Jaká bude první věc, kterou uděláte, až v únoru poprvé usednete do „rektorské židle“?
Těch věcí bude určitě víc, ale v první řadě bych chtěl dotáhnout přechod školy na systém mezinárodní srovnatelnosti kreditů, aby se studenti mohli bez problémů pohybovat mezi jednotlivými univerzitami v Evropě a jejich kredity jim všude uznávali. Toho je potřeba urychleně dosáhnout. Začnu se také velmi intenzivně zabývat například nedostatkem termínů na zkoušky, protože na to si studenti často stěžují. Problém jsou ale také třeba fronty na zápisy. To jsou takové ty jednoduché věci, které se dají vyřešit velmi rychle. Začnu se ale také zabývat jiným způsobem přerozdělování prostředků mezi fakulty, což se sice nestihne do března, kdy bude nový rozpočet, ale odkládat se to nedá. To jsou opravdu práce, které musí začít někdy druhěho února ráno.
Chystáte nějaké personální změny?
Samozřejmě. Určitě bych chtěl zeštíhlit strukturu celého rektorátu a přivést tam své lidi.
Jak moc budete „zeštíhlovat“?
Nyní je pět prorektorů a já si umím představit, pokud se mi podaří sehnat vysoce kvalitní osoby, samozřejmě ještě s nimi budu muset jednat, že ideální by byli tři. To by stačilo. Pokud bych musel ve svých představách slevit, tak budou čtyři. Ale pět jich rozhodně nebude.
Uvažujete už o někom konkrétním?
Ano, budou to špičky ve svém oboru, ale také schopní manažeři. Chci na ně naložit vysokou míru osobní odpovědnosti, budou to takoví skororektoři. Například když se podíváte jakými lidmi disponuje Karlova univerzita, vidíte, že to jsou obrovské kapacity, třeba stále existující špičkový tým odborníků profesora Wilhelma, to je můj sen. Musí to být špičkoví odborníci, protože když pak jdete jednat někam s firmami, na ministerstvo nebo na nějaké konference a já všude nemůžu být a pošlu tam kolegu, tak je to zase o něčem jiném, když tam je taková kapacita ve svém oboru. Mít vysoce kvalitní a vysoce efektivní tým kolem sebe. V tomhle si hodně věřím, to je pro mě hodně důležité. Ale musí to také být lidi, kteří umí spolupracovat, žádní solitéři.
Bude to někdo z VŠE?
Ano, ale jména vám neřeknu. Chtěl bych je Akademickému senátu oznámit velice brzo.
Ve vašich programových cílech, se kterými jste do rektorských voleb šel, píšete, že „je třeba skončit s letitou neadresností a alibismem v přístupu ke studentům“. Můžete to nějak upřesnit?
Mám různé varianty.
Ve vašich programových cílech, se kterými jste do rektorských voleb šel, píšete, že „je třeba skončit s letitou neadresností a alibismem v přístupu ke studentům“. Můžete to nějak upřesnit?
Tak například nedostatku termínů na zkoušky by měl být brzo konec. Studenti by se už neměli dostat do situace, kdyby seděli do noci u počítače a čekali, až se o půl noci spustí systém, který vypíše další termíny. A vůbec řešit věci, které studenty trápí. Často třeba chodí na přednášky, jejichž obsah už slyšeli na nějaké jiné přednášce.
Bude mít škola na více termínů kapacity?
Škola se utápí ve strašné spoustě předmětů. Mnohé z nich mají podobný nebo dokonce totožný obsah. Budu usilovat o jejich spojení. Tím se mnohem více zeefektivní výuka, protože se nebude muset učit jedna věc v několika předmětech. A právě pak budou kapacity na více termínů.
Máte nějaký odhad, kolik by se ze všech předmětů mohlo zrušit?
To je to těžké říci, ale odhaduji, že by se mohla celá výuka o třetinu zefektivnit. Efektivnější vyuka je jednou z mých priorit.
Neplánujete změnit systém rozvrhů, aby alespoň část byla pro všechny studenty společná? Studenti si totiž často stěžují, že se neznají, protože si sestavují rozvrh individuálně, a nemají společnou výuku.
Ano. Nyní už mají tři fakulty pevný rozvrh v prvních ročnících. Chtěl bych, abych to tak od příštího akademického roku bylo na všech šesti fakultách. Po půl roce bychom tuto změnu vyhodnotili a teprve pak uvidíme, jak dál. Jsem příznivcem těchto věcí, je to ale poměrně velká změna. Deset patnáct let se tady na škole pevné rozvrhy nevedly a teď se to bude zase zavádět. Přesně se bude umisťovat vyúka, bude to náročnější na organizaci. Budeme zvědaví, co na to studenti. Budu hledat neformální cestu, jak se jich na to zeptat.
Jak?
No osvědčily se ankety, které už nyní používáme, takže je asi opět využijeme. Odpovědi studentů v těchto anketách jsou nesmírně cenné informace. Víme, co se jim nelíbí a co je třeba změnit. Vždyť kdo jiný zná lépe vyuku, obsah předmětů a vůbec systém, než studenti? Samozřejmě, že někdy jsou v tom i emocionální věci, někdo neudělá zkoušku a na předmět potom nadává, ale to se dá podle mě snadno vytřídit
Vašim cílem je také, jak píšete ve svém programu, dát zelenou novým oborům. Plánuje nějaké nové obory na fakultě otevřít?
Ne ne. To je myšleno, pokud by nějaký odborník přišel s nápadem nějaký obor zavést, pak jsem ochoten diskutovat. Že bych já sám něco vytvářel, to ne. Na to nemám ani čas, ani kapacity.
Jste odborníkem ve statistice, u studentů jde ale o nepopulární obor, hodláte ho nějak zatraktivnit?
Pravdou je, že je o studium statistiky menší zájem, ale to je tím, že se jedná o náročný obor. Možná na první pohled nabízí málo. Jak někdo řekl, statistika ukazuje, jak je svět řízen, ale není od toho, aby svět řídila. A tendence mladých lidí je spíše řídit. Studovat statistiku opravdu není úplně jednoduché. Na druhou stranu ale už v čtvrtém ročníku máme studenty totálně vyprodané. O statistiky je takový zájem, že si to ani neumíte představit.
V pojišťovnách, ve státní správě a můžu vám říct, že je platí určitě víc, než se tady platíme my. Víc studentů na studium statistiky ale určitě brát nebudeme. Myslím, že není třeba dělat ze statistiky masový obor. My taky nechceme každého, ale jenom ty opravdu nejlepší studenty.
V pojišťovnách, ve státní správě a můžu vám říct, že je platí určitě víc, než se tady platíme my. Víc studentů na studium statistiky ale určitě brát nebudeme. Myslím, že není třeba dělat ze statistiky masový obor. My taky nechceme každého, ale jenom ty opravdu nejlepší studenty.
Sledujete práci Českého statistického úřadu? Jak ji hodnotíte?
To se mi těžko říká, jsem členem statistické rady. Práci úřadu znám velice detailně. Současné vedení odvedlo strašně dobrou práci. Ale hlavně česká statistika je v kontextu té evropské na vynikající úrovni, patří k nadprůměru. Byla například jedna z prvních, která měla hotové přístupové rozhovory.
Ve druhém kole rektorských voleb jste stál proti panu Schwarzovi, co si myslíte, že rozhodlo ve váš prospěch?
Ten rozdíl byl těsný a do poslední chvíle nejasný. Opravdu nedokážu říct, co rozhodlo. Možná, že kdyby výsledek neskončil rozdílem jednoho hlasu, tak bych si troufnul říct, že něco asi rozhodlo, ale takhle ne. Navíc všichni kandidáti měli dost podobné koncepce, což samozřejmě vychází z toho, že tady všichni žijeme. Takže ani se nedá říct, že by rozhodl nějaký bod ve volebním programu.
Nebudete nadržovat fakultě statistiky z jejíhož čela jako děkan nyní odcházíte?
Určitě ne. Vysoce budu respektovat autonomii fakult, protože vysokoškolský zákon je napsán tak, že vlastně děkani nesou odpovědnost za obsah studia a za konstrukci těch oborů. Ale řikat děkanům, jak co mají dělat, to opravdu ne. Fakultu opravdu řídí děkan, rektor má spíše integrující funkci. Rozhodně nebudu děkanům mluvit do jejich práce. Ale chtěl bych, aby se reagovalo na to, co potřebuje praxe. Například je nezbytné odezírat od různých profesních sdružení. Mám někdy pocit, že někdy se tady učí něco, co ne úplně možná v té praxi je. Už jsem s některými sdruženími navázal kontakt, hlavně u nás na statistice. Jde o něco ve smyslu: Pojďte se podívat, jaké absolventy produkujeme, a my vám řekneme, co je ještě můžeme naučit.
Sledujete situace v oblasti poskytování kolejí? Dříve koleje doslova praskaly ve švech, letos se poprvé rozjel úplně nový systém financování a studenti se houfně stěhují do podnájmů. Koleje možná budou z velké části prázdné. Už nyní mám signály, že koleje se opravdu vyprazdňují. Zatím je brzo dělat nějaké závěry, ale určitě bude potřeba velmi důrazně vyhodnotit a případně zasáhnout.
Jak byste řešili, pokud by koleje byly celý rok poloprázdné? Pronajímali byste je třeba nestudentům?
To je opravdu předčasné, počkejme si rok a uvidíme, teprve potom se mohou dělat nějaké závěry.
