Jako nejhorší, co pamatuje, komentuje letošní sklizeň Aleš Mašanský z Obory na Lounsku. Firma Loužek, v níž působí, tu hospodaří už třicet let, chmel zabírá plochu 42 hektarů.
„Výnos je kolem 0,5 až 0,6 tuny na hektar, loni jsme byli na dvou tunách,“ uvedl Mašanský.
„S minulým rokem to nemůžeme absolutně srovnávat, protože to byla rekordní sklizeň chmele. Letos to naopak vypadá, že se nedokážeme dostat ani na pětiletý nebo desetiletý průměr,“ dodal předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda.
Loni se zemědělcům podařilo sklidit 8 306 tun chmele. Před začátkem sklizně v polovině srpna odhadovali alespoň 6 tisíc tun. Realita je však horší. „Budeme rádi, když se dostaneme na hranici pěti tisíc tun,“ podotkl Hejda.
Mohou za to červnové tropické dny. „Pro chmel je toto období kritické. Roste totiž nahoru a snaží se dosáhnout konstrukce, začíná pouštět pazochy, na kterých se potom nasadí květy, a pak jsou tam chmelové hlávky. Ta obrovská vedra růst úplně zastavila,“ popsal Mašanský s tím, že na chmelnici naměřili teplotu až 41 stupňů Celsia.
Příliš nepomohla ani závlaha. „U nás měl chmel vody dostatek, ale nedělalo mu dobře vedro,“ konstatoval Mašanský.
Někteří chmelaři se museli navíc obejít bez závlahy. Kvůli nedostatku vody platí zákaz jejího odběru i pro některé zemědělce. „Místo vody mají v trubkách průvan,“ konstatoval předseda svazu.
Horší než v minulosti bude letos navíc také kvalita chmele. Obsah pivovarsky cenných látek, tzv. alfa kyselin, je také nižší. „Obsah hořkých alfa kyselin je podle prvních rozborů hodně, hodně podprůměrný,“ nastínil Mašanský.
Hodně negativních věcí najednou
Starosti dělají zemědělcům i vysoké vstupní náklady. Třeba Ondřej Opočenský ze Zemědělského družstva Liběšice na Litoměřicku řekl, že jen hnojiva jsou o 160 procent dražší. Do nákladů se také promítnou vyšší ceny plynu a elektřiny.
„Sešlo se hodně negativních věcí současně a umíchal se tu smrtící koktejl. Naše sušička chmele jede na plyn a cena je pěti až šestinásobná. To znamená miliony navíc jenom do plynu. Počítáme s tím, že co se týká chmele, budeme v brutálně červených číslech,“ zmínil Mašanský s tím, že ztrátu pomůže kompenzovat jiná polní výroba. „Farmáři, kteří mají jenom chmel, budou mít situaci extrémně těžkou,“ upozornil.
Podle Hejdy však pěstitelé mají smlouvy na prodej chmele na několik let s fixní cenou okolo 250 tisíc korun za tunu, a nelze ji tedy zvedat.
Se sklizní pomáhají zahraniční brigádníci. „Máme dlouhodobou spolupráci, takže bulharská skupina tu byla již na jaře a ti samí lidé přijeli i teď. Letos jsme neměli problém brigádníky sehnat,“ sdělil Mašanský.
Loni se úroda chmele v České republice díky rekordnímu průměrnému výnosu 1,67 tuny z hektaru meziročně zvýšila o 40,2 procenta. Pomohlo počasí, hlavně deštivý červen. Většina chmelových porostů tehdy dosáhla vrcholu chmelové konstrukce, tedy sedmi metrů, s tím letos zemědělci nepočítají.
Vývoz do Japonska a Číny
Česká republika patří mezi světové lídry v produkci chmele. V posledních letech poptávka převyšovala nabídku. Nejvíce chmelnic je v Žatecké chmelařské oblasti, která zahrnuje okresy Louny, Rakovník, Chomutov, Kladno a Rokycany.
Chmel se pěstuje zhruba na pěti tisících hektarech. Letos došlo proti loňsku k poklesu, zhruba o jedno procento, na 4 927 hektarů. Z toho přes čtyři tisíce hektarů slouží pro pěstování nejvýznamnější české odrůdy - Žateckého poloraného červeňáku.
Na export jde ročně většina úrody, nejvíce do Japonska a Číny.
