Sobota 16. října 2021, svátek má Havel
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Čeští vědci nabízeli nápady, zařízení i erudici v boji proti koronaviru. Ne vždy ale toho stát využil

Česko

  20:30
Praha - Byl to věru zvláštní rok, vědu nevyjímaje. Málokdy dříve, pokud kdy, byli čeští vědci tak často vidět, jako tomu bylo v uplynulém třičtvrtěroce. Může za to covid-19, kvůli němuž byli Češi nuceně „vzděláni“ v problematice PCR a antigenních testů, ve vývoji vakcín, v epidemiologii... Naučili jsme se, jak počítat číslo R či co jsou to „komorbidity“.

ilustrační snímek foto: ČTK

Jarní reakce Česka na hrozbu epidemie byla skoro příkladná. Rychle se zapojily vysoké školy a vědecké ústavy, takže třeba o ochranných maskách z ČVUT tištěných na 3D tiskárnách psala agentura Reuters, zprávy o ventilátorech CoroVent pronikly do listu The New York Times i jinam. Ústavy Akademie věd vyvíjely testovací kity, laboratoře se hlásily k pomoci s testováním nakažených, což je spolu s řádným trasováním cestou ke krocení zmaru.

„Epidemie nám všem letos ukázala, jak potřebná je věda a výzkum pro řešení současných a budoucích výzev společnosti a jak se věda zařadila mezi kritické národní infrastruktury, které si každá země musí budovat, rozvíjet a chránit. V oblasti boje s pandemií projevili čeští vědci odhodlanost, kreativitu a vytrvalost,“ řekl pro Lidovky.cz Otakar Fojt, vědecký atašé britské ambasády, přičemž dodává, že o český výzkum je ve světě zájem: dosvědčují to i citace tisíců článků.

Zástupci Českého vysokého učení technického (ČVUT) a iniciativy Covid19cz...
Manažerka komunikace Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT...

Do médií se letos dostávaly desítky expertů, jako jsou biochemik a prorektor Univerzity Karlovy pro vědu Jan Konvalinka, odborník na vakcíny a ředitel Biologického centra AV Libor Grubhoffer, virolog Pavel Plevka z centra CEITEC, ekonomové z CERGE-EI jako René Levínský či Jakub Steiner a další epidemiologové, kteří ale až příliš často nenacházeli společnou řeč nejen s klinickými lékaři, ale též s politiky a úřady; museli navíc krotit plané naděje na vysněnou „českou vakcínu“, již zkritizovala třeba i Učená společnost ČR.

„Ukázalo nám to, že věda nejsou jen nové technologie a zázračné hračky, ale že je to postup hledání pravdy a poznatků, proces pokládání si otázek a rigorózní testování hypotéz, abychom je mohli přijmout nebo odmítnout. Všichni jsme viděli, že postupy vědy nejsou snadné, je v nich řada nezodpovězených otázek, častá odpověď je ,nevíme‘ a poznání se vyvíjí a rozšiřuje,“ uvedl Fojt, jenž v ČR spatřuje rezervy, jak přenášet vědecké znalosti do tvorby vládních aktivit. Britové mají síť vědeckých poradců na každém ministerstvu.

Úspěchy nejen virtuální

Koronavirus dopadl, samozřejmě, i na akademické prostředí. Výuka, semináře i porady přešly do virtuálních Zoomů a MS Teams; ustaly mezinárodní přesuny na konference. Přesto vědci bádají dál. „Je pozoruhodné, jak tento zvláštní rok ukázal, že mnoho z věcí, o nichž se tvrdilo, že nejsou možné, šlo uskutečnit. Vynikla rychlost navázání spolupráce, takže se prakticky v řádu dní formovaly spolupráce ústící do výsledků uplatnitelných v praxi,“ sdělil pro Lidovky.cz Petr Konvalinka, předseda Technologické agentury ČR, která podporuje aplikovaný výzkum.

Co se letos stalo ve vědě?

Co se letos stalo ve vědě?

Leckteré nápady – mobilní aplikace, informační weby i hi-tech výrobky – se přetavily do reálu v rekordním čase. Martin Bunček, ředitel kanceláře téže agentury, připomíná, že stovky přihlášených projektů s meziročně zdvojnásobeným počtem byly zhodnoceny a podpořeny během půl roku. „Zapojení lidí – nejen z oblasti aplikovaného výzkumu – do pomoci vyrovnat se s nastalou situací je neuvěřitelné a obdivuhodné. 

To vše je něčím, z čeho bychom se měli poučit – méně planých řečí a více reálných pokusů ústících do praxe,“ líčí Bunček. Na samém sklonku roku byl coby výsledek úspěšného transferu z průmyslového výzkumu oceněn přístroj CaviPlasma na čištění kapalin pomocí nízkoteplotního plazmatu, jejž vyvinulo brněnské VUT ve spolupráci s Masarykovou univerzitou a s Botanickým ústavem AV.

Ovšem bez základního výzkumu, který zase podporuje státní Grantová agentura ČR – s letos nově zvoleným předsedou Jaroslavem Kočou –, průlomové vynálezy nikdy nepřijdou. Podle uznávaného žebříčku Nature Index, jenž započítává podíly na článcích z 82 nejlepších přírodovědných časopisů, patří nyní Česku 25. příčka na světě (hned za Polskem a před Finskem). Jasně nejvýkonnější v této kategorii opravdu „světové vědy“ je Akademie věd (101,92 bodu) následovaná Univerzitou Karlovou (40,51), Masarykovou univerzitou (20,10), výzkumně orientovanou VŠCHT (17,78) a Univerzitou Palackého v Olomouci (15,56).

„Věda a výzkum se v ČR v posledních letech výrazně zlepšily a z třinácti nových členských států je Česká republika společně s Polskem rozhodně na špici,“ glosoval diplomat Fojt. Ke zlepšení dle něj přispívají i slušivé vědní rozpočty (loni šlo v zemi celkově 111,6 miliardy korun na výzkum, vývoj a inovace, což činí 1,94 procenta HDP). A dobrou zprávou může být i jmenování Evy Zažímalové, znovuzvolené předsedkyně Akademie věd, mezi sedm vědeckých poradců Evropské komise, takže bude moci ovlivňovat vědeckou politiku EU.

Česká hlava i nová ERC

Základní výzkum na poli molekulární imunologie je celoživotním tématem Václava Hořejšího, jenž letos získal hlavní ocenění Česká hlava. V roce 2020 jej nejvíce zaujaly počiny v jeho oboru, nejblíže byl těm v Ústavu molekulární genetiky AV, který léta vedl.

„Velmi mě těší, na jak špičkovou úroveň se vypracovalo České centrum fenogenomiky působící v rámci centra BIOCEV pod vedením Radislava Sedláčka. Pracoviště produkuje ročně desítky kmenů geneticky modifikovaných myší, které jsou nepostradatelné pro objasnění mnoha základních dějů v organismu a pro vysvětlení příčin chorob,“ řekl pro Lidovky.cz Hořejší. Radost mu udělala též práce krčských týmů Keitha Caldecotta, Ondřeje Štěpánka či Petra Svobody, kteří dříve získali prestižní granty Evropské výzkumné rady (ERC).

Ani letos nezažilo Česko takové „žně“, jaké by si přálo, ale elitní ERC granty v řádu desítek milionů korun přinesli na české instituce tito výzkumníci: díky startovnímu grantu bude Ota Pavlíček zkoumat disputace z konce středověku a Christian Sippl mikroseismicitu a menší zemětřesení (oba působí v Akademii věd); nákladnější konsolidační ERC granty posléze vysoutěžili hned tři vědci Masarykovy univerzity (religionista David Zbíral, biofyzik Robert Vácha, právník David Kosař) a ekonom Filip Matějka z ústavu CERGE-EI. 

Oba posledně jmenovaní potvrdili svoji extratřídu, poněvadž jako jedni z mála získali různé verze ERC grantů podruhé! Na ten nejprestižnější, pokročilý grant, dosáhl letos jediný Čech, biolog Pavel Tomančák, který však bádá v drážďanském Ústavu Maxe Plancka. Na synergickém grantu ve fotonice bude pracovat i opočenský rodák Lukáš Novotný (ETH Curych), dva nové startovní granty řeší v cizině též Tomáš Šolomek (Bern) a Martina Hofmanová (Bielefeld).

Řadě českých vědců se podařilo proniknout na stránky nejlepších časopisů: tým Tomáše Cihláře z Gilead Sciences (jenž stál za zrodem léčivé látky Remdesivir) publikoval slibné výsledky pro boj s virem HIV v Nature, Pavel Jungwirth se s kolegy vyšvihl až na obálku Science (téma „kovový amoniak“), hvězdný botanik Jiří Friml z IST Austria vydal tamtéž práci o hormonu auxinu v rostlinách a opět v Science bodoval Martin Jínek, jehož „ohřála“ i sláva při udílení letošních Nobelových cen – právě český biolog byl s oceněnými dámami prvním spoluautorem klíčové práce genového editoru CRISPR Cas9 z roku 2012!

Ani společenské vědy se neztratily: cenu Magnesia Litera pro nejlepší knihu roku dostala Čornejova monografie Jan Žižka a navzdory obtěžujícímu koronaviru lákala návštěvníky více než dekádu připravovaná výstava Sluneční králové, jež ukázala v Národním muzeu unikátní artefakty a výsledky práce egyptologů z Českého egyptologického ústavu FF UK.

Bilancování „robotího“ roku

„Je velmi potěšitelné, že pokračuje trend zvyšování úrovně našeho základního výzkumu – většina týmů na ústavech Akademie věd a některých fakultách našich předních univerzit je již na velmi dobré mezinárodní úrovni. V tomto směru došlo za posledních dvacet let skutečně k obrovskému pokroku,“ hodnotí profesor Hořejší, když zmiňuje „Holého“ Ústav organické chemie a biochemie AV jako patrně nejlepší výzkumné pracoviště v Česku. 

Těší jej častější angažování mladých groupleaderů se zahraničními zkušenostmi i prokázání udržitelnosti velkých projektů typu centra BIOCEV ve Vestci, které měl přímo na starosti, i dalších infrastruktur z fondů EU. Naopak jako zklamání roku hodnotí veřejné zlehčování pandemie a také dlouhodobý konflikt a kauzu na Univerzitě Palackého ohledně zbudování supercentra CATRIN, což před pár dny vedlo až k ohlášené rezignaci rektora Jaroslava Millera.

Olomoucké spory zajímaly v uplynulém roce, který měl být oslavou sta let Čapkova slova „robot“, širokou vědeckou komunitu. Co přesně nejčastěji četli sami vědci? „Ukazuje se, že nejvděčnějšími formáty jsou blogy a rozhovory se zajímavými osobnostmi. Snažíme se dělat jak své vlastní, tak ve spolupráci s partnery, třeba s Univerzitou Karlovou. Čtenáře zajímala problematika vědecké etiky – a to především v souvislosti s aférou v Olomouci. A dále různá srovnání – například mezi vysokými školami v rámci nového způsobu hodnocení vědy anebo mezinárodní žebříčky,“ řekl pro Lidovky.cz Aleš Vlk z odborného portálu Vědavýzkum.cz.

Řeší se i rozpočty na vědu v dalších letech, na státní i evropské úrovni – a to vše v době covidu, kdy svět začíná vakcinační maraton s nadějnými očkovacími látkami od výzkumníků a farmaceutických gigantů: Pfizer, AstraZeneca či Moderna. Co by do roku 2021 popřál vědec, jenž byl pro letošek Českou hlavou? „České vědě přeji, aby byla čím dál více špičkovou vědou světovou, aby se dále více personálně internacionalizovala... 

A společnosti bych přál, aby co nejdříve byla co nejvíce proočkována a tím skončila neblahá situace. S tím souvisí i přání, aby lidé přestali věřit absurdním nesmyslům o pandemii a očkování, jež kolují po internetu. Moc bych si přál, aby vláda konečně zorganizovala osvětovou kampaň ve prospěch očkování a proti falešným zprávám,“ říká profesor Hořejší.

Autor:

KOMENTÁŘ Jindřicha Forejta: Jak prezident mohl z ARO jmenovat šéfa soudu

Premium Proč mohl prezident republiky v úterý 12. října bez komplikací jmenovat předsedu Krajského soudu v Brně, i když řadové...

Manželé v sukních. Gender Blender boří stereotypy v oblékání

Premium Oblékají se podle vlastních pravidel a svými outfity boří společenské konvence. Manželský pár Michaela a Vlastimil...

Jak se rodí sebevražda. Psychiatr Höschl nejen o schizofrenii a depresi

Premium Jak velká musí být síla, která člověka dožene k tomu, že si sám dobrovolně vezme život? Jaké jsou poslední myšlenky...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Mohlo by vás zajímat