PRAHA Zcela nový typ elektrárny chystá postavit energetická společnost ČEZ. Elektrárna by využívala technologie CCS (Carbon Capture and Storage) neboli technologie zachycení a ukládání oxidu uhličitého. „V podstatě se vyprodukované emise z uhlí budou zachytávat a pumpovat do vhodných podzemních lokalit,“ řekla Zuzana Krejčiříková, ředitelka odboru evropské agendy ČEZ.
Plánovaná elektrárna by stála více než deset miliard korun a měla by být vybudována do roku 2015 buď v oblasti jihomoravského Hodonína, nebo v severočeských Ledvicích. Podporu CCS vyslovila i Evropská unie. Například europoslanec Chris Davis v minulých dnech navrhl, aby od roku 2015 byly povolovány jen ty elektrárny, u nichž se devadesát procent emisí oxidu uhličitého bude zachytávat pomocí CCS místo toho, aby byly vypouštěny do ovzduší jako nyní.
Zavádění technologie CCS ale vyžaduje vysoké investice. ČEZ upozorňuje, že výstavba takovéto elektrárny je v současné době finančně nerentabilní. Chce proto, aby se na projektu podílela i vláda. „Evropská komise na tyto projekty žádné peníze nedá a nechává každému státu volnou ruku, jak tuto náročnou investici finančně pokrývat. Výstavbu elektrárny využívající technologie CCS již podpořila například vláda v Británii,“ podotkla Krejčiříková. Britský stát tak zaplatil až třetinu nákladů na stavbu.
Česká vláda ale zatím o možném spolufinancování stavby nechce příliš hovořit. „Zatím se připravuje analýza nákladů projektu a jeho celková ekonomika se musí ještě vyjasnit,“ uvedl mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Tomáš Bartovský. Technologie CCS je totiž stále ve fázi vývoje. Evropské energetické společnosti tyto technologie považují za rizikové. Návratnost prostředků je v současnosti podle nich nejistá, či spíše vyloučena. „Předpokládám, že do roku 2025 nelze počítat s komerčním uplatněním CCS,“ konstatoval Aleš Laciok, specialista environmentálních produktů ČEZ.
Podle návrhu ČEZ by mělo jít do technologie CCS 20 % výnosu z budoucí burzy s emisními povolenkami. „Využití části výnosu z aukce povolenek je součástí návrhu revidované směrnice o evropském obchodovacím systému s povolenkami. Nikdo ale neví, jak tato revize dopadne a jaký systém bude nastaven, pokud vůbec nějaký,“ říká Laciok.
„Stát má však jiné priority a chce získané prostředky využít například na investice do úspor energie v bytovém sektoru,“ informuje Pavel Zámyslický, ředitel odboru změny klimatu ministerstva životního prostředí. Vláda chce peníze z prodeje povolenek využít například na výměnu kotlů z uhlí na biomasu. Podle odborníků napomáhá CCS ke snižování emisí skleníkových plynů. Zároveň ale nejsou vyloučena rizika úniku oxidu uhličitého. Ten může uniknout z úložišť nebo při transportu mezi zdrojem emisí a úložištěm.
„Řada expertů považuje úniky za velmi nepravděpodobné. Přesto existuje malé nebezpečí zpětného uvolnění plynu do atmosféry, což by opět přispělo ke globální změně klimatu,“ dodal Zámyslický.
Návratnost prostředků je v současnosti nejistá, či spíše vyloučená
