* LN Ve Velké Británii je Reed největší společností svého druhu, u nás funguje teprve od roku 2008. Co vás sem přivedlo?
Na počátku roku 2008 jsme využili příležitost otevřít současně pobočky v Praze a v Budapešti, zdejší trh nabízí mnoho příležitostí a potenciál růstu. Kromě Prahy jsme před dvěma měsíci také otevřeli pobočku v Brně. Zajímají nás expandující trhy, které zároveň mají kvalifikované zaměstnance a silný vzdělávací systém. Jde o státy se stabilní ekonomikou, které však stále nabízejí příležitosti k růstu. V České republice jsme z pochopitelných důvodů velmi silní na vícejazyčném trhu, zejména v oblasti obchodu a marketingu, financí a technologií.
* LN Využili jste při svém příchodu na český trh kontakty s velkými firmami ze zahraničí?
Máme například velmi silné vztahy se společností Dell. To byl dobrý začátek a dobrá reference při jednání s dalšími společnostmi. Máme také globální dohodu s Honeywellem, spolupracujeme s nimi v Praze i v Brně. Oni ostatně byli hlavním důvodem pro otevření naší brněnské pobočky.
* LN Jak obtížné bylo na českém trhu začít?
Nebylo to až tak obtížné, jsme v kontaktu s řadou velkých společností, které nás mohly představit místním klientům. Tím hlavním ale bylo to, že jsme najali opravdu dobré a zkušené konzultanty, kteří znají český trh. Proto jsme rostli velmi rychle a získali jsme slušný podíl na trhu. Pak samozřejmě přišla krize, která pro nás ale v jistém smyslu byla přínosná. Jiné společnosti měly nadbytečné lidi, kteří spíš chodili hrát golf, protože byla těžká doba a možná trochu zaspaly. To nám dalo příležitost získat značný podíl na trhu. Obvolali jsme každého obchodního a marketingového ředitele v Česku a snažili jsme se najít mezery. A našli jsme je.
* LN Kam až sahají vaše ambice?
Celosvětově chceme být největší náborovou společností během osmi let, v České republice chceme být jednou z předních společností v horizontu tří let, čemuž jsme už poměrně blízko. A v ideálním případě chceme být během deseti let první i tady.
* LN A jak si stojíte teď?
V našem sektoru jsme v horní trojce či pětce, rosteme velmi rychle. Zvažujeme založení další pobočky a během tří až šesti měsíců půjdeme také do Bratislavy.
* LN Máte silnou meznárodní síť od Evropy přes Střední východ až po Asii. Nabízíte české zaměstnance také do zahraničí?
Ano, používáme model, který vznikl v naší polské kanceláři. V posledních letech tisíce Poláků, ne-li milion, odešly do Velké Británie za prací. Existuje tam tedy velmi efektivní mechanismus a máme velkou databázi. Pokud tedy víme o volném místě ve Velké Británii a najdeme Čecha, který tam chce a může jít pracovat, můžeme takového kandidáta nabídnout. Několik lidí už takto odešlo do Velké Británie a několik do Asie, ale převážně je to Maďarsko a Polsko.
* LN Funguje to také z druhé strany, lákáte cizince do České republiky?
Rozhodně. Pracujeme s většinou velkých center sdílených služeb v Praze a ta neustále hledají maďarsky a polsky mluvící kandidáty, ale také třeba Holanďany, Italy nebo Němce. Centra sdílených služeb mají velkou poptávku po lidech schopných mluvit různými jazyky. Ve skutečnosti jsme do Česka přivedli víc lidí, než kolik jich odešlo pracovat odsud do zahraničí.
* LN Jsou lidé z bohatších států ochotní tu pracovat?
Dostanou zde sice méně peněz, ale také náklady jsou mnohem nižší. Určitě mají zájem hlavně o Prahu, protože je to nádherné město. Britové sem jezdí na víkendy nebo na mejdany a vidí, že je to hezké místo. Pro cizince je to přístupné a atraktivní místo pro život.
* LN S postupným otevíráním hranic vznikaly obavy z takzvaného odlivu mozků do ciziny. Došlo k němu vůbec? Koho jsme získali a koho ztratili?
Například v sektoru IT jistě mnoho profesionálů odešlo do Německa. Ale co jsem zjistil, Češi jsou spokojení doma v Česku, spokojenější než jiní. Jste vyspělá středoevropská ekonomika, vyspělejší než například maďarská a zřejmě o něco vyspělejší než polská. Lidé tu mají dobrou práci, dobré platy, dobrý životní standard a Česko jim vyhovuje. Máme nicméně kanceláře v Kataru a Dubaji, které teď doslova explodují. Hledají schopné lidi s otevřenýma očima ochotné jít na několik let do ciziny. Na Středním východě existuje velká poptávka po zaměstnancích z ciziny, a pokud Češi, Poláci, Maďaři či Slováci chtějí pracovat v zahraničí a přijít si na dobré peníze, měli by to zvážit.
* LN Podle nedávné studie Češi odpracují nejvíc hodin v celé Evropské unii, co si o tom myslíte?
Myslím, že to je pravda. Tu studii jsem četl také. Na jednom konci máte Francouze a Češi stojí na tom druhém, podobně jako Britové. Češi mají velmi dobrou pracovní morálku. Tedy pokud je práce baví, mají motivaci, cítí se potřební a mohou se vyvíjet. A pracují nejen tvrdě, ale také odpracují mnoho hodin. Pokud pracují třeba devět hodin denně, neznamená to, že surfují po internetu, ale opravdu něco dělají. Nevím, jestli je to společenská nebo historická záležitost. Například Maďaři jsou hodně odlišní, pracují tvrdě, ale jen po velmi krátkou dobu. A Poláci pracují jen tehdy, když sami chtějí. Naopak Slováci se Čechům podobají. Ale samozřejmě jsou rozdíly mezi soukromým a veřejným sektorem.
* LN Nezaměstnanost je dnes poměrně vysoká a dál poroste. Mění se nějak způsob, jakým se lidé snaží práci získat? Jsou vynalézavější a lstivější?
Dostáváme spousty životopisů a obzvláště lidé z oblasti obchodu umí vyprávět příběhy. Je třeba životopisy zkoumat a ověřovat, zda jsou pravdivé. Mnoho lidí považuje životopis za obchodní dokument. Není pak o nich, ale o tom, co si myslí, že chce zaměstnavatel vidět. Češi jsou obecně poctiví, pokud jde o jejich minulost a dosažené úspěchy, ale je pravda, že je to pro nás dnes větší výzva. Lidé si uvědomují, že se musí odlišit, aby práci získali. Ale to je součást lidské přirozenosti, hlavní je samozřejmě potřeba zaplatit nájem.
* LN Mluví se také o tom, že čeští absolventi mají přehnané nároky. Je to tak v praxi?
Existuje tu generace, která chce všechno za nic. Mladí lidé, kteří chtějí brát 50 tisíc hned po škole. No, hodně štěstí. Nejdřív jednoznačně potřebují zkušenosti, musí se vydat během školy na stáže, i kdyby to mělo být zadarmo. Žere to čas, ale vyplatí se to. Pouze studovat nestačí a bez zkušeností je to opravdu velice těžké.
* LN Je vůbec ještě diplom důležitý? Dříve panovala představa, že bez vysoké školy nelze získat dobré místo, ale dnes mnoho lidí kvůli práci školu opustí.
Určitě je tu změna. V Česku končíte vysokou školu kolem 25 let, a to už jste dost staří. Když někdo školu nedokončí, neznamená to, že je méně inteligentní než ten, kdo dostudoval. Spíš to znamená, že viděl příležitost a šel za ní. Samozřejmě záleží také na konkrétní pozici, některá povolání vyžadují kvalifikaci. Stále je zde také velký tlak ze strany rodičů. My jsme například měli na stáži studenta, který byl opravdu vynikající. Pracovitějšího člověka těžko hledat a zároveň stíhal i několik dalších projektů. Ptal jsem se ho, proč vůbec studuje, proč nejde vést svůj vlastní úspěšný byznys. A on řekl: Táta by mě zabil. V České republice je to otázka tradice. Ale když vyjdete ze školy a chcete plat v řádu desítek tisíc, nikdo na vás nečeká.
* LN Platy jsou nyní prakticky zmražené, mnohde dokonce klesají. Platí to i pro oblast, na kterou se zaměřujete vy, tedy pro střední management a kvalifikované profesionály?
V průměru platí, že platy skutečně stagnují. Jsou tu i bohaté a prosperující společnosti, třeba banky, kterým ale jejich zahraniční vlastníci přikazují podílet se na úsporných opatřeních, takže ani ony nemohou lidi přeplácet. Samozřejmě jsou výjimky, ale většinu růstu tvoří jen velmi malá skupina lidí.
* LN Změnily se i požadavky klientů na vás?
Naši klienti už nehledají stovky životopisů jako dřív, chtějí kvalitu. Jsou pryč doby, kdy stačilo vyvěsit inzeráty, počkat na příval životopisů a pak ke klientovi poslat i ty zájemce, kteří vyhovovali jen napůl. Před nějakými pěti lety by takovou práci zvládla i cvičená opice, dnes ale na českém pracovním trhu nejde jen o to, zaplnit místo. Tehdy stačilo vyžádat si životopisy a pak je předat dál, přesně takhle jednoduché to bylo. Nyní klienti vyžadují za své peníze mnohem vyšší hodnotu. Když pošleme průměrného kandidáta, už předem víme, že řeknou ne. Musíme mnohem lépe komunikovat a pochopit, koho přesně chtějí a proč. Musíme zjistit, jaké schopnosti vyžadují, jaké vzdělání, musíme pochopit jejich obchodní plány a poznat pracovní prostředí. A samozřejmě zjistit, zda na takového člověka mají peníze.
* LN Dokázaly personální společnosti tuto změnu ustát?
Loni musela řada společností skončit, i těch českých, protože neměly zakázky a peníze. Cash flow se stal velkým zabijákem především malých firem. Letošní rok je ale zajímavý, s tím, jak se trh zvedá, roste zájem o nová pracovní místa. V našem oboru poroste konkurence společností z Velké Británie, ze Spojených států či z Německa. Česko je velký trh a tito hráči sem mohou přijít. Budou to velké společnosti a velká změna.
***
Existuje tu generace, která chce všechno za nic. Mladí lidé, kteří chtějí brát 50 tisíc hned po škole. No, hodně štěstí. Nejdřív totiž potřebují zkušenosti.
LOVCI Z BRITÁNIE * Jon Hill strávil sedm let řízením společností z oblasti lidských zdrojů v celém regionu střední a východní Evropy. Začal vždy buď na počátku jejich působení, nebo ve fázi restrukturalizace. Vybudoval několik ziskových podniků a v roce 2008 přestoupil do společnosti Reed jako manažer pro ČR. Vystudoval City University v Londýně. * Britskou společnost Reed založil Alec Reed v roce 1960, letos tedy slaví 50. výročí. V jejím čele nyní stojí syn zakladatele James Reed. Ve více než 350 pobočkách po celém světě zaměstnává více než tři tisíce lidí. Přes své britské internetové stránky zprostředkuje 1,3 milionu žádostí měsíčně.
