Firmy jsou povinné zaměstnávat zdravotně postižené, a pokud tak nečiní, mohou místo toho nakupovat z chráněných dílen.
Ministerstvo práce zvažuje zrušení této možnosti. To by dílny zruinovalo.
PRAHA Zdravotně postiženým zaměstnancům jde o práci. Dostali se do středu sporu, kde obě strany argumentují, že konají v jejich prospěch. Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje novelu, podle které budou firmy muset handicapované lidi buď zaměstnávat, nebo platit pokuty, že tak nečiní. Chce zrušit firmám třetí možnost: nakupovat výrobky z chráněných dílen, které se na zaměstnávání postižených specializují.
Ředitelé chráněných dílen argumentují, že tato úprava je zruinuje, a proto zdravotně postižení přijdou o svého nejčastějšího zaměstnavatele. V současnosti zákon nařizuje, že na každých 25 zaměstnanců ve firmě má připadnout jeden zdravotně postižený pracovník. Pokud firma tento poměr nedodrží, musí se za každého nezaměstnaného handicapovaného pracovníka vyplatit. Možnosti jsou dvě, buď státu zaplatit takzvanou „invalidní daň“, která představuje dvaapůlnásobek průměrného platu, nebo nakoupit zboží z chráněných dílen za zhruba 160 tisíc korun. Ve svém původním návrhu ministerstvo práce počítalo s tím, že možnost nakupování z chráněných dílen zruší.
„Tato forma plnění povinného podílu vyvolává negativní jev, takzvanou přefakturaci, při které jsou přefakturovávány výrobky, aniž by se na nich podílely osoby se zdravotním postižením,“ píše se v odůvodnění této navrhované změny. Další výhodu vidí autoři návrhu ve „významném snížení administrativní zátěže“ zaměstnavatelů spojené s přepočítáváním odebraných výrobků nebo služeb na zaměstnance. Oba důvody jsou ale tvrdě kritizovány. Změna by měla katastrofální následky pro chráněné dílny.
„Zrušení náhradního plnění pro naši organizaci znamená, že firmy přijdou o motivaci u nás objednávat zboží, které nabízíme. To, že firmy zatím hledají náhradní plnění, je pro nás víceméně příležitost, jak získat zakázku pro chráněnou dílnu,“ říká Karel Novák ze sdružení Rolnička, která firmám nabízí keramické hrníčky, talíře, vázy a květináče.
S tím souhlasí i další ředitelé chráněných dílen. „Náhradní plnění nám pomáhalo a pomáhá dodnes při prodeji našich výrobků,“ říká Zdeněk Mateiciuc s dílny Gerlich, která se specializuje na výrobky ze dřeva a v nabídce má i nábytek. Nejnověji se proto podle Karla Rychtáře z Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených začala projednávat možnost, že se nákupy od dílen nezruší úplně, ale začnou se limitovat. Na jednoho zaměstnance by dílny mohly nově vykázat fakturované zboží zhruba za jeden milion korun.
Stejně tak ani firmy s více než 25 zaměstnanci nevidí v rušení možnosti nákupu výhody. Pokud se jim nepodaří zaměstnat tolik postižených pracovníků, kolik podle zákona mají zaměstnávat, budou muset odvádět více peněz státu. Přitom podle odhadů Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených by mělo být v ideálním případě zaměstnáno zhruba 100 tisíc zdravotně postižených pracovníků.
Fakticky jich je zaměstnáno okolo dvaceti tisíc. „Pro nás to znamená podstatně větší odvody do státní kasy,“ říká Filip Černý, personální ředitel společnosti AutoCont.
***
Zaměstnávání zdravotně postižených
povinnost zaměstnávat zdravotně postižené mají firmy s více než 25 zaměstnanci povinnost se v Česku týká 25 tisíc firem ty zaměstnávají dohromady
2,5milionu pracovníků
počet míst, která by firmy měly vytvořit pro zdravotně postižené
100tisíc skutečně zaměstnaných lidí s postižením je 20 tisíc z toho chráněné dílny zaměstnávají 12 tisíc lidí chráněných dílen je v Česku 717 pokud firma pozici neobsadí, platí roční pokutu 60 642,40 koruny pokud by firmy odváděly státu pokuty za všechna neobsazeá místa pro postižené, bylo by to ročně celkem 4,85 miliardy korun
