Komorní expozice se soustředila na zásadní momenty Chatrného tvorby; instalace nejenže jasně vypovídá o autorových originálních technikách a vizích, ale je i líbivá. „Výstava představuje sice jen úzké spektrum autorovy tvorby, ale snad tím o to výrazněji naznačuje principy, ze kterých po celý život vychází,“ řekl kurátor výstavy Jiří Machalický.
Důmyslné hříčky s magnety Ve skutečnosti je výstava v Konírně Musea Kampa zaměřena na dva hlavní okruhy umělcovy tvorby, které se k sobě vzájemně vážou. Je to jednak soubor obrazů, na nichž umělec vytvářel linie nebo celé soustavy z provazů. Maximálně úsporným řešením vytvořil nevšední reliéfy, mnohé z těchto exponátů jsou navíc nainstalovány tak, aby vytvářely ještě další přídavná dílka svými stíny.
Dalšími obrazy, vytvořenými opět velmi originální technikou -kresbou magnetem na papíře, se návštěvník pomalu přibližuje k hlavnímu jádru expozice. Tím jsou bezesporu objekty založené na důmyslných hříčkách s magnety. Na poměrně malém prostoru jsou soustředěny nejzajímavější objekty, mezi nimiž vyniká série křehkých kompozic v plexisklových skříňkách. Svědčí o autorově nápaditosti a důmyslnosti realizace, jsou ukázkou neobyčejné trpělivosti a dokazují i vyhraněný výtvarníkův zájem o to, jak se jeho práce prezentují.
Každý objekt, který ve skříňce vidíme, musí Dalibor Chatrný (1925) pro každou novou instalaci kvůli převozu rozložit a na místě znovu sestavit. S každou další prezentací je objekt také znovu a znovu novým a nenapodobitelným originálem. Jakkoliv je dílo pokaždé sestaveno s jasným záměrem, který se nemění, nemůže být sestrojeno naprosto přesně stejně. Byť by šlo o setiny milimetrů nebo jen záměnu magnetických kroužků při jejich vrstvení.
Překvapení z „kouzla“ Některé soustavy z magnetů drží jen působením silového pole, pozorovatel má pocit, že „visí“ ve vzduchu, jako by šlo o kouzelnický trik. I to je možná součást umělcových postupů a vizí, využít dětské hravosti a překvapení z kouzla. Svědčil by o tom i jeden z jeho mnoha konceptuálních experimentů, kdy si Chatrný vložil do úst magnet, čímž na jeho tváři vznikl „plnovous“ z kovových pilin, opět přitahovaných magnetickým polem. Na všech jeho dílech je znát, že se jejich autor brání osvědčeným postupům a hledá svoje vlastní „nevyšlapané“ cesty. Experiment a hravost je pro něho prvotní, stejně jako důsledné spojení obsahu a formy. „Nic u něj není samoúčelné. Na začátku je vždy myšlenka, z níž se odvíjí výtvarná podoba. Není pro něj ani tak důležitý výsledek, jako spíš proces, který k němu vede,“ píše kurátor v katalogu k tvorbě Dalibora Chatrného. Výstava na Kampě je však jakýmsi vizuálním dovětkem - výsledek je tím možná o to citelnější.
