* LN O čem hovoří vysoká hladina cholesterolu v krvi? Dá se z těchto údajů usoudit, jakým stylem dotyčný člověk žije?
Určitě ano. Ovšem je důležité říci, že rizikových faktorů je více a cholesterol je jen jeden z nich. Mezi další rizika patří kouření, cukrovka, vyšší krevní tlak, stejně jako věk nebo mužské pohlaví. Víme ale, že je to právě cholesterol, který při vyšších hodnotách zahajuje proces aterosklerózy v tepnách, což pak vede například k infarktu nebo k mozkovým příhodám. Hladina cholesterolu v krvi ale neodpovídá jen tomu, jak žijeme, ale i tomu, jaké geny jsme získali od našich rodičů. Můžete být maratonská běžkyně a vegetariánka, a stejně budete mít nebezpečně vysoký cholesterol.
* LN Tedy není to tak, že zdravý život nás zcela předurčuje k nízké hladině cholesterolu v krvi.
Ukazuje se, že každý desátý člověk s vyšší hladinou cholesterolu v krvi ji má vyšší proto, že jej k tomu predisponují geny. Genetika se na zdraví člověka může hodně odrazit. U většiny z nás za to ale může nevhodný životní styl.
* LN Překvapily mě statistiky. Podle nich trpí vyšším cholesterolem 70 % dospělé české populace. Bylo tomu tak vždycky?
Bylo lépe, ale i hůře. V této chvíli se zdá, že hladina cholesterolu v krvi Čechů klesá, ovšem některé současné studie naznačují, že se snižování zastavilo. Za normální hladinu cholesterolu považujeme hodnoty do pěti milimolů na litr, český průměr se pohybuje mezi pěti a šesti. Už i to je někdy příliš. Záleží ovšem také na ostatních rizikových faktorech.
* LN Proč cholesterol stoupá s věkem?
Zdraví lidé se rodí s cholesterolem okolo dvou až tří milimolů na litr. U většiny savců se již během života nemění. U naprosté většiny lidí však cholesterol stoupá kvůli špatné dietě. Lidé jsou samozřejmě různí, u někoho stoupá rychleji, u jiného pomaleji, záleží i na vlohách.
* LN Čili není to tím, že stárnoucí člověk ztrácí určité fyziologické vlastnosti, které by pomohly organismu s cholesterolem bojovat?
Jedním z důvodů může být například snížená pohybová aktivita, kterou se stoupajícím věkem omezujeme a která výrazně ovlivňuje metabolismus tuků. Obecně však cholesterol opravdu stoupá většinou kvůli nesprávné výživě a kvůli tomu, že tělo nestačí nadbytek cholesterolu zpracovávat.
* LN Dá se říci, jestli je horší mít vyšší „špatný“ LDL cholesterol, nebo nižší „dobrý“ HDL, jenž pomáhá odvádět LDL cholesterol z krevního oběhu do jater?
Naším jednoznačným cílem je snížit špatný cholesterol, který škodí tepnám. Jsou samozřejmě i pacienti, které při relativně normální hladině špatného cholesterolu ohrožuje nízká hladina dobrého cholesterolu, protože zpětný transport špatného cholesterolu z tepen do jater u nich neprobíhá tak, jak by měl. Pokud má ovšem člověk špatný cholesterol v normě nebo nižší, dobrý cholesterol u něj většinou nehraje tak významnou roli.
* LN V současné době se často vedou někdy až příliš ostré spory mezi zastánci margarínů, tedy přírodních tuků, a másla. Ti, kteří preferují zdravější margaríny, narážejí na argumenty milovníků másla, již tvrdí: nejsou chutné a vznikají „uměle“. Jaký je váš názor ne tento „spor“?
Hlavně bych řekl, že tento „spor“ není nejdůležitější. Zásadní je, aby si každý udržel dobrou váhu a abychom se nepřejídali. Až na třetí místo stavím debaty o tom, co obsahuje kolik mastných kyselin. Obecně máslo obsahuje některé škodlivější látky, například transmastné kyseliny, o nichž se teď často mluví a jichž je v másle jistě více než v rostlinných tucích. Když si ale jednou za týden dáte chleba s máslem a jinak sportujete a nejste tlustí, pak vám máslo nemůže uškodit. Samozřejmě, například lidé, kteří berou na snížení cholesterolu léky, by měli máslo omezit na minimum a soustředit se na rostlinné tuky.
* LN Hovořili jsme o dostatku pohybu a (ne)přejídání se. Co je podle vás další rizikový faktor pro zvýšení cholesterolu v krvi?
Paradoxní je, že celkový cholesterol v krvi nám tolik nezvedá na cholesterol bohatá potravina, ale spíše živočišné tuky, tedy nasycené mastné kyseliny. Důležité je tedy omezit příjem živočišných tuků, které jsou například v mase nebo v uzeninách. Existují dokonce matematické vzorce, jimiž se dá spočítat, o kolik vám po konzumaci tučného jídla stoupne cholesterol. Hlavní jsou v těchto vzorcích právě nasycené a nenasycené kyseliny v potravě, nikoliv cholesterol.
* LN V hlavním článku tohoto tématu jsme rozebírali vejce, tedy jeho žloutek, jako jeden ze zdrojů cholesterolu. Jak se na ně v tomto směru díváte vy?
Dal bych si pozor na plošná doporučení, někteří lidé totiž mohou být na cholesterol z potravin, a tedy i ze žloutku, velmi citliví. Ovšem obecně platí, že kdyby se seškrtával seznam potravin, které hladinu cholesterolu v krvi zvyšují, vejce by na prvním místě nebyla. Vynecháme-li například dva dny v týdnu maso a zároveň sníme více žloutků, uděláme pro své zdraví daleko více, než když budeme úzkostlivě hlídat počet vajec a zároveň budeme často jíst masité pokrmy.
* LN Nedávno jsem na zahraničním webu četla článek, který informoval o tom, že vědci objevili gen „špatného“ cholesterolu, od čehož si slibují vývin nových, účinnějších léků na snižování hladiny cholesterolu.
Dnes máme pro velkou většinu pacientů s vyšší hladinou cholesterolu ohromně účinné léky. Je ale pravda, že se také velmi často hovoří o farmakogenetice. Znamená to, že bychom pacientovi odebrali krev, udělali genetické vyšetření a na jeho základě stanovili, jaký lék je pro něj nejvhodnější. Genetické vyšetření by nám tedy mohlo pomoci účinněji naplánovat léčbu pro některé pacienty. Nejedná se tedy o vývoj zcela nových léků. Farmakogenetika se v současné době už úspěšně používá při léčbě nádorových onemocnění.
Kdyby se seškrtával seznam potravin, které zvyšují hladinu cholesterolu v krvi, vejce by na prvním místě nebyla.
