* LN V posledních letech bylo vaše jméno nejčastěji zmiňováno v souvislosti s regulací roamingu. Je už „doregulováno“, nebo se mohou operátoři těšit ještě na nějaká nová opatření?
Roaming samotný je symptomem nefunkčního vnitřního trhu. V podstatě penalizujete někoho za to, že překročí hranice, a to není normální. Pokud by vnitřní trh fungoval jako jednotný trh, žádné roamingové ceníky pro evropské země by neexistovaly, protože hovorné v Evropě by bylo stejné jako v domovském státě. Tohoto cíle ale není možné dosáhnout najednou a v rámci jednoho opatření. Je to ale cíl, který sleduji – aby v Evropě žádné roamingové tarify nebyly. Nejdříve přicházíme s cenovým stropem, který dává stále dost velký prostor pro operátory k manévrování, a doufáme, že operátoři si budou konkurovat nabídkami svým zákazníkům. Nakonec nebude potřeba žádná regulace, protože na trhu bude fungovat konkurenční prostředí výhodné pro evropské spotřebitele.
* LN Kdy se tedy dočkáme „Spojených telekomunikačních států evropských“?
Pracuji na tom krok za krokem. Doufám, že tu bude více nadnárodních telekomunikačních operátorů fungovat skutečně na nadnárodním principu a umělé hranice, které v komunikaci nemají co dělat, budou zrušeny.
* LN Kdy k tomu dojde?
Nejsem věštkyně, ale pokoušíme se toho dosáhnout.
* LN Není tu ale hrozba pro menší operátory, jako je například 3 v Británii, nebo virtuální mobilní operátory?
To je přesně důvod, proč jsme v regulaci roamingu zastropovali i velkoobchodní ceny. Například od prvního července bude platit velkoobchodní strop na datové přenosy, nejdříve jedno euro za megabyte, který se bude s každým rokem snižovat, nejdříve o dvacet a pak o dalších třicet centů. To je mimořádně důležité hlavně pro malé operátory. Kdyby tu nebyl tento strop, pak by velcí operátoři, kteří mají nad svou sítí kontrolu, mohli požadovat od malých operátorů vysoké ceny a tak je vytlačili z trhu.
* LN Minulý týden jste doporučili národním regulátorům, aby snížili takzvané terminační poplatky, které se platí mobilním operátorům za ukončení hovoru v jejich síti. Co si od tohoto kroku slibujete?
Snížení cen. Terminační poplatek se v evropských zemích pohybuje od dvou do patnácti centů za minutu, průměr EU je asi 8,5 centu. To ale nejsou reálné ceny, to je regulátorem daná nepřímá podpora. Navíc nemáme sjednocený způsob výpočtu těchto poplatků. Pokud regulátor v jedné zemi tuto podporu sníží tak, že terminační poplatek vyjadřuje skutečné náklady služby, a regulátor v sousední zemi to neudělá, pak ten, který přijme nákladový model, v porovnání s ostatními svůj národní telekomunikační průmysl poškozuje. Je potřeba herní pole sjednotit a je potřeba, aby nákladový model přijali všichni regulátoři. To pomůže konkurenci uvnitř členských států a poklesnou i ceny pro konečné spotřebitele.
* LN Jde ale jen o doporučení...
Je to jen doporučení, ale národní regulátoři ho musejí vzít na vědomí s nejvyšší pozorností. Je jim silně doporučováno přijmout nákladový model do konce roku 2012. Komise na to bude samozřejmě pečlivě dohlížet.
* LN Ale není tam žádná pokuta nebo postih, pokud tento model nepřijmou...
To není.
* LN Například český regulátor chce terminační poplatky snížit na dvě koruny od začátku roku 2010, tedy asi sedm a půl centu, což je současný průměr EU. Je to výrazně výš než jeden až dva centy, kterých chcete dosáhnout. Budete proti takové „neposlušnosti“ bojovat?
Počítáme s tím, že bude evropský úřad, ve kterém budou zastoupeni všichni národní regulátoři. Bude tak velký tlak navzájem od ostatních členských států na to, aby se jejich přístup sjednotil. Pokud sedíte v jedné místnosti s ostatními šestadvaceti regulátory a mluvíte o svých číslech a metodách, je to něco jiného než sedět ve věži ze slonoviny ve vašem hlavním městě.
* LN Proč jste přišli teprve teď na to, že terminační poplatky jsou vysoké? Regulovány jsou odjakživa...
Už toho mám dost. Už několik let chci po národních regulátorech, aby udělali svůj domácí úkol. Například francouzský regulátor jasně dokázal, že terminační poplatek by neměl být vyšší než jeden nebo dva centy. Takže výše této nepřímé podpory už nemá co do činění s reálnými podmínkami na trhu. Dříve to bylo tak, že zde existovala pevná síť, většinou vybudovaná dřívějším monopolním operátorem z peněz daňových poplatníků. Výstavbu vznikajících mobilních sítí soukromými firmami bylo nutné podpořit v podobě vyššího terminačního poplatku. Dnes je ale situace naprosto odlišná. Sítě jsou již dobudované a penetrace mobilních telefonů je v Evropě sto devatenáct procent. To je jasný signál toho, že jde o vyspělý trh.
* LN Je tak naopak potřeba podpořit pevné operátory?
Pevní operátoři mají nyní investovat do sítí další generace. A my jim nyní bereme peníze, i když po nich chceme, aby budovali tyto sítě, a peníze v podobě nepřímé podpory dáváme mobilním operátorům, kteří fungují na vyspělém trhu. To nedává žádný smysl. Je třeba přejít k společné metodice výpočtů těchto poplatků, která bude založena na reálných nákladech.
* LN Ale mobilní operátoři také investují do sítí další generace, chystají se vybudovat síť LTE, s tím se pojí také vysoké náklady...
I proto dochází ke zrušení takzvané GSM direktivy. To umožní, aby se frekvence nyní vyhrazené pro mobilní telefony daly použít i pro sítě třetí generace. V kapitálových nákladech by to pro operátory znamenalo úsporu asi 1,6 miliardy eur.
* LN Takzvaný telekomunikační balíček, který jste dlouho připravovala a který obsahuje velké množství změn telekomunikačního trhu, minulý týden parlament přijal, ale s dodatkem. Musí tak být znovu projednán radou. Vnímáte to jako porážku?
Nevidím to jako porážku. Parlament dodatkem jasně potvrdil už poněkolikáté v řadě, že jasně stojí za tím, aby internet bylo svobodné médium, a za tím, že přístup k internetu je jedním ze základních evropských práv. Rada se tak musí rozhodnout, co s tímto dodatkem udělá. Jestli nechá padnout celý balíček, na kterém se dohodly obě instituce, kvůli ideologickému sporu s Evropským parlamentem.
* LN Budete chtít, aby se balíček včetně dodatku schválil na červnové radě?
Ano. Dodatek, který parlament schválil, jsem si již dříve osvojila i jako dodatek přijatý komisí. Pokud je to něčí porážka, pak Rady ministrů, protože ta neposlouchala, co parlament dlouho tvrdil.
* LN Jednou z nejdůležitějších částí telekomunikačního balíčku je nový úřad evropských regulátorů, BEREC. Proč je potřeba další úřad?
BEREC jsou v podstatě jednotliví národní regulátoři dohromady. Společně zasednou a budou rozhodovat o tom, jak koordinovaně do praxe uvedou jednotlivá telekomunikační nařízení. Problém dosud byl v tom, že jednotlivé členské státy přistupovaly k regulaci různým způsobem. Očekávám od nového úřadu, že vybuduje jednotný vnitřní telekomunikační trh a bude lépe koordinovat aplikaci evropského práva.
* LN Komise za pár měsíců v současné podobě skončí. Jak si představujete svou budoucnost?
Příští pátek budu mít na tři týdny neplacené volno kvůli evropským volbám.
* LN Spíše jsem myslel na příštích pět let než na příštích pár týdnů.
Ne, ne, to je důležité. Jsou volby a já se účastním kampaně. Pokud voliči ve volbách do lucemburského parlamentu vysloví mé straně důvěru, pak mě navrhne i do příští evropské komise. Není ale na Lucembursku a mé straně, aby rozhodly, čemu se bude lucemburská eurokomisařka věnovat. To je na novém šéfovi komise.
***
Kariéru začala jako novinářka Viviane Redingová pochází z Lucemburska. Vystudovala humanistiku na pařížské Sorboně. Svou kariéru zahájila jako novinářka v předním lucemburském deníku Luxemburger Wort. V letech 1986 to 1998 byla prezidentkou Lucemburské unie novinářů. Jako eurokomisařka pro informační společnost a média působí v komisi vedené José Barrosem od roku 2004 a proslula zejména regulací cen volání ze zahraničí. Je vdaná a má tři děti.
