Vposlední době Hugo Chávez Frías zřejmě změnil způsob svého jednání. Před časem přiznal, že Venezuela pod jeho vedením bude bojovat společně s Kolumbií proti kolumbijské gerile. Světe, div se. Donedávna ji podporoval.
Chávez se před měsícem přiznal, že vyhraje další prezidentské volby v roce 2012 a bude vládnout až do roku 2019. Světe, div se. Zřejmě mezitím pětileté prezidentské období proměnil v sedmileté. Právě v neděli 13. února Chávez, ve svém pravidelném nedělním televizním programu Halo, presidente, přiznal po mnoha letech zapírání přítomnost zahraničních vojáků a zbraní na venezuelském území: „Ano, jsou zde vojáci z Ruska, vojáci z Číny, vojáci z Běloruska a vojáci z Kuby. Je to nádherná ukázka přátelství a bratrství ve zbraní. Jejich přítomnost je založena na absolutní vzájemné rovnoprávnosti.“
S jejich zbraněmi a vojenskou technikou je podle venezuelského prezidenta zajišťována bezpečnost naftových polí a nerostného přírodního bohatství země. Zřejmě před zahraniční intervencí či vnitřním nepřítelem, kterého prozatím nejmenoval. Se sofistikovaným systémem moderních radiolokačních přístrojů a radarů je celá Venezuela pod neustálou kontrolou. Chávez za to děkuje především Čínské lidové republice. Světe, div se.
Nejde o ideologii Druhá ekonomická velmoc světa si tak stále více zvyšuje svoji přítomnost nejen v Asii a v Africe, ale i v Latinské Americe. A nejen díky revoluční a ideologicky blízké Venezuele, ale také díky pravicové Kolumbii. Ve stejný den, kdy promluvil Chávez, kolumbijský prezident Juan Manuel Santos oznámil začátek jednání o megaprojektu dotovaném Čínou, respektive Čínskou státní bankou. Jde o výstavbu alternativy Panamského průplavu. Mělo by to být suché, železniční spojení Atlantiku s Pacifikem podél panamských hranic.
V roce 1903 Kolumbie ztratila Panamu a tím i následně Spojenými státy postavený kanál. A tak nyní, po více než sto letech, Bogotá uvažuje o náhradním řešení s Čínou. Světe, pomalu se už není čemu divit.
O autorovi| Mnislav Zelený Atapana, etnograf, Bogotá
