MOSKVA/PRAHA Ruský prezident Vladimir Putin má obavy, že Západ chce znevěrohodnit ruské parlamentní volby. Putin, jehož strana Jednotné Rusko zcela jistě volby s drtivou převahou vyhraje, považuje za americké spiknutí fakt, že ruské volby bojkotují západní pozorovatelé.
Pozorovatelská mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) byla podle Putina zrušena „na doporučení amerického ministerstva zahraničí“. Ruský prezident, jemuž končí mandát a po volbách se s největší pravděpodobností stane premiérem, vzápětí dodal varování: „Samozřejmě to vezmeme do úvahy ve vztazích s touto zemí... Jejich cílem je zdiskreditovat volby, ale toho nedosáhnou,“ ujišťoval Putin v Petrohradu své příznivce.
Putin poukazoval na rozhodnutí OBSE nevyslat na ruské parlamentní volby pozorovatelskou misi. OBSE se k tomuto kroku ovšem uchýlila po nebývalých obstrukcích z ruské strany. Šéf OBSE Miguel Angel Moratinos si například stěžoval na to, že Rusové pozvali jen 70 pozorovatelů OBSE (oproti 400 z posledních voleb), a poté následovaly obrovské průtahy s vydáním víz.
Včera se OBSE proti obviněním hlavy ruského státu razantně ohradila. Mluvčí mezinárodní organizace, která pravidelně monitoruje volby po celém světě, uvedla, že nařčení je „nesmysl“. „Rozhodnutí nebylo učiněno po konzultacích s žádnou vládou. Bylo učiněno na operačním, nikoli politickém základě,“ řekla BBC mluvčí OBSE Urdur Gunnarsdottirová. Do Ruska navíc OBSE přece jen na prosincové volby pozorovatele vyšle - zhruba stočlennou delegaci složenou z poslanců ze svých 56 členských zemí.
Putin mluvil také o tom, že z kroku vedení Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) byli zaskočení i někteří evropští členové OBSE. Prohlašoval, že je to jen důkazem, že OBSE jako celek „potřebuje reformovat“.
Překvapivý výpad ruského prezidenta proti OBSE se časově shoduje s novou vlnou západní kritiky, která se na ruské úřady snáší kvůli tvrdému zásahu proti demonstracím a zatýkání opozičních vůdců. Pokud se Putin snažil před domácím publikem naznačit, že o regulérnosti ruských voleb mají pochybnosti jen některé západní země, o kritice policejní brutality bude jen obtížně tvrdit, že není jednotná.
Nad „zbytečností“ hrubé policejní akce se totiž pozastavovali kromě Američanů třeba i Francouzi nebo šéf Evropské komise José Manuel Barroso. Bílý dům vyjádřil „znepokojení nad agresivní taktikou ruských úřadů“, Barroso zase hovořil o „pronásledování a zatýkání mírumilovných demonstrantů“.
Šéf francouzské diplomacie Bernard Kouchner byl vůči Rusům chápavější. Prohlásil, že „diktaturou bylo Rusko před dvaceti lety a není možné během jedné generace změnit způsob fungování celého systému“. Zároveň však rozhlasové stanici RTL řekl, že byl „policejním násilím překvapen“. „Pokud je mi známo, tak šachový velmistr (Garri Kasparov) nepředstavoval žádnou hrozbu pro ruskou národní bezpečnost,“ nechal se slyšet Kouchner.
