39. Izrael 454
40. Chile 438
41. Srbsko 436
42. Bulharsko 434
44. Turecko 424
47. Rumunsko 418
48. Černá Hora 412
49. Mexiko 410
50. Indonésie 393
55. Ázerbájdžán 382
56. Katar 349
Zdroj: Průzkum PISA
Vzorový test projektu PISA
Otázky projektu PISA zahrnovaly tři okruhy - čtení, matematiku a přírodní vědy. Aktuální studie PISA je nejvíce zaměřena na biologii. Pro představu přinášíme některé příklady.
Zdroj: http://www.uiv.cz/external/pisa_test/test.html
