Vypadá to, že studium chemie, fyziky a matematiky je jen pro opravdové nadšence. Pro tyto obory je víc než pro ostatní typické, že studenti, kteří se na vysokou školu dostali, ji nakonec vůbec nezačali studovat a zkusili štěstí někde jinde.
Na Fakultu potravinářské a biochemické technologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze bylo loni přijato 916 studentů, ale do prvního ročníku se jich nakonec zapsalo pouze 367. Podobná situace je na všech ostatních vysokých školách tohoto typu.
V republice to jsou Vysoké učení technické v Brně se svou chemickou fakultou, nejstarší fakulta Univerzity v Pardubicích – chemickotechnologická – i Technologická fakulta Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.
Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská na Českém vysokém učení technickém v Praze loni přijala 831 maturantů, 312 z nich zvolilo jinou školu. Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze na tom byla zhruba stejně.
Šance na přijetí je na těchto školách mnohdy vyšší než 80 procent a na řadu zajímavých oborů se lze dostat i bez přijímacích testů.
Řada škol zrušila přijímačky Nově přijímací zkoušky úplně zrušila Matematicko-fyzikální fakulta UK v Praze. „Tento krok neznamená snížení úrovně studia, které zůstane stejně náročné jako dosud, jeho smyslem je umožnit studium i těm zájemcům, kteří sice mají odpovídající schopnosti, avšak z nejrůznějších důvodů by při přijímací zkoušce nepodali výkon dostatečný k jejímu úspěšnému složení. Takovým studentům nyní umožníme, aby si své schopnosti v prvním ročníku ověřili a o úspěšné studium na fakultě se pokusili,“ uvádí se na internetových stránkách fakulty.
Bez přijímaček je možné dostat se i na nové obory, které otevírá Fakulta chemicko-technologická Univerzity Pardubice. Poprvé zde lze studovat anorganické materiály, farmakochemii a medicinální materiály a management ochrany životního prostředí.
Přijímací zkoušky zrušila i Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. „V akademickém roce 2008/2009 neskládají uchazeči o studium přijímací zkoušky. Základní podmínkou přijetí je ukončené středoškolské vzdělání, dále se posuzují studijní výsledky vybraných předmětů na střední škole. Čím lepší známky z matematiky, chemie, případně dalšího příbuzného předmětu se objevovaly na vysvědčení, tím pravděpodobnější je přijetí,“ uvádí vedení školy na webových stránkách vysoké školy.
Nové obory na nových místech Ačkoli chemické a matematicko-fyzikální vysoké školy sídlí pouze v Praze, Brně, Pardubicích a ve Zlíně, nemusí to zákonitě znamenat, že se jejich studenti budou muset stěhovat do těchto měst. Většina škol má svoje „pobočky“ v jiných městech republiky. Od příštího akademického roku tak lze například poprvé studovat v Bzenci obor Technologie a řízení v gastronomi, a to v rámci studia Fakulty technologické Univerzity T. Bati ve Zlíně. Adepti na bakalářský titul se sem mohou zapsat, aniž by museli skládat přijímací testy. Na detašovaném pracovišti univerzity v Prostějově je nově přístupný obor Logistika a management. Oba obory se studují prezenční formou.
Vysokou školu chemicko-technologickou lze studovat v Táboře (obor Technologie potravin) a MostěVelebudicích (obor Technologie potravin a Chemie a chemické technologie). Kurzy matematiky a fyziky zdarma Pro všechny studenty, které čekají přijímací zkoušky z matematiky a fyziky, i pro ty, kteří by se rádi předem přesvědčili o tom, zda na studium těchto věd opravdu mají, připravila Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská na ČVUT v Praze kurzy zdarma. Náplní kursu bude opakování vybraných oblastí středoškolské matematiky a fyziky a řešení typových příkladů vhodných pro přípravu ke studiu na vysokých školách především technického typu. V přednáškách z fyziky bude věnována pozornost i některým novým součástem tohoto oboru. Na únor i březen jsou naplánovány čtyři termíny, matematiku bude možné procvičovat i v dubnu. Více informací na www.fjfi.cvut.cz.
Tato fakulta druhým rokem vyučuje zcela ojedinělé obory, které se týkají nejčerstvějších poznatků moderní vědy. Studium Fyziky nanostruktur v navazujícím magisterském studiu je zaměřeno na poznávání nanotechnologií, absolventi se mohou uplatnit ve výzkumu a vývoji v nanoprůmyslu (nanočástice, nanoelektronika, nanoskopie, rtg. fotonika, apod.).
Mladými obory jsou na fakultě i Jaderná chemie v biologii a medicíně a Fyzika a technika termojaderné fúze.
O autorovi| ANDREA KÁBELOVÁ, redaktorka LN
