PRAHA Dva měsíce před koncem roku musí mnohé české nemocnice odmítat pacienty.
Měly totiž ve smlouvě určitý počet drahých operací nebo léků na rok, které pojišťovna zaplatí. Jak se ale blíží konec roku, nasmlouvané kvóty nemilosrdně docházejí.
Problém s finančními limity se týká hlavně zařízení poskytujících drahou specializovanou péči. Jejich pacienti teď musí buď dlouho čekat, nebo si hledat jinou nemocnici s volnými místy.
Co s tím? Jedna severomoravská nemocnice kvůli finančním limitům sáhla k dosud nevídanému kroku: nechala si od právníka sepsat smlouvu, podle které by si pacient mohl operaci srdce zaplatit sám a tím se k ní dostal hned.
Zákony s touto variantou vysloveně nepočítají, ale podle právníků paragrafům ani neodporuje.
„Pacient má nárok na bezplatné služby jen ve smluvních zdravotnických zařízeních a v tomto zařízení už byla smlouva pro tento rok splněna,“ vysvětluje právník Ondřej Dostál, který koncept smlouvy pro příslušnou nemocnici vypracoval. Dostál přitom odmítá říci, o které zdravotnické zařízení jde. „Mám od klienta povoleno mluvit o tom pouze obecně,“ podotýká.
Pouze upřesňuje, že celý problém se týkal pacienta s nemocným srdcem, který potřeboval voperovat drahý kardioverter defibrilátor – přístroj řádově za 700 tisíc korun. Na pracovišti přitom už vyčerpali počet operací kardioverterů, který jim pojišťovna zaplatí.
Stejný problém s limity ovšem řeší kardiocentra v celé České republice. Pokud bude severomoravský pokus úspěšný, může to pro ně být inspirace.
Zatím ale tvrdí, že platby od pacientů nechystají. Některá zařízení ještě pár míst mají, jiná jednají s pojišťovnami o navýšení. „Limity máme téměř vyčerpané. Do konce roku můžeme uspokojit akutní pacienty, u kterých hrozí riziko poškození zdraví, a pacienty přicházející na výměnu defibrilátoru,“ říká mluvčí Fakultní nemocnice Olomouc Egon Havrlant. Ostatní operace odkládají až o šest měsíců.
Zatímco pojišťovny se snaží držet náklady na kardiovertery zhruba na loňské úrovni, počet pacientů roste. I proto, že vyšla nová odborná doporučení. „Za poslední rok vzrostl o 20 procent počet pacientů, kteří tuto péči potřebují,“ říká primář olomoucké interní kliniky Petr Heinc. „Kdybychom implantovali podle doporučení, jak jsou napsaná, nasmlouvaný počet pacientů by nestačil,“ říká primář kardiovaskulárního oddělení ostravské fakultní nemocnice Miroslav Homza.
Pokračování na straně 2
Chceš urychlit operaci? Zaplať
Dokončení ze strany 1
Nárůst pacientů je daný i tím, že se lidé s kardiovertery dožívají vyššího věku a potřebují výměnu přístroje. Pro zdravotní pojišťovny jsou roční limity na drahou specializovanou péči možností, jak udržet celkové výdaje na uzdě a přitom pacientům poskytnout i tu nejšpičkovější péči. Podle jejich zástupců měly nemocnice, kterým limity došly, péči lépe naplánovat. Pokud nemocnice odmítají pacienty s tím, že vyčerpaly roční limit, jde podle nich o nátlak. „Je to forma nátlaku na pojišťovnu, abychom uvolnili peníze,“ řekl ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Pavel Horák v televizi Prima. Podle něj je pravým důvodem odmítání to, že nemocnice šetří. Pacienti, po kterých by nemocnice chtěla péči zaplatit, se mají obrátit na svou pojišťovnu. „Ta by měla doporučit pacientovi nemocnici, která zákrok v potřebném čase provede. Neměla by být samozřejmě daleko od bydliště,“ dodává právník Štěpán Holub. „Vzhledem k tomu, že se jedná o nákladnou léčbu, neumím si představit, že nemocnice osloví pacienta v této tíživé situaci, ať si to platí sám, Pokud by k tomu došlo, měl by to pacient řešit s pojišťovnou, jiné centrum třeba nemá kvótu naplněnu,“ říká náměstek ministra zdravotnictví pro ekonomiku Petr Nosek.
***
NEMOCNICE ODKLÁDAJÍ OPERACE
* Specializovanou drahou péči platí pojišťovny v centrech často tak,že nasmlouvají určitý počet pacientů na rok. Teď se řadě pracovišť tyto kvóty naplňují. Pokud se pacient dozví, že je takzvaně nad limit, může hledat jinou nemocnici.
REZERVY DOCHÁZÍ
* Na zdravotnictví doléhají dopady ekonomické krize se zpožděním. V roce 2008 ještě zdravotní pojišťovny nashromáždily rezervy, ze kterých zdravotnictví částečně žilo v roce 2009 a 2010.
* Podle náměstka ministra zdravotnictví pro ekonomiku Petra Noska současná situace ve zdravotním pojištění není kritická. Pojišťovny hlásí, že se proti prognózám ve druhém pololetí mírně zlepšil výběr zdravotního pojištění. Nejnapjatější situace se očekává u Všeobecné zdravotní pojišťovny.
* Vyhlídky na příští rok nejsou radostné. Pojišťovny se budou snažit svoje výdaje snížit o dvě procenta. O tom, kolik budou platit za jakou péči, rozhodne do velké míry ministerstvo zdravotnictví úhradovou vyhláškou.
* Podle odhadů skončí příští rok zdravotnictví s deficitem 10 až 15 miliard korun. Celkově je přitom ve zdravotním pojištění zhruba 250 miliard na rok. Výběr pojistného je velmi závislý na výši platů a nezaměstnanosti.
