Naopak je třeba nastartovat diskuse nad možným zapojením stavebního spoření nejen do chystané reformy penzí, ale i dalších oblastí, jako je vzdělávání či zdravotnictví, tvrdí Jan Jeníček, generální ředitel Raiffeisen stavební spořitelny .
* LN Vláda rozhodla, že ke zvýšení spodní sazby daně z přidané hodnoty (DPH) nedojde již letos na podzim. Ulevilo se vám, že lidé nebudou urychlovat nákup nemovitosti a vybírat stavební spoření?
Ten efekt by pro nás byl spíš opačný. V okamžiku, kdy dochází k růstu na realitním trhu, dochází i k růstu našich obchodů, protože my tyto nákupy financujeme. Takže pro nás by ten předpokládaný boom byl spíš obchodní příležitostí než hrozbou. Nicméně zvýšení DPH má dopad na koupěschopnost obyvatelstva a ovlivňuje i schopnost obyvatel spořit, takže tam by ten dopad byl negativní.
* LN Zvýšení DPH by bylo příležitostí v oblasti poskytování úvěrů, ale většina stavebních spořitelen je přece v současnosti již hodně proúvěrovaná a nemá velký zájem podíl úvěrů na vkladech nadále příliš zvyšovat.
Ano, to je pravda, ale v našem případě je proúvěrovanost nižší. Je to dáno spojením Raiffeisen stavební spořitelny s HYPO stavební spořitelnou v roce 2007. HYPO totiž měla nízkou proúvěrovanost, a proto i my máme doposud nižší proúvěrovanost než konkurence. Takže jsme pořád velmi otevření všem úvěrovým klientům a poskytujeme úvěry naplno.
* LN Jaký je tedy poměr úvěrů na vkladech u vás?
Na konci roku činil 52 procent.
* LN Takže jste výrazně pod průměrem trhu, kde proúvěrovanost činí zhruba 68 procent.
Ano. My jsme na druhém místě v objemu nejnižší proúvěrovanosti. Za námi je již jen Buřinka, ale velmi těsně.
* LN Z lednových statistik ale vyplývá, že jste úvěrů poskytli o 58 procent méně než loni v lednu. Když to není tím, že úvěrování brzdíte, znamená to, že lidé o úvěry nemají zájem?
V lednu jsme skutečně zaznamenali velmi slabý zájem o úvěrové produkty. Je to dáno vyšší konkurencí ze strany bank poskytujících hypoteční úvěry, u kterých došlo na konci roku 2010 k velmi silnému poklesu úrokových sazeb. Proto klienti volili spíše hypoteční úvěr než úvěr ze stavebního spoření. I my jsme v reakci zvýhodnili některé naše úvěry, především ty, které jsou zajištěné nemovitostí, a tak zatímco banky v poslední době začaly úrokové sazby hypoték pomalu zvyšovat, my jsme je snížili o 40 bazických bodů (0,4 procentního bodu). A již v únoru sledujeme oživení, takže únor byl výrazně lepší než leden. V březnu zatím nárůst pokračuje a nyní jsme na číslech, která jsou již v pořádku.
* LN Takže ten nárůst je i meziroční, nejen meziměsíční?
Když srovnáme letošní únor s loňským, tak tam ještě stále budeme pod úrovní roku 2010, ale ten pokles již bude velmi slabý.
* LN Chcete dohnat konkurenci v proúvěrovanosti. Na jaké procento byste se chtěli dostat?
Já vidím ten optimální vývoj a dlouhodobě udržitelnou hladinu někde mezi 75 a 85 procenty.
* LN To byste ještě nebyli nervózní, že byste museli jít za mateřskou bankou, aby vás v nějaké těžší chvíli finančně podržela? Vždyť počet starých smluv, které mohou být bez penalizace vypovězeny a vyplaceny během tří měsíců, se za celý trh pohybuje kolem 70 procent.
Já musím říct, že vůbec nejsme nervózní a že jsme schopni naši likviditu řídit. Je pravda, že určité kroky, které sledujeme především z pohledu státu, mohou znejistit naše klienty a oni mohou na tuto nejistotu reagovat. Já ale věřím, že nejistota, která byla v loňském roce, se již nebude opakovat.
* LN Již loni na jaře se avizovalo, že by mohlo dojít ke změnám ve výši podpory stavebního spoření. Přesto došlo ve druhém čtvrtletí poprvé od roku 2003 k růstu celkového počtu smluv. Je to tím, že lidé nepochopili záměr?
Já to vidím tak, že v druhém čtvrtletí klienti a v zásadě ani stavební spořitelny nevěřili, že dojde k omezení výše státní podpory i u stávajících smluv. To, že k tomu nakonec došlo, bylo pro všechny trošku překvapením a způsobilo to ochlazení zájmu.
* LN Přesto i loňský rok nakonec dopadl docela dobře, protože spořitelny zaznamenaly jen druhý nejnižší pokles počtu smluv od roku 2004, a to jak nově uzavřených, tak smluv ve fázi spoření.
Pro mě počet nových smluv odpovídá situaci na trhu. Nejsme ani rozčarovaní ani nadšení. Trh zareagoval adekvátně na obrázek stavebního spoření, který se objevil v médiích.
* LN ČSSD si na konci loňského roku na novelu zákona o stavebním spoření stěžovala u Ústavního soudu. Ten zatím nerozhodl. Uvažovali jste o tom, že podáte vlastní stížnost?
My v podstatě nemáme nástroj, který bychom k tomu použili, a myslím si, že ústavní stížnost, která byla podána, je dostatečná pro to, aby Ústavní soud vnesl jasno do toho, zdali se jedná o nepřípustné poškození práv klientů, nebo nikoli. Považuji to za dostatečný krok.
* LN Váš názor, předpokládám, je, že se jedná o nepřípustné poškození práv klientů.
Já nemohu mluvit o tom, jak dopadne rozhodnutí Ústavního soudu. Ale podle mého názoru se skutečně jedná o retroaktivní zasáhnutí do práv klientů. Minimálně jsem přesvědčen o tom, že uvalení padesátiprocentní daně je jednoznačně retroaktivní, protože klienti spořili v průběhu roku, aniž by tato daň platila. Ta byla uvalena až na konci roku a platí na státní podporu, která je vyplácena za rok 2010. To, zdali se jedná o retroaktivní zasáhnutí do smluv, i co se týká snížení státní podpory na 2000 korun, se dá obtížněji predikovat, protože tam jsou argumenty na obou stranách.
* LN Oporu v zákoně pro vlastní stížnost nemáte, vaši klienti ale ano. Uvažovali jste o tom, že byste jim radili nebo je sdružovali, aby sami mohli podat stížnost na stát?
Já si myslím, že je to naprosto nevhodné, abychom zde rozpoutávali nějaký spor se státem. My jsme banky a snažíme se podnikat v takovém právním prostředí, které nám nastaví parlament. V případě pochybností o správnosti takového nastavení je tu institut ústavní stížnosti a do této hry bychom se jako stavební spořitelny velmi nerady pouštěly.
* LN V současnosti se chystají další změny ve stavebním spoření. Například zavedení účelovosti, k tomuto kroku došlo na Slovensku koncem devadesátých let. Reakcí na zavedení účelovosti bylo velmi výrazné snížení přílivu peněz do systému…
Ono se dá říct, že v oblasti nových obchodů došlo ke zhroucení trhu jako takového. Slovenský stát tehdy stál před rozhodnutím, zda ponechá účelovost a tím nechá stavební spoření zaniknout, nebo se vrátí k dřívějším podmínkám. Protože jako odpovědný stát nechtěl zničit podporu bydlení, vrátil podmínky na původní úroveň.
* LN Kdyby se tedy účelovost zavedla u nás, znamenalo by to jako na Slovensku zhroucení trhu?
Já musím říct, že té myšlence nerozumím a nikdy jsem neviděl žádnou analýzu, která by shrnula důvody, proč k tomu vůbec přikročit. Pokud mám informaci, tak pracovní skupina na ministerstvu financí, v rámci které působí i zástupci Asociace stavebních spořitelen, připravuje nyní další novelu zákona. Stanovisko asociace je takové, že v žádném případě nedoporučujeme další změny, protože trh prošel razantními změnami již na konci loňského roku a potřebuje nyní stabilizovat. Nyní nejvíce diskutovaný scénář je, že by se jednalo o zavedení účelovosti na objem státní podpory. Účelovost by tak nebyla dokládána u samotných vkladů, ale jen u samotné státní podpory. To by pravděpodobně ke zhroucení trhu nevedlo, na druhou stranu nevím, k čemu by to bylo pro stát dobré. To zatím vysvětleno nebylo. My jsme zásadně proti tomuto nápadu a jsme přesvědčeni o tom, že prostředky, které stát do stavebního spoření vkládá, se mu bohatě vrací zpět v podpoře bydlení.
* LN Další chystanou změnou je otevření trhu ostatním finančním institucím. Podle asociace by to znamenalo konec stavebního spoření jako produktu. Proč?
To je myšlenka, které na obecné rovině rozumím: pokud se zvýší počet hráčů na trhu, zvýší se konkurence a zlepší se podmínky pro klienty. Nicméně nerozumím tomu, proč by měl mít někdo zájem do toho trhu nyní vstupovat. Od roku 1994 nebyla udělena žádná další licence stavební spořitelně a nikdo o žádnou ani nepožádal. Naopak v roce 2008 jeden ze šesti hráčů, ten nejmenší, odešel, protože ten trh byl natolik saturován, že neviděl dostatečnou návratnost svého kapitálu. Ukazuje se, že pro zemi, která má deset milionů obyvatel, je pět stavebních spořitelen dostatečný počet.
* LN Přes všechny změny a varování, jak negativně dopadnou na trh, se spořitelnám v lednu dařilo dobře. Uzavřely 148 tisíc smluv včetně navýšení cílových částek, o rok dříve to bylo jen 69 tisíc.
Já si myslím, že je velmi riskantní hodnotit dopad změn s odstupem několika málo měsíců. Základní charakteristika stavebního spoření je v tom, že je to velmi dlouhodobý produkt. Dopady změny zákona na konci roku 2003 jsou na trhu pozorovatelné dodnes. Jedna výrazná parametrická změna způsobila velmi podstatné rozkolísání trhu na několik let. Změna, která byla provedena v loňském roce, nepochybně povede také k dlouhodobým dopadům.
* LN Podle asociace by během dvou let mělo dojít k poklesu o 20 procent jak na straně vkladů, tak na straně výdajů. Souhlasíte s tímto odhadem, nebo máte vlastní?
My máme celou řadu scénářů. U těchto modelů velmi záleží na tom, jakým způsobem bude ke změnám docházet a jaké budou. Takže si klidně umím představit, že scénář, který jste zmínila, nastane. Je to jedna z reálných možností, ale máme i jiné scénáře, které dávají jiný obrázek.
* LN Takže máte i růstové scénáře? Co by se muselo stát, aby trh znovu rostl?
Máme i růstové scénáře, ale pro jejich naplnění by podmínky musely být platné po dlouhou dobu. Když by se letos nic nezměnilo, platil by scénář velmi mírného růstu, možná stagnace.
* LN Nyní se hojně debatuje o penzijní reformě. Někteří ekonomové navrhují, že bychom mohli kopírovat německý model, který lidem umožňuje určit si produkt, kterým si budou spořit na stáří. Jedním z těchto produktů je i stavební spoření. Byl by to pro nás aplikovatelný model?
Této myšlence rozumím velice dobře. To je konečně myšlenka, která je založena na pozitivní zkušenosti z největšího trhu v Evropě, kde se tento model velmi osvědčil. Je to zkušenost založená na tom, co platí i u nás, tedy že spoření, které vede k zajištění vlastního bydlení, je svým způsobem i spoření na zajištění si důstojného stáří, protože každý klient který bydlí ve vlastním, má nižší náklady v době, kdy má nižší příjmy. V Německu je to dokonce propojeno i dál, takže podpora, která je v součtu výrazně vyšší než v České republice, vede k tomu, že stavební spořitelny skutečně slouží i ve spořicí fázi jako finanční instituce, které podporují důchodový systém. Modelů, jak by se stavební spořitelny mohly zapojit do penzijního systému, je celá řada a já bych považoval za velmi vhodné, abychom o nich začali diskutovat. Ve stavebním spoření má dnes obyvatelstvo 430 miliard vkladů, a pokud bychom skutečně propojili penzijní reformu se stávajícím systémem stavebního spoření, tak by rozjezd reformy mohl být pro stát mnohem rychlejší a i pro obyvatelstvo by reforma byla srozumitelnější.
* LN V rámci přípravy penzijní reformy lobbují penzijní fondy poměrně zdárně a velmi silně. Lobbují i stavební spořitelny u vlády za to, aby se mohly stát součástí jednoho z budoucích pilířů penzijního systému?
Já myslím, že z kroků, které jsme zatím sledovali, bylo patrné, že nejsme u současné vlády příliš oblíbení. Takže my se spíše potichu hlásíme a snažíme se, aby se vládní představitelé dozvěděli o možnostech, které nabízejí stavební spořitelny. Na druhou stranu se snažíme nevyvolat žádný konflikt. Podoba důchodové reformy nyní teprve začíná krystalizovat, tak snad přijde čas, kdy odpovědní ministři budou mít zájem reformu realizovat tak, aby byla co nejrychlejší a nejjednodušší, a využijí k tomu i kapacity, které v Česku nabízejí stavební spořitelny.
* LN Zatím ale stavební spořitelny nebo jejich asociace nejsou příliš aktivní v zapojování se do diskuse o penzijní reformě, případně reformách dalších systémů…
Asociace opakovaně říká, že stavební spoření je připraveno k rozšíření palety produktů, které nabízí. Jsme připraveni vstoupit do chystané penzijní reformy, jsme připraveni se účastnit půjček na vzdělávání, jsme připraveni vstoupit i do půjček na zdravotnictví a spoření na vlastní zdraví. Těch možností, kam by se stavební spoření mohlo posunout, je celá řada. Nicméně zatím jsme spíše bránili produkt, který máme dnes, a ty ostatní možnosti jsme jen nabízeli k diskusi. Zatím však tuto nabídku nikdo nevzal vážně, ovšem já doufám, že k tomu nakonec dojde. Primárně jsme ale skutečně museli hájit to, co klienti dneska mají, znají, čemu rozumí a co chtějí.
* LN Od dubna budete své produkty nabízet na pobočkách České pošty, která by vás měla dostat blíže ke klientům. Vyšlo vám z analýz, že nedostupnost poboček Raiffeisen stavební spořitelny byla překážkou při uzavírání smluv?
Spolupráce s Českou poštou je pro nás velmi zajímavá a perspektivní, nicméně si nemyslíme, že by se distribuce přes přepážky pošty stala hlavním kanálem našich nových obchodů. Nebude to ten rozhodující distribuční kanál, takové naděje si neděláme. Bude to ale jistě velmi zajímavý doplněk, který bude vhodný pro určitý typ klienta.
***
Stavební spoření je připraveno k rozšíření palety produktů, které nabízí. Jsme například připraveni vstoupit do chystané penzijní reformy.
Ekonom průmyslu ve spořitelně Jan Jeníček (42) Ve funkci předsedy představenstva a generálního ředitele Raiffeisen stavební spořitelny působí od ledna 2008. Do firmy nastoupil v roce 2001 a jako místopředseda představenstva a náměstek ředitele byl odpovědný za finanční úsek, zejména za řízení účetnictví, lidských zdrojů a všeobecnou správu. Pracovní kariéru zahájil v roce 1992 v První americko-české pojišťovně na pozici finančního ředitele. Jeníček vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze v oboru ekonomika průmyslu.
