Kanál Nova Cinema není zrovna instituce, od níž by člověk očekával, že mu bude zprostředkovávat setkání s výjimečnými audiovizuálními díly. Stane se. Pod urputně přitažlivým názvem Perníkový táta teď vysílá americký seriál Breaking Bad, který patří k tomu nejvýraznějšímu, co za oceánem na poli seriálové produkce vzniká.
Rozdíl mezi českým a původním názvem je docela ilustrativní. Při seznámení se s premisou série by jeden skutečně čekal nějakého toho Perníkového tátu. Upjatý středoškolský profesor chemie a zneuznaný vědec Walter White (Bryan Cranston) zjistí, že má neoperovatelnou rakovinu plic. Aby zajistil manželku, postiženého syna a dceru, která se teprve má narodit, rozjede s bývalým žákem Jessem (Aaron Paul) drogový byznys. Začnou spolu vařit krystalický metamfetamin (pervitin). Mohlo by to asociovat nějakou hodně černou legraci, která prolamuje různá tabu a umožňuje „cool“ publiku ještě silněji si uvědomit vlastní „coolovitost“.
Dílo týmu vedeného Vincem Gilliganem ale daleko víc odpovídá původnímu jménu, do češtiny převoditelnému jako „sejít z cesty“. Je to dosud neuzavřený příběh člověka, který sešel daleko a ani si to neuvědomuje. Divák tu cestu absolvuje s ním a jen občas ho autoři pošťouchnou, probudí k uvědomění si, jaké monstrum se z jejich hrdiny stalo (třeba když se strachují, aby omylem neprozradil svůj podíl na strašném činu člověku, jehož ten čin krutě poznamenal).
Postava Waltera Whitea se mění z nešťastníka, který zoufalým způsobem reaguje na zoufalou situaci, v cosi daleko hrozivějšího - otupělou chladnou bytost, která v sobě má jen jakousi reziduální humanitu, díky níž je ještě pořád možné o hrdinu projevovat nějaký zájem. Postupem doby na povrch vystupuje čím dál zřetelněji, že Waltova kariéra zločince nebyla jen výsledkem volby učiněné pod tlakem, ale také jeho sebevyjádřením, snad nejautentičtějším možným. Walterův spojenec Jesse je v něčem protiváhou hlavní postavy. Zatímco Walter je přesvědčen o své elementární dobrotě a přitom zabředá hloub a hloub do skutečné špatnosti (již si je ovšem schopen snadno racionalizovat), Jesse o sobě valné mínění nemá, přitom je ale schopen projevit nečekanou humanitu. Jeho natvrdlá a chaotická emocionalita vychází ze srovnání s Walterovou studenou rozumovostí lépe.
Autorskému týmu se podařilo spojit do jednolitě působícího celku velmi nesourodé stylové roviny. Perníkový táta chvílemi působí jako až groteskní morytát ve stylu raného Tarantina, jindy jako psychologické drama. Na žánrové úrovni mu není co vytknout. Když je potřeba, je to mimořádně napínavá podívaná, šlamastyky, do nichž autoři svoje postavy dávají, jsou velmi zamotané a smrtelně nebezpečné. Řešení, s nimiž přicházejí, jsou pak často překvapivá, nikdy však laciná nebo hraná jen na efekt.
Prakticky všechny postavy působí velmi plasticky a jejich jednání v daném kontextu věrohodně, na obrazovce se nepohybují loutky zotročené autorským záměrem. Spolutvůrci série projevují mimořádnou schopnost podat na malých plochách nejenom mnoho informací a dějových peripetií, ale zobrazit i vnitřní svět postav a jejich motivaci. I na tu černou legraci dojde, stejně jako na pohledy do hloubek v televizním seriálu nečekaných. Vizuální stránka je rovněž výrazná, napomáhá tomu i genius loci (natáčelo se v Novém Mexiku).
Autorům se podařilo vytvořit velmi živě působící svět, vtáhnout do něj publikum. Přivést ho k tomu, aby ten svět uvidělo očima postavy, jejíž pohled by někdy radši nesdíleli, nechat je dospět ke zhrozenému porozumění. Podobné věci se čekají od umění.
