Podle jeho návrhu by totiž měla v Českých Budějovicích vyrůst koncertní síň v podobě zvlněného černého objektu ve tvaru trojúhelníku, připomínajícího někomu rejnoka, jinému ležící ženu.
Sám Kaplický považuje jihočeskou zakázku za jeden z nejtěžších úkolů své kariéry.
I když studie je podobně odvážná jako blob v Praze, mezi budějovickými radními a milovníky hudby vzbudil rejnok prakticky jen nadšení.
„Je to naprosto unikátní, dokonale vyladěné dílo, stavba jedenadvacátého století. Je to jako Beethovenova devátá v architektuře,“ rozplýval se nad studií předseda Jihočeské společnosti přátel hudby Antonín Kazil.
Pokračování na straně 10
Dokončení ze strany 1
Tato společnost pořádá v jihočeské metropoli slavnosti Emmy Destinové a už dlouho usiluje o to, aby Budějovice měly důstojný „stánek“ pro vážnou hudbu. „Kaplického jsme oslovili ještě před tím, než začal jeho spor o knihovnu,“ řekl LN Antonín Kazil. Studii podle něj zaplatili budějovičtí sponzoři, na samotnou stavbu i projekt pak bude společnost shánět prostředky z evropských a jiných fondů. Cena by se podle odhadů vyšplhala na dvě miliardy korun. „Návrh se mi líbí a z dalších budějovických radních neznám nikoho, kdo by měl opačný názor,“ řekl LN českobudějovický primátor Juraj Thoma.
Architekt Jan Kaplický se údajně inspiroval těly živočichů a lidí, zároveň se ale radil s významnými hudebníky a studoval parametry významných koncertních síní v Evropě. „Nejpodstatnější je, aby prostor vyhovoval akusticky a zároveň byl příjemný muzikantům i publiku,“ řekl Kaplický. Zadání označil za jeden z nejtěžších úkolů své dosavadní kariéry.
