Z Chrudimi odjelo zhruba 250 výsadkářů a několik desítek kusů techniky, řekl zástupce velitele 43. výsadkového pluku Ivo Zelinka.
Na Slovensko míří primárně bojová technika, lehká útočná vozidla Kajman Landrover. Kvůli schopnosti převážet materiál s sebou vojáci vzali i těžkou dopravní a speciální techniku. Jsou také vybaveni stany a dalšími potřebnými věcmi, aby mohli působit i mimo stálou operační základnu, uvedl Zelinka.
Podle náčelníka generálního štábu Armády České republiky Aleše Opaty mají výsadkáři v první fázi za úkol postavit na Slovensku mezinárodní praporní bojové postavení. Budou muset integrovat do struktury všechny ostatní státy, které se na uskupení budou podílet, sestavit jednotku a zahájit její výcvik a přípravu.
„Je to jasný vzkaz NATO, že obranu aliance myslíme velice vážně a posilujeme celé území od Slovenska dolů na jih na východním křídle NATO,“ uvedl Opata. Až skončí první fáze, jednotka bude vyměněna a nahrazena mechanizovanou rotou na bojových obrněných transportérech Pandur.
Jádro českého příspěvku budou tvořit příslušníci 43. výsadkového pluku z Chrudimi, vysláni by měli být také vojáci 73. tankového praporu nebo specialisté elektronického boje a bezpilotní prostředky. Český kontingent by měl čítat nejméně 400 vojáků, a to včetně velitele, týmu Vojenské policie a jednotek bojové a logistické podpory.
Parlament v březnu schválil, že Česko může na Slovensko vyslat až 650 vojáků. Součástí mandátu je také až 50 příslušníků logistické jednotky, kteří mají na starost provoz humanitární základny pro ukrajinské uprchlíky u Liptovského Mikuláše.
Kromě České republiky do společné alianční jednotky, takzvané battlegrupy, vyšle své příslušníky také Německo, Slovensko, Polsko, Slovinsko, USA a Nizozemsko. Podobná bojová uskupení NATO vytváří kvůli ruské invazi na Ukrajinu také v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku. Již dříve po ruské anexi Krymu vznikla v Pobaltí a v Polsku.
