PRAHA Bývalý veslařský reprezentant, od roku 1996 předseda veslařského svazu, úspěšný podnikatel, jenž vybudoval nábytkářskou firmu Techo, kterou loni prodal evropské jedničce v kancelářském nábytku Ahrend, od ledna 2005 člen výkonného výboru ČOV - to je stručná vizitka Jiřího Kejvala (41), který byl včera v Praze zvolen do prestižní funkce místopředsedy Českého olympijského výboru pro ekonomiku a marketing.
* Co pro vás znamená zvolení do této role?
Určitě příležitost. V posledních čtyřech letech jsem měl možnost zasahovat do marketingového programu ČOV z pozice člena výkonného výboru. Teď se budu moci marketingu věnovat mnohem víc, a nejen jemu. Rád bych, aby se pro sport podařilo zajistit důstojnější podmínky v rámci republiky i v rámci státního rozpočtu. Svou práci pro olympijský výbor budu vykovávat zdarma.
* V předvolební řeči jste zmínil, že vám nechybí nápady. Jaké jsou nápady, jež hodláte prosazovat?
Premiér se nechal slyšet, že není dobře nakládáno s prostředky na českou reprezentaci a medailí z Pekingu bylo málo. Rád bych, kdybychom mu přiblížili, jak je tomu v jiných státech. Takovou analýzu ještě nikdo neudělal a myslím, že český sport by z takového srovnání nevyšel špatně. A navíc - v roce 1991 šly u nás na sport čtyři miliardy korun a letos zhruba polovina, zatímco v roce 1991 činila průměrná mzda pět tisíc korun a teď je to přibližně 23 000. Sport dostává zabrat.
* Znamená to, že se pokusíte získat víc peněz od státu?
Určitě bychom chtěli prosadit větší důležitost sportu. Teď nemluvím o reprezentaci, ale celkově. Chceme pozvednout postavení sportu tak, aby se stal standardní součástí programu politických stran před volbami. Na tom je třeba pracovat, hovořit s politiky, vysvětlovat, jakou má sport sílu.
* Peníze jsou klíčové i v ČOV, necítíte se teď možná jako „druhý předseda“ nebo možná ještě mocnější než Milan Jirásek?
Chci pracovat v týmu. Pana Jiráska si nesmírně vážím za to, jaký je to člověk a kam dotáhl Český olympijský výbor, pokud jde o úroveň a prestiž. Pro mě je jeho názor, potažmo názory dalších místopředsedů, výkonného výboru a pléna rozhodující. Kdybych se ocitl v situaci, která bude v rozporu s mým přesvědčením, nemohl bych tuhle funkci vykonávat.
* To nemáte obavy ani z celosvětové hospodářské krize?
Oto větší je pro mě tato práce výzvou.
* Zmínil jste podporu sportu v jiných zemích - víte, kolik vydávají na sport jinde?
K velkému nárůstu došlo v Anglii a na úrovni sportu je to vidět. Podívat se chceme i do Německa, kde mají nový systém financování. Ale stačí zmínit Polsko, kde má olympijský výbor výtečnou pozici a je to vidět na vzestupu sportu.
* V předvolební řeči jste zmínil i sociální program. Znamená to, že se budete snažit, aby se o podpoře olympijských medailistů opět jednalo v parlamentu?
Určitě. Zajímalo by mě, kolik lidí v Česku o sobě může říct, že jsou v nějakém oboru nejlepší na světě. Takové lidi máme, lidi, kteří republice udělali slávu větší než většina těch, kteří ty návrhy kritizují. Mnozí z těch slavných se třeba nacházejí v těžké situaci a mají problémy a to, že nejsme schopni podat jim pomocnou ruku, je strašně smutné. Kdo je olympijský vítěz, zaslouží si velké uznání. Nechci se teď opírat do různých lidí ze státní správy, kteří po jistých odsloužených letech dostávají celoživotní důchod, ale snad, panebože, těch pár olympijských vítězů by si zasloužilo něco podobného.
* Během pléna „mezi řádky“ zazněly narážky na ČSTV - jaký je váš názor na tuto organizaci?
Naprosto negativní. Nic proti Vladimíru Srbovi, ale obávám se, že je to organizace, která tady zbyla z národní fronty. A že je tu dodnes? Nikdo nenašel odvahu ji zrušit. Nechci používat silná slova, ale nemyslím, že by ČSTV přinášel sportu nějaká významná pozitiva. Jeho budoucnost nevidím jako velkou.
