My novináři jsme tu dnes jako hosté. U stolu s námi sedí několik vietnamských studentů, právnička, programátor a socioložka z Ukrajiny, ruská historička a čínská umělkyně. Konstantin Tilikin přijel do České republiky pracovat jako softwarový specialista. Sám se začal učit česky, po třech měsících už absolvoval pohovory ve firmě v češtině. Chtělo to ale dost úsilí a trpělivosti. Konstantin si myslí, že jako člen fóra má možnost se podělit o své zkušenosti cizince nejen se svými krajany, ale i s cizinci odjinud a hlavně s Čechy. „Všichni se potýkáme s podobnými situacemi a je dobré o nich mluvit. Každý z nás se tu cítí napůl jako zločinec, v neustálém kontaktu s cizineckou policií a s obavami, jestli vám prodlouží pobyt.“ Jiný pohled přijde z blogů Propojení lidí z různých komunit na fóru nejvíc baví Ukrajinku Oksanu Rizak, která v Praze vystudovala práva. Jak přiznává, na první schůzku šla tak trochu s nedůvěrou. „Říkala jsem si, že to bude formalita a nuda, ale hned jsme se skamarádili s klukama z Vietnamu a domluvili si další sraz.“
Členové fóra komunikují i na Facebooku, kde založili skupinu People Crossings. Ta je otevřená i dalším zájemcům, v této chvíli má dvacet čtyři členů. Fórum migrantů by chtělo postoje, názory a komentáře svých členů šířit i na připravovaném kolektivním blogu. Vyškolit z migrantů zdatné blogerky a blogery by měl první tréninkový seminář komunikačních dovedností, který členům fóra nabídne Člověk v tísni v rámci svého programu Migrace. Silný příliv cizinců v posledních letech českou společnost poněkud zaskočil a pod tlakem hospodářské krize se mnozí Češi začali cítit cizinci ohroženi. „I když jsem vzdělaná, často cítím, že mnoho Čechů vidí cizince jako ty, kdo chtějí Česku ublížit,“ říká mi Oksana. „Musím se s tím potýkat. Chtěla bych, aby Češi víc vnímali, že je tu velká skupina lidí původem odjinud, kteří jejich zemi obohacují. A k tomu by fórum mohlo přispět.“
Demografické vyhlídky České republiky signalizují, že na dosavadních čtyřech procentech se počet cizinců v Česku nezastaví. Časem se přiblížíme k průměru západoevropských zemí, který je dvojnásobný. K „nejvytíženějším“ zemím z hlediska migrace patří Velká Británie. Právě v Londýně vzniklo fórum, které je inspirací a předobrazem toho pražského. Již několik let zprostředkovává kontakt mezi imigranty, uprchlíky, žadateli o azyl a novináři.
Cesta do médií Nápad se prý zrodil na jedné konferenci. „Jedna z otázek na přítomné novináře byla, proč o tématech imigrace referují tak nepřesně a zaujatě,“ vysvětluje mi Nazek Ramadan, původem z Libanonu, která londýnské fórum neboli akční skupinu, jak tomu říkají, založila. „Novináři nám odpověděli, že proti přistěhovalcům nic nemají a rádi by do svých článků zahrnovali jejich stanoviska, ale nemají prý k nim přístup.“ Londýnská iniciativa vznikla v roce 2005. Na každé její setkání se dostaví kolem šedesáti lidí a všichni to dělají ve svém volném čase. „Osobně jim záleží na tom, aby většinová média zahrnovala i hlas migrantů,“ říká Nazek Ramadan.
My všichni, kdo tu dnes večer sedíme kolem artušovského stolu, žijeme v Praze, jezdíme stejnými přeplněnými tramvajemi, kde se na sebe usmíváme nebo mračíme, potýkáme se se stejnou každodenností - jenom někteří se tu nenarodili. No a co, říkám si. Pokud fórum migrantů a migrantek přispěje k tomu, že si to bude říkat stále více lidí, založit ho byl super nápad.
O autorovi| ZUZANA REJCHOVÁ, Autorka pracuje v Rádiu Wave
