Činohra Národního divadla v Praze v úterý večer připomněla 20. výročí sametové revoluce scénickým dokumentem Píšu z pekla.
Jeho premiérou na komorním jevišti Divadla Kolowrat oslavila své 83. narozeniny herečka Vlasta Chramostová. PRAHA Pro divadelní prkna Kolowratu nastudoval scénický dokument šéf činohry Michal Dočekal s Vlastou Chramostovou, Davidem Matáskem a Janem Hartlem. Inscenace Píšu z pekla je založena na autentických výpovědích uměleckých osobností, ale i obyčejných občanů, kteří byli perzekvováni totalitním režimem, a doplněna poezií Jana Zahradníčka a Ivana Martina Jirouse řečeného Magora.
„Nebude to veselý večírek, ale mělo by se vzpomínat na ty, kteří to neměli tak laciné, jak si to dnes zejména mladí mohou myslet. Cesta ke svobodě je totiž vydlážděna i těmi, kteří položili život. Jsem ráda, že u toho mohu být,“ řekla Chramostová před premiérou, jež byla také oslavou jejích narozenin.
Bylo jí dvanáct let, když přišli Němci, a třiašedesát let, když začala sametová revoluce. Její herecká kariéra byla po roce 1968 téměř na dvě desítky let přerušena kvůli tomu, že po srpnovém obsazení Československa vojsky Varšavské smlouvy veřejně vyjádřila svůj nesouhlas s okupací.
„Havlovka“, ale ne naivka Přes zákaz vystupování se Chramostová nechtěla své profese vzdát a s přáteli z disentu začala organizovat soukromé produkce nazývané bytovým divadlem. Patřila mezi signatáře Charty 77 a v dubnu 1989 byla odsouzena k podmíněnému trestu za prohlášení k Palachovu týdnu.
„Zažila jsem tak vlastně dvě totality, napřed tu černou a hnědou a pak tu rudou,“ uvedla herečka. Domnívá se, že právě proto je v těchto dnech co slavit, a jako „havlovka“ podle svých slov nevidí ráda, když lidé zlehčují slova o pravdě a lásce, která musí zvítězit nad lží a nenávistí. „Václav Havel není naivní. Dobře ví, že tyto ideály se nikdy neuskuteční. Ale všichni a každá generace o ně musí usilovat,“ dodala.
Představení Píšu z pekla je prvním dílem z chystaného cyklu scénických čtení Bouda české historie. Druhým projektem věnujícím se zlomovým okamžikům českých dějin bude podle Michala Dočekala v lednu 2010 inscenace Národní čítanka aneb Konkreténi. Ta v režii Ivana Rajmonta zmapuje osud scenáristy a režiséra Pavla Juráčka, signatáře Charty 77, jehož talent i osobní život poznamenala komunistická mašinerie. Scénické čtení bude vycházet z knihy Deníky z roku 2003, která zahrnuje Juráčkovy poznámky z let 1959–1974.
„Na jeho osudu ukážeme další tragický rok české historie, jímž byl rok 1969, kdy zdejší takzvaní politici a pohůnci okupační moci začali provádět normalizaci,“ řekl Dočekal. Na tato dvě scénická čtení naváže v červnu 2010 inscenace Zpověď prezidenta Emila Háchy v režii Jana A. Pitínského, která se bude týkat roku 1939.
