Když se v roce 2010 stal Milan Chovanec plzeňským hejtmanem po Miladě Emmerové (ČSSD), která kvůli zisku poslaneckého mandátu rezignovala, stanul v čele menšinové krajské vlády ČSSD s tichou podporou KSČM. I když v roce 2012 krajské volby vyhrála ODS, ČSSD přesto získala post hejtmana. Když Chovanec sestavoval krajskou koalici, pozval do ní komunisty už otevřeně a nabídl jim dvě z devíti míst radních kraje. V kraji pak koalice ČSSD a KSČM fungovala až do roku 2016, ačkoliv Chovanec na pozici hejtmana v roce 2014 po zisku poslaneckého mandátu rezignoval.
Aby demonstroval své pohoršení nad spoluprací ČSSD s komunisty, odkázal ve svém prohlášení na svého dědu. „Můj dědeček byl po roce 1948 v podobné situaci. Jako sociálnědemokratický poslanec nesouhlasil s vynuceným sloučením s komunisty. Byl vystaven řadě postihů, ale zachoval si vtéto věci čistý štít. Moje rozhodnutí je hluboce osobní a rozumím tomu, že se s ním nemusí ztotožnit nikdo jiný z našeho poslaneckého klubu,“ uvedl exministr.
Příběh jeho dědy však z dostupných materiálů působí pestrým dojmem. František Chovanec patřil po válce k výrazným politikům Plzeňska. Jak uvádějí veřejné zdroje, v rámci Československé sociální demokracie se řadil k prokomunisticky laděným politikům. Po únorovém převratu v roce 1948 získal vdalších dvou letech v rámci komunální politiky několik postů. Nejdůležitější údaj však ukazují seznamy (dostupné na webu Archivu bezpečnostních složek) spolupracovníků Státní bezpečnosti (StB). S pořadovým číslem 9183 je zde s přezdívkou Kapitán evidován – František Chovanec.
Chovanec kritizuje i to, že ČSSD bude navzdory tzv. bohumínskému usnesení o zákazu spolupráce s extremistickými stranami ve vládě podporované KSČM. Současné vedení ČSSD podle něj navíc při jednání o vzniku kabinetu couvlo od téměř všech původních požadavků. „Nesouhlasím s argumentem, že ČSSD vstupem do problematické vlády zabrání nástupu ještě horších sil. Nikde nevidím dojednané mechanismy, jak tomu lze opravdu reálně zabránit,“ uvedl.