PRAHA Ministr dopravy a neformální šéf Věcí veřejných Vít Bárta prolomil mlčení o kauze sledování politiků ODS v Praze 11 agenturou ABL z roku 2007, kdy jí šéfoval. Nejprve v sobotním rozhovoru pro LN a poté přímo v sobotu na tiskové konferenci prezentoval vlastní pohled na události a činnost ABL z tehdejší doby. Z jeho slov jasně vyplynulo, že nemluvil pravdu, když v říjnu po prvních informacích MF DNES o sledování tvrdil: „Jednoznačně vylučuji, že se situace stala“, a dal na to čestné slovo premiérovi Petru Nečasovi.
V Bártově pohledu na celou věc je hned několik nejasností. Ostatně první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek celou věc shrnul slovy, že po Bártově sobotním prohlášení očekává ještě pohádku o Červené karkulce. Jak ale sám Bárta řekl, rezignovat na post ministra dopravy kvůli žádné z nejasností nehodlá. Lidové noviny přinášejí rozbor nejspornějších bodů Bártova sobotního vysvětlení celé věci.
Bod č. 1: čestné slovo Nečasovi Když na sledování politiků ODS v Praze 11 v čele s tehdejší starostkou Martou Šorfovou MF DNES upozornila, Bárta dal čestné slovo premiérovi Nečasovi, že se ABL na ničem takovém nepodílela. I z jeho sobotního vyjádření jasně vyplývá, že nemluvil pravdu. Agentura ABL v té době politiky ODS v Praze 11 skutečně sledovala. Je naprosto lhostejné, jakou formou, proč, jestli byli detektivové kmenoví zaměstnanci firmy nebo její subdodavatelé. Vít Bárta zkrátka neříkal premiérovi pravdu. Nebo, chceteli, lhal. Jeho čestné slovo tak má pramalou hodnotu.
Bod č. 2: proč se ABL na sledování podílela Bývalý šéf ABL Vít Bárta, který firmu po nástupu do funkce ministra dopravy předal bratru Matějovi, nabídl vskutku neobvyklé vysvětlení, proč ke sledování (Bárta důsledně říká prověřování) docházelo.
ABL podle něj na začátku roku 2007 zvažovala, „zda protikorupční programy, které jsme v té době provozovali vůči komerčním společnostem, rozšíříme i do oblasti veřejné sféry. V této souvislosti potenciálním zákazníkem byla právě Praha 11. Na začátku roku 2007 se Praha 11 nenacházela v úplně ideálním stavu z hlediska svého mediálního obrazu, společnost ABL opravdu vážila, zda spojí své jméno s Prahou 11, či nikoliv,“ líčil Bárta.
Mimochodem zmínil i fakt, že „i tehdy Radek John v pořadu Na vlastní oči odprezentoval pochybnosti ohledně prodeje pozemků na Praze 11“.
Jak si všiml Reflex, reportáž kritizující Šorfovou byla na TV Nova 10. ledna 2007. Ve stejný den, kdy proti ní podle MF DNES proběhla jedna z největších sledovacích akcí ABL. Náhoda?
Bárta navíc mluvil i o tom, že dle smlouvy s Prahou 11 zajišťovali „testy integrity, to znamená řízené provokace členů radnice s cílem ověřování protikorupčních podnětů. Stejně tak jsme podněty, které přicházely na Prahu 11, našimi analytiky a následně s využitím našich dodavatelů prověřovali“.
Bylo tedy vše prověřování budoucího klienta, nebo plnění smlouvy s ním? Z laického pohledu se zdá, byť je to nedokazatelné, že když si někdo klienta prověřuje před uzavřením smlouvy, může hledat diskreditující informace, které mu k jejímu uzavření pomohou. Ať už možným nátlakem na sledované, kteří rozhodují, nebo díky jiným, kteří s těmi prvními bojují o moc.
Bod č. 3: Petrlíček subdodavatelem MF DNES nashromáždila důkazy, že Šorfovou sledoval hlavně detektiv Pavel Petrlíček. Bárta se hájí, že nebyl zaměstnancem ABL, ale jejím „nejen detektivním subdodavatelem“. Představte si, že si od stavební firmy objednáte a zaplatíte komplet úpravu koupelny. Bude vás zajímat, koho si daná firma najme na instalatérské práce? Zřejmě nikoliv. Pokud by někoho poškodil text externisty v LN, také by se dožadoval odškodnění od deníku, který text otiskl, nikoliv od externisty. Bod č. 4: „zmanipulované“ dokumenty Bárta tvrdí, že dokumenty předkládané MF DNES jsou„silně manipulovány a upravovány“, a požaduje jejich úplné zveřejnění. Pak se k nim prý vyjádří. To list s ohledem na citlivé osobní údaje lidí, které se v materiálech objevují, ačkoliv dotyční nic špatného neudělali, po právu odmítá. Když se reportéři MF DNES snažili všechny dokumenty ukázat opakovaně Bártovi, vidět je nechtěl a odvolával se na „veřejnost“. Proč asi?
Bod č. 5: policejní databáze Na tiskové konferenci o tom nepadlo ani slovo. Ale pro sobotní LN Bárta připustil možnost, že lidé spolupracující s ABL mohli některé informace, například čísla SPZ, získávat z databází bezpečnostních složek. To je nezákonné.
„Vlastníka automobilu si přitom můžete zjistit i jinak. Detailním dotazováním v místě bydliště a podobně. Nebo to můžete vzít zkratkou. Jsem naštvaný, pokud to někdo zkratkou vzal,“ řekl LN Bárta. Je nebezpečí porušování zákona v tomto smyslu větší, když dnes Bártova strana ovládá ministerstvo vnitra a obsadila by post policejního prezidenta? Beze sporu ano.
