Nákaza virem H5N1 je tak potvrzena už u tří z deseti labutí, u nichž čeští veterináři odhalili ptačí chřipku. Výskyt ptačí chřipky v Česku má zatím jiný průběh než v sousedních státech.
Na rozdíl například od Německa či Rakouska, kde se chřipka v krátké době objevila hned v několika navzájem vzdálených ohniscích, se v Česku dosud vyskytla pouze u labutí na území Jihočeského kraje.
Odborníci proto spekulují o tom, že všechny nakažené labutě mohly pocházet z jednoho hejna, zimujícího na Vltavě v Českých Budějovicích a okolí. Vzhledem k tomu, že možnosti přenosu nákazy klesají s teplejším počasím, chřipka by se už z jižních Čech nemusela dále šířit.
„Jsou to ale všechno jen předpoklady a teorie. Faktem zůstává, že jsme vyšetřili už takřka 2000 uhynulých ptáků a nákaza se potvrdila pouze u deseti labutí v jižních Čechách,“ řekl LN mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben. Kromě jediné labutě, objevené u Mirochova na Jindřichohradecku, navíc všichni ostatní nakažení ptáci uhynuli ve Vltavě či jejím blízkém okolí na úseku mezi Českými Budějovicemi a Týnem nad Vltavou.
„To by mohlo znamenat, že se nákaza vyskytla pouze v jednom soustředěném hejnu,“ uvedl Duben. Z tohoto hejna, které zimovalo u Budějovic, mohla podle něj snadno pocházet i labuť nalezená vzdušnou čarou zhruba třicet kilometrů do Vltavy.
Duben zároveň tvrdí, že pokud by nákaza zasáhla jen jednu skupinu labutí, z nichž část uhynula a byla převezena na testování, rozšíření chřipky do dalších oblastí Česka by se mohlo letos teoreticky zpomalit, či dokonce zastavit. „Ptačí chřipka se stejně jako chřipka u lidí nejsnadněji přenáší v chladném a sychravém počasí. Čím slunečnější a teplejší počasí, tím je přenos nákazy obtížnější,“ řekl Duben.
Například v Rakousku bylo od počátku potírání ptačí chřipky mnohem složitější. Sotva se nákaza poprvé objevila nedaleko Štýrského Hradce, velmi rychle odhalili veterináři virus i u ptáků v Horních Rakousích či Vídni, tedy v místech velmi vzdálených od prvního nálezu.
To znamená, že se nemoc dostala do Rakouska hned z několika nezávislých zdrojů. Podobný průběh měla chřipka i v Německu.
Otázkou ale nadále zůstává, jak se chřipka v Česku na oblíbené jihočeské labutí zimoviště dostala. Sledování kroužkovaných ptáků totiž prokázalo, že labutě, které tráví zimu v Budějovicích, v naprosté většině nehnízdí v zahraničí.
„Zcela výjimečně se ale u nás objevila i labuť, která přilétla z Rakouska od Dunaje, či dokonce ze Saska,“ řekl LN Jiří Pykal, ornitolog z českobudějovické Agentury ochrany přírody a krajiny.
Ornitologové se ale zabývají i možností přenosu nákazy na labutě od jiných vodních ptáků, kteří mohou chřipku sice přenášet, sami ji ale dokážou přežít bez úhony. Tuto teorii se však zatím nepodařilo podložit skutečnými důkazy.
Na rozdíl například od Německa či Rakouska, kde se chřipka v krátké době objevila hned v několika navzájem vzdálených ohniscích, se v Česku dosud vyskytla pouze u labutí na území Jihočeského kraje.
Odborníci proto spekulují o tom, že všechny nakažené labutě mohly pocházet z jednoho hejna, zimujícího na Vltavě v Českých Budějovicích a okolí. Vzhledem k tomu, že možnosti přenosu nákazy klesají s teplejším počasím, chřipka by se už z jižních Čech nemusela dále šířit.
„Jsou to ale všechno jen předpoklady a teorie. Faktem zůstává, že jsme vyšetřili už takřka 2000 uhynulých ptáků a nákaza se potvrdila pouze u deseti labutí v jižních Čechách,“ řekl LN mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben. Kromě jediné labutě, objevené u Mirochova na Jindřichohradecku, navíc všichni ostatní nakažení ptáci uhynuli ve Vltavě či jejím blízkém okolí na úseku mezi Českými Budějovicemi a Týnem nad Vltavou.
„To by mohlo znamenat, že se nákaza vyskytla pouze v jednom soustředěném hejnu,“ uvedl Duben. Z tohoto hejna, které zimovalo u Budějovic, mohla podle něj snadno pocházet i labuť nalezená vzdušnou čarou zhruba třicet kilometrů do Vltavy.
Duben zároveň tvrdí, že pokud by nákaza zasáhla jen jednu skupinu labutí, z nichž část uhynula a byla převezena na testování, rozšíření chřipky do dalších oblastí Česka by se mohlo letos teoreticky zpomalit, či dokonce zastavit. „Ptačí chřipka se stejně jako chřipka u lidí nejsnadněji přenáší v chladném a sychravém počasí. Čím slunečnější a teplejší počasí, tím je přenos nákazy obtížnější,“ řekl Duben.
Například v Rakousku bylo od počátku potírání ptačí chřipky mnohem složitější. Sotva se nákaza poprvé objevila nedaleko Štýrského Hradce, velmi rychle odhalili veterináři virus i u ptáků v Horních Rakousích či Vídni, tedy v místech velmi vzdálených od prvního nálezu.
To znamená, že se nemoc dostala do Rakouska hned z několika nezávislých zdrojů. Podobný průběh měla chřipka i v Německu.
Otázkou ale nadále zůstává, jak se chřipka v Česku na oblíbené jihočeské labutí zimoviště dostala. Sledování kroužkovaných ptáků totiž prokázalo, že labutě, které tráví zimu v Budějovicích, v naprosté většině nehnízdí v zahraničí.
„Zcela výjimečně se ale u nás objevila i labuť, která přilétla z Rakouska od Dunaje, či dokonce ze Saska,“ řekl LN Jiří Pykal, ornitolog z českobudějovické Agentury ochrany přírody a krajiny.
Ornitologové se ale zabývají i možností přenosu nákazy na labutě od jiných vodních ptáků, kteří mohou chřipku sice přenášet, sami ji ale dokážou přežít bez úhony. Tuto teorii se však zatím nepodařilo podložit skutečnými důkazy.
