Takzvaná pandemická neboli prasečí chřipka se poprvé objevila na jaře v roce 2009. Od té doby do loňského února na ni zemřela stovka lidí. V letošní zimě má v Česku její vir A(H1N1) na svědomí dvě třetiny onemocnění, za zbytkem je jiný chřipkový kmen.
Podle aktuálních dat Státního zdravotního ústavu v této sezoně prokazatelně na chřipku zemřelo 22 osob a velmi vážný průběh měla nemoc ve 131 případech.
Každoročně odborníci evidují 1500 až 2000 úmrtí, k nimž choroba přispěla. Příčinou smrti bývá sice jiné onemocnění, chřipka ale stav zhoršila.
Podle odborníků loni i letos přibývá lidí s těžkým průběhem nemoci. „Člověk má chřipku tři čtyři dny, pak se jeho stav zhorší a potřebuje odbornou péči,“ vysvětluje epidemiolog Jan Kynčl. Podle něj je pak pacient v péči lékařů i několik týdnů a někdy svůj boj s chřipkou prohraje. Tak náročná a dlouhá hospitalizace není u této nemoci typická a loni i letos je podobných případů mnohem víc než v minulých desetiletích.
Těžkému průběhu nemoci by mohlo zabránit očkování. Senioři a pacienti se srdečními a dalšími chorobami, u nichž je riziko nákazy a dopadů choroby větší, mají očkování zdarma. Zájem je ale i tak malý. „Proočkovanost je třikrát menší, než je průměr Evropy,“ uvedl Kynčl. Zatímco v Česku se v posledních letech proti viru vakcínou chrání asi sedm procent obyvatel, v jiných zemích je to pětina či čtvrtina.
***
Epidemie odeznívá
* Chřipková epidemie v Česku pomalu slábne. Nemocnost v zemi klesla za poslední týden téměř o desetinu. V jednotlivých regionech se ale ještě objevují místní epidemie. * Na 100 000 obyvatel evidovali lékaři 1548 nemocných s akutními nemocemi cest dýchacích a s chřipkou. Epidemický práh se pohybuje mezi 1600 a 1800 nemocnými na sto tisíc. * Počty pacientů klesaly ve všech krajích kromě Olomouckého. V něm a v krajích Pardubickém a Jihomoravském byla situace nejhorší. Nejlépe na tom byly Praha, Karlovarský a Středočeský kraj.
